ZE SVĚTA

Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR

Sekce knihoven pro děti a mládež IFLA připravila návrh kompetencí pro pracovníky dětských oddělení. Americké knihovny věnují vzdělávání svých pracovníků velkou pozornost a nároky kladené na tyto knihovníky jsou vysoké. Děti a mládež v Americe jsou zvyklé na kvalitní servis ve službách a každá knihovna má jiný sociální, ekonomický a kulturní rámec. Popisem vlastností „dětského knihovníka“ se zabýval již v roce 1905 Frances Jenkins Olcott z Carnegieho knihovny v Pittsburgu, podle nějž by „dětským knihovníkem měla být žena s respektem k dětem, příjemná osobnost milující čtení, přizpůsobivá a se silným smyslem pro humor“. Stejné vlastnosti bychom jistě uvítali i dnes, avšak s tím rozdílem, že dětským knihovníkem může být i muž. Úspěšní dětští knihovníci mají pozitivní zkušenosti z knihoven ze svého mládí a věří, že jejich práce s dětmi bude radostná. Průzkum School Library Journal prokázal, že většina z nich je se svou prací spokojena. Jako negativní faktory uváděli nedostatečné financování knihovny, nízký plat a zvýšenou zátěž, ale 93 % tázaných by tuto profesi doporučilo. IFLA vydala Pokyny pro knihovnické služby dětem a mládeži, ale jedná se pouze o doporučení, protože jednotlivé státy v Americe mají různý přístup ke vzdělávání knihovníků. Vytvořila také online vzdělávací moduly, které jsou k dispozici na jejích webových stránkách a lze je přeložit do dalších jazyků.

(IFLA Journal – Volume 40, Number 1/ March 2014, s. 2429)

Jako nikdy předtím se v současnosti knihovny a další veřejné instituce v Norsku zaměřují na spolupráci s dobrovolníky. Dobrovolnictví je totiž mnohem více než jen neplacená práce. Rozsah dobrovolnických činností je v Norsku velmi rozmanitý a funguje zde více než 80 000 dobrovolnických skupin a sdružení! Lidé se v nich setkávají, aby se zapojili do aktivit, které je zajímají, nebo bojovali za společnou věc, jako jsou lidská práva, zmírnění chudoby a ochrana životního prostředí. Podle norského statistického úřadu dobrovolnický sektor generuje finanční hodnotu asi 12,5 mld. EUR ročně! Ukázkovým příkladem práce s dobrovolníky v knihovnách je projekt Knihy pro každého, který nabízí dobrovolníkům možnost číst nahlas lidem, kteří toho například z důvodu zrakového postižení nejsou schopni. Mno­ho dobrovolníků jsou bývalí učitelé či knihovníci, kte­ří navíc přinášejí své dlouholeté zkušenosti s lite­ra­turou. Knihovny, které chtějí spolupracovat s neziskovými organizacemi, musejí začít vzájemným poznáváním postavení a role v místní komunitě. Klí­čem k úspěchu je zajistit, aby vzájemná spolupráce pomohla oběma stranám řešit vlastní pro­blémy nebo naplnit svá přání a cíle. Mezi zajímavé dobrovolnické skupiny patří přibližně 1000 organizací různých imigrantů, které mají vytvořeny jedinečné sítě a jejich dovednosti jsou zajímavé pro partnerskou spolupráci i v knihovnách.

(Scandinavian Public Library Quarterly – Vol. 47, No. 1/2014, s. 2325)

Letos v březnu skončila v Zemské knihovně v Dráž­ďanech (SLUB) výstava s názvem ORIGINAL UND DIGITAL – Poklady SLUB a umění jejich reprodukce. Výstava probíhala ve zdejším Muzeu knihy a návštěvníkům odkrývala možnosti restaurování, tvorby kopií a digitalizace vzácných originálů drážďanské knihovny. Mnoho dokumentů bylo poničeno za druhé světové války a dnešní technické možnosti umožňují uchování a ochranu originálů, které jsou ovšem díky digitalizaci zpřístupněny celému světu. Nové techniky kopírování uměleckých děl však vyvolávají velké obavy před zneužitím. V roce 2011 byl odsouzen gang Helene a Wolfganga Beltracchi, kteří prodávali kopie slavných uměleckých fotografií, uvedli na umělecké trhy stovky padělků a obohatili se o téměř 16 mil. EUR. Bývalý ředitel Centra Pompidou v Paříži Werner Spies tato díla za tučnou provizi certifikoval a za prodej padělků kreseb Galilea či Hitlerových deníků byl odsouzen. Digitalizace a globalizace mění nejen trh s uměním, ale silně se dotýká i činnosti knihoven. Začíná se pomalu naplňovat starověký sen o globální univerzální knihovně? Globalizace a demokratizace informací spolu s technologickým pokrokem pomáhá překlenout instituce a hranice jednotlivých států, ale jak knihovníci vědí, auru originálního díla nelze ničím nahradit.

(Das Magazin der Bibliotheken in Sachsen – Jahrgang 7, Ausgabe Nr. 1/2014, s. 1619)

Připravil ROMAN GIEBISCH


Diskuze ke článku "ZE SVĚTA"

Zatím nebyly vloženy žádné příspěvky. Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2