ZE ZAHRANIČÍ: Stáž v Britské knihovně v Londýně

Text a foto FILIP ŠÍR filipsir@gmail.com

King´s Library v nové budově British LibraryV polovině října loňského roku jsem měl možnost strávit pět dnů na stáži v oddělení Sound and Vision (zvukový a filmový archiv) Britské knihovny. Jako v případě ostatních stáží i zde bylo potřeba předem dohodnout důležité body pobytu a hlavně, již s velkým předstihem, zařídit financování celé akce. V říjnu roku 2012 se nám poprvé podařilo navštívit knihovnu, strávit jedno dopoledne v tomto oddělení a získat tak kontakt. Začátkem roku 2013 jsem napsal první mail a koncem července poslední. Bylo dohodnuto. Termín 14.–18. října. Dalším krokem bylo shánění části financí, které by pokryly ubytování a letenku. To se podařilo za pomoci fondu Nadace knihoven, která přispěla polovinou částky celkového rozpočtu. Jede se!

Něco málo z historie

Historie této největší knihovny v Evropě je poněkud zvláštní. Během pěti dní jsem se ptal různých zaměstnanců v odděleních celé knihovny a každý mi sdělil nový kousek do skládanky o Britské knihovně. Začít asi musíme tím, že Londýn do roku 1973 neměl svoji knihovnu, jak ji známe teď. Na mysli mám samostatnou budovu, která by měla název Národní knihovna, měla svůj fond a sídlila by na velmi dobře dostupném místě. Historie knihovny ale sahá dál než do roku 1973. Knihovna pod názvem British Museum Library působila jako součást Britského muzea a od konce 18. století se nacházela v jeho budově. V průběhu let, na začátku 19. století byla postavena budova nového muzea, knihovna využívala dnes velmi známou část kulatého sálu zvaného British Museum Reading Room přímo uprostřed budovy. Zde bylo možné si vypůjčit ze známé King´s Library – Knihovny krále Jiřího III. určitou část knih, ke kterým se v dnešní budově knihovny dostane jen málokdo. Knihovna tedy neměla jen knihy, mapy, rukopisy, ale i umělecká díla, sochy, malby a mnoho dalších artefaktů, které v dnešní Britské knihovně na Euston Road můžeme zhlédnout, a přitom si pokládáme otázku, kde se tady mohly vzít.

Dlouhá cesta na Euston Road

V roce 1973 vzniká The British Library, knihovna do které se postupně začaly začleňovat ostatní knihovny (National Central Library, National Lending Library for Science and Technology nebo British National Bibliography). Poté se přidal i Národní zvukový archiv (National Sound Archive) a nakonec i velké knihovní kolekce jako King´s Library, Old Royal Library a další. Pořád to mělo ale jeden problém. Většina těchto institucí se nacházela rozeseta po celém Londýně a postupem času se začalo uvažovat o demolici staré zástavby naproti Britskému muzeu a postavení nové budovy knihovny. Nestalo se tak. Dlouhou dobu, skoro 20 let, trvalo, než se našlo místo, zajistily finanční prostředky a začalo se stavět. Každý z nás určitě někdy slyšel o nástupišti 9 a 3/4 z filmu Harry Potter. Nástupiště se nachází na jednom z nejstarších vlakových nádraží King´s Cross station. Nádraží, ze kterého neodjížděl jen Harry Potter, ale i vojáci do první a druhé světové války. V sedmdesátých letech se kolem nádraží naskytl velký nevyužitý prostor, na kterém nebylo skoro nic, pouze koleje. Bylo tedy rozhodnuto. Vedle nově postaveného mezinárodního nádraží St. Pancras, hlavního vstupu do tunelu pod kanálem La Manche, postupně vyrostla nová budova v barvě typické pro Angličany, a to cihlové, která vypadá jako mayská pyramida. Nová budova Britské knihovny byla oficiálně otevřena v červnu roku 1998 za přítomnosti královny Alžběty.

British Library na Euston Road96 Euston Road, London

Národní knihovna Spojeného království. Takový by byl oficiální název Britské knihovny. Většina poboček se v průběhu let 1997–2009 postupně přesunula z centra Londýna do nové budovy a zbývající dvě pobočky, nebo spíše už jen jedna (Boston Spa ve West Yorkshire), se též pomalu přemísťují. Knihovna novin v Colindale v severozápadní části Londýna se celá do konce roku 2013 stěhovala na Euston Road. Knihovna se řadí mezi tři největší na světě. Někde se dočteme, že je druhou největší, po Kongresové knihovně v Washigtonu, D. C., ale jak jsem se ptal, fondem je větší Národní knihovna Francie.

Britská knihovna je otevřena všem, kteří mají skutečnou potřebu využít její sbírky. Kdokoli by chtěl využívat služeb knihovny, musí být zaregistrován. Stačí mu pouze trvalá adresa, podpis a čtenářská průkazka je na světě. Je pravda, že při samotné registraci nového čtenáře je zpovídání ze strany knihovníků velmi dlouhé.

Před samotným vstupem do budovy, kdy procházíte nádhernou ručně kovanou bránou, kterou navrhl David Kindersley, se otevírá volný prostor v podobě nádvoří a pohled na knihovnu. Po vstupu do budovy potom zrak padne na dominantu, a to uprostřed umístěnou King´s Library. Po stranách a v různých patrech se dostanete do příslušných oddělení a samozřejmě nesmí chybět knihovnický obchod a restaurace. V docela velkém knihovnickém obchodě hned za hlavním vstupem do budovy se vám otevře pohled nejen na knížky, ale především na vlastní produkci publikací, pohledů, her, upomínkových předmětů ze sbírek Britské knihovny. Pokud si chcete odvézt předmět připomínající nějaký vztah s knihovnou, musíte do obchodu zavítat. Restaurace jsou zde dvě, jedna pro čtenáře, která spíše připomíná velkou kavárnu, a druhá menší pro zaměstnance knihovny, která je před čtenáři samozřejmě schovaná. Velké studovny, nacházející se ve vyšších patrech, nabízejí stovky míst, která jsou často zaplněna výzkumnými pracovníky, studenty a turisty.

Většina vyhledávání prostřednictvím stránky Britské knihovny se provádí v hlavním katalogu, který se nazývá Explore the British Library, založeném na systému Primo. Lze vyhledávat v téměř 57 milionech záznamů nebo prohledávat obsah webových stránek. Výjimky jsou i zde, neboť některé z kolekcí mají své vlastní katalogy (Archives and manuscript collections…). Postupně se i tyto ostatní zapracovávají do hlavního katalogu.

Příprava k poslechu nahrávek ze zvukového archivuSound and Vision

Knihovna „není jen o knihách“, proto se v Britské knihovně setkáme i s oddělením (přesněji s archivem), které se zabývá problematikou zvukových a video nahrávek. Zvukový archiv Britské knihovny (The British Library Sound Archive) má ve fondu velké množství zvukových a video nahrávek, více než milion desek a 185 000 magnetických pásek. Sbírky pocházejí z celého světa a pokrývají celou škálu nahraného zvuku (hudba, drama, literatura, orální historie, přírodní zvuky). Nosiče, na kterých se tyto nahrávky nacházejí, mají rozsah od fonoválečků z konce 19. století až po nejnovější digitální média.

Kromě komerčních nahrávek vydaných na území Spojeného království má archiv i mnoho vybraných komerčních nahrávek ze zahraničí, záznamy rozhlasového vysílání a soukromé nahrávky. Katalog archivu je denně aktualizován a je jedním z největších svého druhu na světě. Pokrývá miliony komerčních a nekomerčních nahrávek.

Portálová stránka British Library Sounds (http://sounds.bl.uk/) poskytuje pro vzdělávací instituce zdarma on-line přístup k více než 50 000 vzácných nahrávek hudby, mluveného slova, záznamů z lidského a přírodního prostředí, a velké množství těchto nahrávek je také přístupné pro širokou veřejnost. Je tu samozřejmě i druhá možnost, a to poslech v budově knihovny prostřednictvím služby Listening and Viewing Service. Po objednání vybraného zvukového dokumentu z různých zvukových nosičů vám do poslechové kabiny nahrávku přehrají a vy můžete poslouchat v klidu a bez rušení okolí.

Strávení pěti dnů v tomto oddělení a postupné seznámení se s problematikou digitalizace všech zvukových nosičů v podobě edisonových válečků, desek nejen berlinerových, magnetických pásek, minidisků, kompaktních disků a dalšího množství nosičů bylo velice zajímavé a hlavně přínosné nejen pro mě.

Každý den jsem strávil s jiným zvukovým inženýrem a postupně jsem se dostal i na místa, kam normální čtenáři (a nejen čtenáři) přístup nemají. Velice hezké od mých kolegů z Britské knihovny bylo, že mi umožnili účast na konferenci o ochraně dokumentů Evolution or revolution! The changing face of collection care (Evoluce nebo revoluce! Měnící se tvář ochrany fondu).

Malá odbočka: po cestě ze zvukových studií do nižších pater jsme se dostali až k přepravním kontejnerům pro společnost Google (Google Books), ve kterých bylo přibližně 700 000 titulů z fondu knihovny, které byly připraveny na cestu do Berlína k digitalizaci. Neméně zajímavé bylo poznání dalších dvou projektů pod hlavičkou Britské knihovny a také návštěva oddělení Slavonic and East European Collections (bývalé oddělení české a slovenské literatury).

Ukázka prací na svitcíchDalší z projektů Britské knihovny

The International Dunhuang Project: The Silk Road Online (http://idp.bl.uk/) je mezinárodní projekt, jeden z prvních, který započal v nové budově (trvá již 12 let). Přibližuje historickou část Dunhuang nacházející se ve východní části Hedvábné stezky. Konkrétněji mapuje dokumenty, někdy z období kolem 10. století, které byly zastavěny v jeskyni, nejspíše kvůli ochraně před boji v této oblasti velmi častými či před nějakou katastrofou. Starý pán z Číny nám ukázal, jak se tyto svitky čistí, opravují, jaké různé papíry z dnešní doby používají na jejich opravu, a co se v nich vlastně ukrývá. V dokumentech je zachyceno více než 40 jazyků, z toho velká část již mrtvých, proto je snahou vše zpřístupnit na internetu a nechat badatele, aby zkoumali, případně objevili jazyky dávno zapomenuté.

Druhým je tříletý projekt The Qatar Project, který probíhá více než rok a půl a z velké části je financován Katarskou národní knihovnou. Jsou v něm zahrnuty všechny dokumenty spojené oblastí arabských zemí – mapy, knihy, zvuk. Na projektu pracuje z oddělení Sound and Vision jeden zvukový inženýr, který má na starosti digitalizaci šelakových desek a magnetických pásek. Postupně jsme poznali další samostatné oddělení, které se zabývalo výhradně prací na tomto projektu (kolem 20 lidí) a zde jsme měli možnost promluvit s kurátorem těchto sbírek.

Část textu byla převzata se svolením redakcí z článku, který vyšel v časopisu Ikaros.


Diskuze ke článku "ZE ZAHRANIČÍ: Stáž v Britské knihovně v Londýně "

Zatím nebyly vloženy žádné příspěvky. Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2