ZE SVĚTA

Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR

Kilián pro zvláštní školy je projekt na podporu čtení žáků a studentů se specifickými vzdělávacími potřebami. Vznikl v Sasku již v letech 2012 až 2013 a iniciovalo jej Ministerstvo školství a Německá knihovnická asociace (DBV). Prostřednictvím něj je dětem zpřístupňována literatura s ohledem na jejich speciální potřeby a možnosti, a to zejména v denních stacionářích a sekundárně také na základních školách. Pro děti jsou připravena scénická čtení populárních dětských knih se spisovateli a herci. Těchto představení se v Sasku během dvou let zúčastnilo na 3000 dětí. Umělci při nich využívají formu loutkového divadla, a reakce pedagogů, knihovníků i samotných umělců jsou velmi pozitivní. Také dětem se tyto inovativní metody výuky líbí. Na základě výborných výsledků bylo v roce 2014 rozhodnuto o pokračování projektu s Kiliánem, protože tento specifický přístup na podporu čtení potřebuje stále více dětí trpících různými poruchami čtení. Organizátoři projektu by chtěli jeho financování udržet i v následujících letech – mezitím už jej školy zapojily také do svých osnov. Díky tomuto projektu se také potvrdila role knihoven a jejich nepostradatelný přínos pro kulturní výchovu dětí a mládeže.

(Das Magazin der Bibliotheken in Sachsen – Jahrgang 8, Nr. 1/2015, s. 28–29)

Veřejná knihovna v norském Stordalu mobilizuje místní obyvatele a např. čtení poezie je jednou z událostí, na které se místní lidé a uživatelé knihovny aktivně podílejí. Obec Stordal se nachází v regionu Sunnmøre na norském západním pobřeží a má pouze 1035 obyvatel. Veřejná knihovna zde funguje zároveň i jako školní knihovna pro jedinou místní školu. V roce 2014 vstoupil v Norsku v platnost nový knihovní zákon, jehož základem je spolupráce obecních orgánů s dobrovolnými a neziskovými organizacemi. A proto také stordalská knihov­na musela podniknout rozhodné kroky k jeho naplnění. Ve Stordalu řídí všechny kulturní aktivity koordinační tým v čele s místním knihovníkem; na své aktivity získává finanční prostředky z projektů a pro místní komunitu organizuje akce ve spolupráci se sportovní asociací a svazem turistů. Jednou z těch­to aktivit je informovanost obyvatel v oblasti zdraví, a protože prostory knihovny nejsou k těmto akcím vhodné, využívá venkovní sportovní plochy a sportovní areály svých partnerů. Knihovna dále po­řádá například procházky se čtením poezie. Všech­ny tyto akce zaujaly i místní spořitelnu, která se rozhodla knihovnu v roce 2015 sponzorovat.

(Scandinavian Public Library Quarterly – Vol. 47, No. 4/2014, s. 22–24)

Knihovna Univerzity Mateje Bela v Banské Bystřici se již v roce 2008 zapojila do projektu Rovnost příležitostí pro všechny, který vznikl na půdě univerzity a nabízí stále nové služby i pro osoby se specifickými potřebami. V referátu absenčních výpůjček a ve všech dislokovaných studovnách knihovny vzniklo pro tyto uživatele speciální centrum s technickým a programovým zázemím. Knihovna tato centra zřídila v roce 2014 v rámci projektu Moder­nizace vnitřního vybavení a rekonstrukce objektů s cílem zlepšení vzdělávacího procesu na UMB v Banské Bystřici. V současnosti tak může poskytnout nové služby pro nevidomé a slabozraké uživatele a ve značné míře eliminovat důsledky jejich zrakového znevýhodnění tím, že jim zpřístupní dokumenty, které nemohou vnímat zrakem. Technické vybavení představuje kvalitní počítačová sestava s reproduktory a sluchátky, připojená na internet a doplněná webkamerou. Součást pracovní stanice tvoří multifunkční zařízení s barevnou tiskárnou, kopírkou a skenerem. Prostřednictvím OCR – Optical Character Recognition programu FineReader je mož­­­né zdigitalizovat tištěný text a následně ulehčit čtení pomocí speciálních nástrojů. Kvalitativně nový přístup k informacím pro nevidomé a zrakově postižené zabezpečuje speciální počítačový program umožňující hlasový výstup JAWS – Job Access With Speech. Výkonný program na zvětšování informací a pro navigaci na obrazovce počítače MAGic umožňuje slabozrakým uživatelům efektivně využívat různé aplikační programy. Mezi další důležitá vybavení patří elektronická čtecí lupa Clear View+ a Braillský řádek FOCUS 40 Blue. Všechny tyto programy ulehčují orientaci při studiu všem zájemcům z řad nevidomých a slabozrakých studentů univerzity.

(Bibliotheca Universitatis – roč. 10, č. 2/2014/2015, s. 15–17)

Univerzitní knihovna v australské Victorii aktivně přijímá svoji novou roli vědecko-výzkumné organizace. Tato role klade primárně důraz na digitální gramotnost a zabezpečení digitálního uložiště pro zdejší univerzitu. Stále se zvyšující informační potřeby studentů a zaměstnanců univerzity s sebou nesou vysoké požadavky na akademické knihovníky. Univerzita ve Viktorii, která se obdobně jako další australské univerzity profiluje jako výzkumná organizace, je jedním z lídrů reformy vzdělávání vysokých škol v Austrálii (ta odstartovala v roce 1990 a dosud stále pokračuje) – služby knihovny se tedy této funkci musí přizpůsobit. Od roku 2009 je zdejší akademická knihovna klíčovým partnerem pro výzkum, proto produkuje vědecko-výzkumné publikace. Ty jsou poté hlášeny do centrálního vládního registru a na základě jejich úspěšnosti získává konkrétní vysoká škola vládní podporu. Výzkumným pracovníkům jsou knihovníci velkou oporou v proce­su hledání, zpřístupňování a uspořádání informačních zdrojů. Také reagují na stále se měnící výzkum­né postupy, provádějí pravidelné průzkumy uživatelských potřeb a v rámci zajištění komplexnosti informační nabídky spolupracují s dalšími knihovnami v Austrálii. Univerzita v maximální míře umožňuje celoživotní vzdělávání akademických knihovníků, podporuje technické vybavení knihovny a financuje kvalitní knihovní systém.

(IFLA Journal – Vol. 41, No. 1/2015, s. 40–52)

Koncem minulého roku byla v Bavorské státní knihovně v Mnichově otevřena mimořádná výstava k 25. výročí budování Sbírky německých tisků. Na vzniku této jedinečné sbírky, která shromažďuje vzácné tisky v německém jazyce a z německého kulturního prostoru, se podílí šest významných německých knihoven a finančně ji podporuje Nadace Volkswagen (částkou 25 milionů eur). Tisky pocházejí až z roku 1450 a v projektu jsou zapojeny knihovny ve městech Wolfenbüttel, Goettingen, Frankfurt nad Mohanem, Hezog a také Bavorská státní knihovna v Mnichově a Státní knihovna v Berlíně. Průběh prací byl původně koncipován na dobu deseti let, konec prací je však stále v nedohlednu. Mezery ve sbírkách německých knihoven doplnilo na 200 000 svazků a to je velký důvod k oslavám. Doprovodná výstava k oslavám projektu byla koncipována velkoryse a všech šest zapojených knihoven zde představilo své nejzajímavější akvizice. Výstava měla přiblížit krásu tištěných knih návštěvníkům a ukázat její proměny v průběhu staletí. V několika tematických oblastech, jakými jsou duchovní život, svět obyčejných lidí, cestování, móda, hudba atd., byla zvláštní část věnována Německému hudebnímu archivu, který spravuje berlínská knihovna, a jehož představené akvizice byly velmi atraktivní – k vidění byly Beethovenovy klavírní sonáty, zpěvníky počátku 16. století nebo zcela neznámé učebnice hudební výchovy vzniklé v období od 17. do 20. století.

(Bibliotheks Magazin – Nr. 1/2015, s. 42–49)

Univerzitní knihovna v Žilině stojí v blízkosti velkého sídliště, tedy betonového a ne příliš vábného světa, a to způsobuje mnoho problémů, které se rozhodla knihovna řešit originálním způsobem. Mlá­dež ze sídliště využívá betonové plochy budov na tvorbu graffiti, a tak byla pravidelně „vyzdobena“ i akademická knihovna. Odkazy plné vulgarismů, znečistěné prostory okolo knihovny, zdevastované prostředí bylo realitou, které nepomohlo ani veřejné osvětlení a hlídací služba. Knihovna proto přišla s novou filozofií: po dohodě se žilinskými organizacemi a studenty středních škol uspořádala oficiální dny tvorby graffiti. Myšlenka se rychle rozšířila po celém Slovensku a ozvláštnit obvodové stěny knihovny přijelo na 30 umělců graffiti z celé země. Akci, do které se zapojily také knihovnice, předcházela dlouhá příprava a debata o tom, jaké obrazy budou knihovnu zdobit, a výsledek stojí za to. Nejvíce poškozenou stěnu zdobí svět Avatarů, vedlejší stěnu obývá potkan, který okusuje stoh knih, a hlav­ní vchod zdobí krásné logo knihovny, ze kterého vylézá Glum z Pána prstenů. Vnitřní dvůr je věnován osobě Ľudovíta Štúra. Přestože od této výzdoby už uplynulo hodně času, knihovna dosud nezaznamenala žádné její poškození. Tato subkultura má svá pravidla a ta ctí. Celý projekt mnohými radami a finančně podpořila Iuventa – Slovenský institut mládeže v rámci projektu Komprax a vedení Žilinské univerzity.

(Bulletin Slovenskej Asociácie knižníc – roč. 23, č. 1/2015, s. 44–46)

Připravil ROMAN GIEBISCH


Diskuze ke článku "ZE SVĚTA"

Zatím nebyly vloženy žádné příspěvky. Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2