KLÁŘINA KUCHAŘKA ANEB DESET RECEPTŮ NA WORKSHOPY V KNIHOVNĚ

KLÁRA SMOLÍKOVÁ klara.smolikova@tiscali.cz

Brambory, hýbejte se

Vztah ke čtení můžeme budovat také pomocí workshopů, které vystavíme na dramatizaci textů. Tak vneseme do aktivit jinou rovinu prožitku, hravosti a dotkneme se uměleckých postupů. Koneckonců: literární kvality nelze dost dobře postihnout pojmovým aparátem, rozhodně ne na úrovni začínajících čtenářů. Ale i u žáků základních škol, ba dokonce i u studentů škol středních narážíme na obtížnost převodu literárního díla do slov. „Co to jen chtěl ten spisovatel říct?“ Knihovny a školy si proto oblíbily scénické čtení a s chutí využívají metod dramatické výchovy, aby nechaly čtenářům nahlédnout knihy tak trochu od lesa.

Cestou od lesa si totiž můžeme nejen vyprávět, jaké tajemné kouty se v jeho hloubi skrývají, ale také si na lesní strašidla zahrát. Předvést si navzájem, jak se lesem jeden prodírá, jak se potká s Rumcajsem, jak se vyhýbá perníkové chaloupce nebo naopak z hladu její perníček loupe. Zahrát si můžeme na větve stromů, ve kterých kvílí meluzína, na úvozovou cestu, která úpí, když na ní forman s úsilím přibrzďuje naložený vůz, nebo na pařezový domeček, ve kterém Křemílek s Vochomůrkou vaří borůvková povidla.

Společné krouhání erteplí

Předškoláci hrají scénky z knihy plné strašidel, podle knihy Na hradě BraděNelze si nevšimnout, jak předškoláci a začínající čtenáři prožívají děj příběhů, jak se jim dramatické situace, o kterých slyší či si čtou, promítají do výrazu tváře, do gest a slovních reakcí. Když jsem prezentovala své knihy na prvních besedách, zdálo se mi, že mezi mnou a dětmi je ba­riéra. Nejprve jsem se ji snažila překlenout dramatickým přednesem. Pak jsem začala děti do děje vtahovat tím, že se samy zhostily některé postavy jako role, kterou četly nebo volně rozehrávaly podle naznačené situace. Nyní s sebou vozím kupu rekvizit, abychom si mohli společně knihy zahrát.

Brambory, brambory, nehýbejte se

O živých obrazech byla v tomto seriálu již řeč v dílu věnovanému komiksovým workshopům. I bez komiksových bublin je tato metoda účinná. Situaci, o které jsme si četli, znázorníme kompozicí postav bez pohybu. Účastníci si musí uvědomit, co která postava zažívá, cítí, v jakém je vzta­hu k ostatním, aby zaujali v roli správný postoj a výraz. Zvláště mladším dětem pomohou jednoduché rekvizity. Ostatní jsou publikem, často však publikem netrpělivým, protože se nemohou dočkat, až přijdou na řadu a sami si před ostatními něco zahrají.

Kolik bramborových chodů připravíme?

Pokud volíme metody dramatické výchovy jen jako zpestření čtenářské lekce, není třeba hned inscenovat celý, původně epický nebo lyrický text. Takový cíl není bez dostatečné hodinové dotace a pravidelných schůzek a trpělivé práce dosažitelný. Rozhodně jsou ale divadelní kroužky vítaným souputníkem knihoven. Holky a kluci, kte­ří ‚dramaťák‘ navštěvují, jsou schopni lépe rozumět textu, více čtou a tíhnou ke knihám.

Představení knihy ozvláštní rozhovor, který si účastníci připraví a naučí nazpaměť nebo jen společně přečtou. Zde můžeme využít texty s velkým podílem přímé řeči, třeba i komiksy. Obejdeme se ale i beze slov a část textu, se kterým jsme se seznámili, můžeme ztvárnit pouze pantomimicky.

Pro pochopení příběhu je dobré dramatickou situaci otevřít jen četbou, a pak rozehrávat podle fantazie. Účastníci mohou v herní situaci sami hledat, jak se která postava zachová. Potom s daleko větším napětím čekají, jak příběh pojal spisovatel, a jsou zvědaví na pokračování.

Bramborák s česnekem pro velké

Táborští středoškolští studenti hrají dětem divadlo podle knížek – zde komiks ČtyřlístekVýše napsané platí beze zbytku pro děti předškolního věku a prvního stupně základních škol. Na druhém a třetím stupni se pozvolna dostavují zábrany, účastníci workshopů se zapojit zdráhají. Není třeba, ba ani není žádoucí ‚herce‘ vybavit kostýmem, stačí roli jen naznačit rekvizitou. Pokud se však ostych podaří překonat, efekt je mnohem větší, neboť pro tuto věkovou kategorii není těžké pracovat s textem, lépe si zapamatují dialog i jej s rozmyslem rozvíjejí.

Impulz pro dramatické uchopení textu se staršími žáky a studenty můžeme hledat v pomoci mladším čtenářům. I zde se nabízí více metod. K dramatizaci mohou přistoupit mladší a starší žáci společně nebo studenti mohou připravit pro děti divadelní představení či scénické čtení po vzoru projektu Listování. Z osobní zkušenosti musím říct, že dětské publikum je velmi vstřícné, takže se do takové prezentace knihy mohou zapojit i studenti bez předchozí divadelní průpravy.

Nekrademe recepty?

Nabízí se otázka, zda dramatizací nedochází k porušení autorských práv. V případě, že se taková práce s textem uskuteční v rámci spolupráce se školami jako součást vyučování a je určena pou­ze žákům, není tento typ akce považován za veřejné čtení, a tím pádem se nemusí hlásit.

Jiná situace nastává, pokud je dramatizované čtení pořádané pro veřejnost, ale není zde vybíráno vstupné, tedy účelem není dosažení přímé­ho nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu. Takové vystoupení musí knihov­na prostřednictvím formuláře přístupného na strán­­kách Národní knihovny ohlásit. Právě z rozpočtu Národní knihovny je pak autorům knih vyplácena paušální částkou odměna.

Pouze v případě, že by knihovna chtěla za vystoupení vybírat vstupné, musí si sjednat licenci na toto čtení přímo s autorem nebo agenturou DILIA.

Recepty pro předvádění knížek s PŘEDškoláky

– Při hraní scének z knihy využívejme kostýmů, rekvizit a zejména pokrývek hlavy, které však mohou být jen náznakové. Je dobré mít například hůl, ale úplně stejně poslouží jakýkoli klacek či tyčka, pokud se společně domluvíme, že je to hůl.

– Počítejme s tím, že děti nebaví být publikem, a mějme nachystáno dostatečné množství kratších scének, aby se děti vystřídaly.

– Zařazujme situace, ve kterých mohou hrát všichni a zhostit se rolí zvířat, mlýnů, stromů, stavení apod.

– Neustále odkazujme ke knize, vracejme se k příběhu, ale nebojme se herně rozvést naznačený moment. Jestliže Zašupšák schovává v příběhu rodině věci, jistě by se něco takového mohlo odehrát i teď u nás.

Recepty pro velké role  mladších školáků

– Inscenujme živé obrazy podle ilustrací, komik­sů i textů. Nezapomeňme je dokumentovat, tedy fotit.

– Zařazujme scénické čtení dialogů – z knihy, papíru nebo prezentace promítnuté na plátno. Skvě­le k tomu účelu poslouží komiksy.

– K rekvizitám přidejme masky, které účastníkům umožní zhostit se role v rámci workshopu lépe.

– Nebojme se dát čas na přípravu scének, ale zapojujme po týmech všechny účastníky. Mějme připravené i nenáročné role.

– Ptejme se, co bude dál, a nechme účastníky dohrávat či rozehrávat text, se kterým jsme je seznámili.

Recepty pro zdráhavé herce  z druhého stupně

– Uberme na kostýmech a rekvizitách, přidejme na práci s hlasem, artikulací, výrazem a gestem.

– Vybírejme vhodné knižní tituly, které budou účastníky workshopů motivovat k zapojení do dramatických situací.

– Metody dramatické výchovy můžeme použít i pro knihy populárně naučné, třeba rozehrát historické situace a oživit slavné postavy z minulosti. Ztvárnění takových postav může být kombinováno s hádáním, o kterou osobu se jedná.

– Motivujme žáky, aby vydrželi sledovat a naslouchat tomu, co si předvádějící připravili. Nezapomeňme scénky z knih dokumentovat, nejen fotit, ale i natáčet.

– Propojujme ve čtenářských lekcích starší žáky se začínajícími čtenáři. Seznámení s textem, nacvičení scénky z knihy je pro obě strany zábavnější a oboustranně prospěšné.

Recepty pro prkenné  středoškoláky

Žáci prvního stupně předvádějí putování tovaryšů, kteří na vandru zažívají různé lapálie, podle knihy Řemesla– Nespoléhejme na jevištní pohyb, více využívej­me dramatických možností hlasu a výrazu.

– Vybírejme knižní tituly, které podnítí účastníky k polemikám. Nebojme se jednu situaci inscenovat víckrát s různým vyzněním. Povídejme si o motivaci postav, jejich charakterech, formativním vlivu situace i žánru.

– Po inscenovaných etudách se vracejme k tex­tu, reagujme na něj, porovnávejme se s ním a je­ho vyzněním.

– I studenti divadelní zkušeností nepoznamenaní jsou schopni velkých výkonů, pokud mají knihu pomocí dramatizace představit malým dětem. Zapojme je do všech fází přípravy včetně výběru textu, rozdělení rolí, výroby kulis, kostýmů či rekvizit, organizace práce apod.

Dramatická výchova je mezi učiteli velmi oblíbená jako metoda, jak netradičně a zážitkově zprostředkovat učivo. Pro knihovnické workshopy je však přímo ideální. Ze setkání fanoušků sci-fi a fantasy, tedy conů, vím, že dramatizace je účin­ná i pro prezentaci knižních titulů pro dospělé. Jen je třeba navodit atmosféru dostatečné důvěry. Pokud se to povede, jsou účastníci ochotni se navzájem i postříkat kečupem, aby pro ostatní sehráli dostatečně přesvědčivou krvavou scénku.

Foto archiv autorky


Diskuze ke článku "KLÁŘINA KUCHAŘKA ANEB DESET RECEPTŮ NA WORKSHOPY V KNIHOVNĚ"

Zatím nebyly vloženy žádné příspěvky. Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2