Knihovna má své kořeny v obci a regionu

JARMILA BUREŠOVÁ buresova@kmo.cz

Masarykova veřejná knihovna ve Vsetíně organizovala ve dnech 19.–20. května 2015 pro knihovníky veřejných knihoven seminář Knihovna a její kořeny v obci. Orientován byl především na práci s regionálním fondem, objevování a zveřejňování nových souvislostí v historii regionu. Seminář byl dokonale namíchaným elixírem teorie a praxe, okořeněný správným množstvím stimulantů neznámého původu, podávaný ku prospěchu všech zúčastněných.

Úvodní příspěvek Genius loci jako společenská hodnota ovlivňující život obyvatel česko-slovenského přeshraničního regionu prof. PaedDr. Jaroslava Vencálka CSc., který se dlouhodobě zabývá sociálně geografickou problematikou rozvoje krajiny, představil teoretický rámec této problematiky.

Prof. Vencálek se ve svých článcích věnuje vnímání pohraničních prostorů v integrující se Evropě (zejména pak česko-polskému a česko-slovenskému příhraničí) z různých pohledů, změnám, územní identitě a dalším společenským aspektům, jakož i širšímu vnímání genia loci krajin. Publikace profesora Vencálka analyzující území Moravskoslezské­ho, Zlínského, Jihomoravského a Trenčianské­ho kraje jsou zcela ojedinělé právě specificky komplexním pohledem na krajinu a v ní generačně se proměňující obyvatele.

Mgr. Zlata Houšková představila příklady dobré praxe využití regionálních zdrojů a specifik ve veřejných knihovnách. Teorie velikánů, ale především našich regionálních tzv. malikánů při navazování úzké spolupráce s komunitou v daném místě byla představena na praktických ukázkách. Přednáška apelovala na zachycování paměti místa prostřednictvím posledních pamětníků, na využívání pokladů ukrytých na půdách...

Regionálne cennosti Hornonitrianskej knižnice v Prievidzi a jejich vy­užití v grantové politice popsala ředitelka této knihovny Mgr. Sylvia Myšiaková, která zpracovala podrobnou historii knihovny, podílí se na vydávání bibliografií, koncepčních a metodických materiálů. Podrob­ná přednáška přiblížila vyčerpávajícím způsobem vybrané historické regionální osobnosti – s přesahem přeshraničním – které se zasloužily o škol­ství, kulturu a knihovny v dané oblasti.

Kdo jsme a odkud přicházíme s přicházejícími léty často pokládaný dotaz… Odpovědi hledají a příklady dobré praxe nabízejí v pobočce Knihovny Jiřího Mahena v Brně-Ža­bovřeskách. Mgr. Iveta Kubová představila činnost malé pobočky ve velkém městě, vycházející z historie regionu a jeho slavných osobností. Uvedla aktivity posilující hrdost na mís­to, kde bydlím, nejen pro dospělé, ale i pro děti a mládež.

Jak název dalšího vystoupení napovídá, s Regionálním usilováním v Mahenově památníku nás seznámila Mgr. Jana Černá, dobrý duch tohoto výjimečného zařízení (nechce se říkat pobočky) Knihovny Jiřího Mahena. Samozřej­mě že nejvýrazněji je zde připomínán Jiří Mahen, dlouholetý knihovník, ředitel, činovník v knihovnických spolcích, autor několika knih o knihovnictví (ale též dramatik, spisovatel, kulturní pracovník, nositel moderních trendů atd.), ale Mahenův památník funguje také jako pobočka s běžnými službami, připravuje širokou nabídku akcí pro děti a mládež. V přednášce byly představeny také bibliografie regionální literatury a tiskoviny vzniklé na základě spolupráce s pamětníky.

V bloku příspěvků nazvaném Dobrá praxe z moravských knihoven I. zaujala hned první vystupující Soňa Bosáková z Knihovny Kroměřížska. Pod názvem příspěvku Jak dál s regionální literaturou? se skrývala další otázka: „Bude s kým?“ Mimo jiné upozornila na problematiku výměny generací ve vedení spolupracujících organizací (muzea, archivy apod.) a na riziko jiných priorit nové generace.

Ředitel Knihovny Bedřicha Beneše Buchlovana v Uherském Hradišti Mgr. Radovan Jančář prokázal, že jeho láska k regionu a historii přináší své plody také pro knihovnu: potvrdil slova Zlaty Houškové, že i „malikáni“ mají své významné místo v životě obce, že mohou být stmelujícím prvkem. Upozornil také na jména pozapomenutá, osobnosti, jejichž význam oceňujeme až v současnosti. Ukázka scénického čtení z publikace ze života Bedřicha Beneše Buchlovana dokazuje, že akce pro čtenáře lze připravit přitažlivým způsobem. Roli B. B. Buch­­lovana si zahrál pan ředitel – https://www.youtube.com/watch?v=HEtGtB7g0Mw. R. Jančář se představil také jako regionální autor – sběratel, a zasvěceně hovořil o spolupráci s pamětníky, o objevech výjimečných písemností, artefaktů.

Knihovnice Lucie Strbačková, DiS., z Masarykovy veřejné knihovny Vsetín představila ve zkratce, ale s ohromným nasazením lidové pohádky a pověsti ze Vsetínska. Zaujaly ukázky z knihy Matouše Václavka o bájných bytostech, ale také z Dějin města Vsetína a okresu Vsackého. Doplňovačka na závěr, ověřující naši pozornost, byla příjemným zpestřením a současně rozloučením s prvním dnem semináře.

Příjemné večerní posezení s cimbálovkou Jasénkou potvrdilo nejen silného místního genia loci, o němž se tak často hovořilo, ale znamenalo zatím netušený spojovník s druhým dnem.

Představení divadla ASPIK ze Zlína_foto MVK VsetínTen zahajovala skupina ASPIK1 svými Knihovnickými humoreskami. Amatérské sdružení profesionálních knihovníků z Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně představilo „zkrat­ku“ našich služeb s přehlídkou roztodivných typů uživatelů, jejich zákeřných požadav­ků a možných knihovnických nedorozumění. Laskavá karikatura byla odměněna salvami smíchu profesionálů v hledišti, mnohdy také povzdechy. Ano, odpozorováno ze života…

Ze stejné knihovny pocházel příspěvek ze skupiny Dobrá praxe z moravských knihoven II. Knihovnice tamního regionálního oddělení před­stavily svůj pracovní týden den po dni v působivé kombinaci seriózního výkladu doplněného humornými komentáři. Ukazuje se, že práci, nadšení i potíže máme téměř všude obdobné.

Poslední „přespolní“ příspěvek zazněl z úst ředitelky Městské knihovny Šumperk Mgr. Zdeň­ky Daňkové. Mohlo by se zdát, že knihovna v oblasti, kde se nezachovaly tradice, neboť původní obyvatelé byli po skončení druhé světové války vystěhováni, nemá v tomto směru co nabídnout. Duch místa se bez kontinuální přítomnosti lidí oslabuje, soudržnost chybí. Ne tak v Šumperku. První „lístečkový“ projekt sběru lokálních pověstí, jejich ilustrace a postupné vydávání probudilo ve vel­ké části obyvatel Šumperska touhu poznat místo, kde žijí. Knihovna iniciovala vydání několika revidovaných meziválečných knih pověstí, vzbudila zájem o místní malikány, navázala kontakty s potomky původních obyvatel, zavedla tradici vycházek do přírody spojených se křtem kni­hy… Knihovně se velice daří při komunitní činnosti, je centrem dění v bývalém okresním městě2.

Další část semináře byla věnována kolegyním a kolegovi z Masarykovy veřejné knihovny ve Vsetíně – tedy domácím a jejich příkladům dobré praxe. V prezentaci Regionální oddělení – informační brána regionu vystoupila PhDr. Da­na Riedlová (tvorba bibliografií, tvorba fondu, výpůjční podmínky, hledání pramenů), Bc. Lud­mila Holbíková (regionální periodika od počátků k dnešku) a Mgr. Jana Machalová (tvor­ba regionálních databází, příklady z pracovišť v ČR, využití databází). Co příspěvek, to množství informací, ale především zdroj inspirace.

Dokáď hudci hudú, dobre je... foto MVK VsetínŽe „ajťák“ nemusí být jen ten – stereotypně vnímaný – nekomunikativní tvor, dokázal Mgr. Michal Kovář, jediný zástupce této profese v MVK. Muzikant, basista v cimbálovce Jasénka, obecní zastupitel, majitel pěstitelské pálenice… Jeho přednáška Dokáď hudci hudú, dobre je… byla zasvěcenou procházkou tradicemi muziky na Vsetínsku, doplněnou o ukázky živé hudby houslistů cimbálovky Jasénka a Ma­lá Jasénka.

Josefu Sousedíkovi – Edisonovi z Moravy hovořila Bc. Zdena Haplová. O tomto úspěšném meziválečném podnikateli vyšla před časem monografie a jeho osobnost a osud byl zmiňován v mnoha médiích. Po vlně zájmu a doplnění informací pamětníky vyšlo doplněné vydání této knihy. Josefu Sousedíkovi byla opakovaně věnována pamětní deska, místní doufají, že počtvrté je to definitivní.

Hana Malá z pořadatelské knihovny, která se zabývá historií filmu, nabídla svou oblíbenou besedu s ukázkami Z Valašska na Slovensko co by kameněm dohodíl, v níž hovoří o filmech s vazbou na Valašsko (ať už jde o příběh z re­gionu, autory literární předlohy, osobu scenáristy, dramaturga, režiséra či herce). Filmy Signum laudis, Smrt si říká Engelchen, Všichni dobří rodáci, Stíny horkého léta – to je závěrem jen několik názvů, které mi utkvěly v paměti.

Tímto příspěvkem byl seminář zakončen, sice s mírným skluzem, ale nadšení všech zúčastněných a vzájemná inspirace jsou jistě daleko cennější devizou než dodržení časového harmonogramu. Hostitelská knihovna vykouzlila úžasnou atmosféru: dodala nejen regionální potravu pro duši skvěle sestaveným programem, ale také potravu pro tělo z místních zdrojů. Dietní předsevzetí vzala za své při vůních frgálů, škvarků, klobás a tekutých slivek…

Tvrzení, že zapalovat může jen ten, kdo sám hoří, se zde zcela potvrdilo. Kolegyně a kolegové jasně ukázali, že živá práce s regionální literaturou, připomenutí zesnulých osobností a představení současníků je jedna z cest, která stále přivádí uživatele do knihovny.

1 http://duha.mzk.cz/clanky/ochotnici-ve-zlinske-knihovne

2 http://www.knihovnaspk.cz/index.php?action=kronika-a-fotogalerie


Diskuze ke článku "Knihovna má své kořeny v obci a regionu"

Zatím nebyly vloženy žádné příspěvky. Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2