Knihovny s odleskem moře a s jasnou vizí

Záznam z cesty SDRUK do Dánska a Švédska (září 2014)

Text a foto JIŘÍ MIKA mika@svkkl.cz

Dánská královská knihovna v Kodani je místem setkávání nejen lidí, jak se dnes s oblibou o knihovnách říká, ale je to také místo, kde se setkávají různé doby, styly i funkce. Vznikla v polovině 17. století a od počátku století 20. sídlí v budově postavené v historizujícím stylu podle návrhu dánského architekta Hanse J. Holma. V roce 1999 k ní byla přistavěna moderní budova, jejímž autorem je studio schmidt hammer lassen architects, pocházející z Dánska, ale působící v různých zemích světa včetně České republiky (navrhovali jeden z objektů administrativního komplexu v pražském Karlíně – Amazon Court).

Dánská královská knihovna

Knihovna stojí na ostrově Slotsholmen, a tak zde můžeme vnímat i střetání živlů – vody a ze­mě. Ostře řezané hrany nové budovy ční nad kodaňským kanálem a jeho hladina se odráží na fasádě pokryté broušeným černým granitem. Ta dala knihov­ně název Černý diamant. Prosklená část fasá­dy a odlehčený trakt vnitřního schodiště se subtilními galeriemi a můstky zase jako kdyby ne­chá­valy proniknout vodu až do nitra budovy. Z můs­­t­ků nad schodištěm lze pozorovat lodě s turisty a zrcad­lení slunečních paprsků na hladině kanálu.

Královská knihovna je dánskou národní knihov­nou a od roku 1989 současně knihovnou univerzitní. Knihovní fond čítá 34 milionů knihovních jednotek. Vzniká nákupem, příjmem povinných výtisků, ale tvoří jej také dary soukromých osob a šlechtických knihoven. Kromě asi šesti milionů knih je v něm uloženo kolem 18 milionů map a obrazových dokumentů. Cenné jsou sbírky rukopi­sů, dopisů, archiv Hanse Christiana Andersena nebo dánského filozofa Sørena Kierkegaarda. Kromě tradičních dokumentů knihovna poskytuje přístup k elektronickým zdrojům, ať už jsou to elektronické knihy, časopisy, databáze nebo digitalizované dokumenty či archivované webové stránky.

Knihovna je otevřená všem, kdo si přejí vstoupit, neplatí to však pro vědecké studovny, kam mohou jen skuteční zájemci o studium vybavení knihovním průkazem. Registrovaným uživatelem se může stát osoba starší 18 let. Vážnou atmosféru studoven odlehčuje volné prostředí v ostatních částech knihovny, zejména ve vstupním parteru a v přízemí nové budovy, které slouží jako relaxační a kulturní zóna s možností občerstvení a s nabídkou výstav a představení. Pro akce větší­ho rozsahu je určen sál s kapacitou pro 600 osob.

Ústřední knihovna v Kodani

Ústřední knihovna v Kodani prochází postupnou rekonstrukcí a změnami v poskytování služeb veřejnosti. O tom, kam tyto změny směřují, pohovořil ředitel knihovny Jakob Heide Petersen. V současné době pracuje v knihovně 80 zaměstnanců, ročně do ní přijde 850 000 návštěvníků, uskuteční se na 700 000 výpůjček a 160 akcí. Knihovní fond obsahuje 610 000 knihovních jednotek. Knihovna je nyní poměrně tradiční, nedisponuje velkými prostorami, ovšem každé místo je účelně využito a také využíváno návštěvníky. Cílem je knihovnu více otevřít uživatelům, vytvořit flexibilnější prostory, zvýšit návštěvnost, za­ujmout dětské čtenáře, rozšířit kulturní aktivity. To je ale jen začátek. Plány pana Petersena jsou širší, zahrnují i další knihovny v Kodani a dotýkají se podstaty knihovních služeb a jejich vývoje. A vývoj směřuje k rozšiřování samoobslužných zařízení, k prodlužování otevírací doby, k službám on-line, k digitálním knihovnám, ke knihovnám efektivním, s malým počtem zaměstnanců zajišťujících běžný provoz. Činnost knihovníků se bude více orientovat na vzdělávání, kulturní aktivity a klubové záležitosti, důležitá bude spo­lupráce se školami, do práce v knihovnách se budou zapojovat dobrovolníci, služby budou přesahovat hranice tradiční „kamenné“ knihovny. Přitom základem zůstane uvážlivá tvorba knihovního fondu a zázemí moderní budovy.

Jestliže v Ústřední knihovně v Kodani, která je typickou veřejnou knihovnou ve velkém městě, byl trend ve vývoji knihovních služeb teprve naznačen, v Knihovně Kodaňské obchodní školy se už začíná naplňovat. Knihovna je otevřená od osmi do dvaadvaceti nebo třiadvaceti hodin, na­vštěvuje ji více než milion studentů ročně a 14 000 výpůjček tištěných dokumentů za minulý rok představuje prudký pokles zájmu o tento typ služby. Knihovna je však, jak se zdá, i nadále plná lidí. Co přivádí studenty do jejích prostor? Je to zřejmě místo, kde mohou klidně a pospolitě studovat, přístup k informačním zdrojům, které doplňují jejich vlastní studijní materiály, provázanost s univerzitou. Ředitel knihovny René Steffensen spatřuje budoucnost univerzitní knihovny v elektronických zdrojích, v nabídce prostor ke studiu nebo k pořádání konferencí a seminářů, v nabídce doplňkových kurzů a dalších služeb.

Aarhus je po Kodani druhé největší dánské město a důležitý přístav. Proto nepřekvapí, že stav­ba nové budovy Ústřední knihovny v Aarhusu je velkoryse pojatý projekt realizovaný na pobřeží v části bývalého přístavu. Cílem je dostat obyvatele města ze starého centra do nově oživované oblasti v blízkosti moře. Opět stýkání živlů a opět studio schmidt hammer lassen architects, které je obdobně jako v případě kodaňského Černého diamantu i zde autorem architektonického návrhu. O nové knihovně se nejprve dozvídáme z prezentace ředitele knihovny Knuda Schulze ve staré budově. Pak se v jeho doprovodu přesunujeme na staveniště. Pan Schulz se opírá o nezbytný bicykl a spěchá, aby nám to, o čem zatím jen barvitě vyprávěl, představil ve skutečnosti. Oblékáme si žluté vesty, obouváme pracovní boty a s přilbami na hlavách vstupujeme do rozestavěné knihovny.

„Kdy bude dokončená?“ ptáme se. „Kdo ví?“ mávne ředitel rukou. Jisté však je, že příští léto se do ní budou stěhovat knihovníci a přesně za rok, tedy v září 2015, se v ní uskuteční první konference.

Nová knihovna, nazývaná Mediaspace či Dokk1, je především velký prostor. Náplň a funkce se budou teprve postupně vytvářet. Knihovna se mění ze skladu knih na místo, kde budou uspokojovány potřeby občanů. Celková plocha podlaží bude 28 000 m2, z toho jsou asi dvě třetiny určeny pro knihovnu a služby a zbytek k pronájmu. I v zemi bicyklů je tu naplánován parkovací prostor pro 1000 automobilů, ale také pro 500 jízdních kol. Předpokládá se, že knihovnou projde 3500 návštěvníků denně. Bude to útočiště pro každého, kdo hledá poznání, inspiraci a podmínky pro osobní rozvoj. Je to možná příliš obecná vize, ale na základě toho, co už jsme viděli v předchozích dánských knihovnách, plných čtenářů, studentů či návštěvníků, věříme, že i tady se ji podaří naplnit reálným obsahem. Obdobně jako v městské knihovně v Kodani i zde se předpokládá minimální zajištění personálem. K obsluze by měli stačit tři knihovníci na podlaží, minimalizovány budou pulty, zato maximální využití se očekává od samoobslužných prvků a knihovního systému.

Další knihovna s odleskem moře na fasádě, ale také s vůní zámořských cest v interiéru, to je veřejná knihovna v Helsingøru. Biblioteket Kulturværftet (kulturní komplex) je hlavní a největší knihovnou v síti šesti zdejších městských knihoven. Sídlí v třípatrovém objektu, který vznikl z budov bývalých loděnic zrušených v osmdesátých letech 20. století. Strohá industriální architektura z cihel a z betonu je směrem k moři obklopena proskleným ocelovým skeletem, a tak návštěvníci mají vedle pestré nabídky služeb bonus v podobě výhledu na poloostrůvek s opevněným zámkem Kronborg, na moře a přístav s trajekty odplouvajícími ke švédským břehům, vzdáleným pouhých 4,5 km.

Biblioteket Kulturværftet v Helsingøru

V přízemí knihovny se nachází recepce a kavárna s velkou nabídkou nápojů a jídel. První nadzemní podlaží je určeno hlavně dětem. Knihy jsou tu umístěny nejrůznějším způsobem – v tradičních regálech, v pultech, jaké známe z knihkupectví, volně na stolech – zkrátka tak, aby upoutaly co nejvíc pozornost. Z interiéru má být zřejmé, že se nacházíme v bývalé loděnici, ale odkazy na lodní průmysl a námořní dopravu mají asi i jiný smysl. Napovídají, že literatura, hudba, film nebo divadlo (i na ně je tady prostor) jsou cestou za poznáním a za bohatším a třeba i dobrodružnějším životem.

Beletrii, filmovému umění, hudbě a hrám je vyhrazeno druhé patro, zatímco ve třetím najdeme odbornou literaturu, noviny a časopisy. Zde se také můžeme pohodlně usadit za prosklenou stěnou a vychutnat si zmíněný bonus – pohled ven. Na různých místech v knihovně probíhají výstavy a v několika nápaditě upravených prostorách lze pořádat představení, přednášky či filmové projekce. Knihovníci v prostoru služeb jsou oblečeni do černých vest s bílým otazníkem na zádech, pro ty v zázemí jsou určeny čtyři velké kanceláře. Všechny prostory jsou sjednoceny kvalitní dubovou podlahou.

K prohlídce dalších dvou knihoven jsme se přepravili do Malmö v sousedním Švédsku. Nikoli lodí, jak by se slušelo po návštěvě Helsingøru, nýbrž po mostě. Městská knihovna v Malmö je volně otevřená i pro předem neohlášenou návštěvu. Část je umístěna ve starší budově, část v novodobé přístavbě a obě části spojují prosklené koridory se vstupním objektem, který svým válcovým tvarem odkazuje na zaoblená nároží původní stavby. V obou budovách jsou atria s jednacími sály a patrové galerie, na nichž se střídají různě koncipované regály s dokumenty a studijní a relaxační zóny. Výpůjčky a návraty dokumentů se uskutečňují ve vstupní hale, buď u pultu s obsluhou, nebo u samoobslužných kiosků.

Městská knihovna v Malmö

Poslední naší zastávkou je Univerzita v Malmö. Tato multidisciplinárně a mezinárodně zaměřená vysoká škola poskytuje vzdělání 24 000 studentům ze Švédska a z řady dalších zemí. Naším cílem je budova Orkanen (Hurikán), kde od roku 2005 sídlí pedagogická fakulta a jedna ze tří univerzitních knihoven. Všechny tři knihovny spolu s oddělením IT služeb jsou organizační složkou univerzity. Jejich úkolem je poskytovat stu-dentům a zaměstnancům univerzity, případně dalším uživatelům, veškerou potřebnou podporu při vzdělávacím procesu. Zahrnuje to správu počítačové sítě, zajišťování softwaru, poskytování tradičních i elektronických dokumentů, vyhledávání a zpracovávání informací, zveřejňování studentských a vědeckých prací a také informační vzdělávání studentů.

Ředitelkou knihoven a IT služeb je Gunilla Lilie Bauer. Z jejích úst slyšíme o konceptu knihovny jako vesnice – přirovnání, s nímž jsme se setkali již v Dánsku. V univerzitní knihovně v Malmö jsou podle této koncepce vytvořeny „domy“, tedy místa pro práci a studium, „náměstí“ pro komunikaci a výměnu názorů, „galerie“ pro zpřístupňování informací a výsledků práce. Jsou tady tiché zóny, kde cítíme, že je naše přítomnost poněkud na obtíž, ale také místa pro odpočinek a občerst­vení. Funkci kostela přebírá meditační prostor.

Dalo by se říci, že cesta do dánských a švédských knihoven byla dobrou inspirací a poučením, jak v knihovnickém oboru postupovat dál. Inspirace však nestačí. Potřebná je jasná vize a přesvědčení, že knihovny – moderní, multifunkční, otevřené – mají v dnešní společnosti své místo. A toto přesvědčení musí být nejen na straně knihovníků.


Diskuze ke článku "Knihovny s odleskem moře a s jasnou vizí "

Zatím nebyly vloženy žádné příspěvky. Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2