PRÁVNÍ PORADNA: Kamerové systémy a ochrana osobních údajů

Stále častěji jsou jako forma řešení bezpečnostních otázek ve veřejných i soukromých prostorách užívány kamerové systémy. Jejich použití se může i přes vyšší pořizovací cenu jevit jako praktické také pro knihovny. Ani v případě těchto kamerových systémů však nelze zapomínat na jejich právní regulaci, v tomto případě – jak napovídá nadpis článku – zejména v oblasti ochrany osobních údajů.

Záznam z kamerového systému obsahuje osobní údaje ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb., o ochra­ně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů. Konkrétně se jedná o podobiznu, či podobizny jednot­livých na záznamu zachycených osob. To ale platí skutečně pouze o kamerovém systému, jehož součástí je i technologické pořízení záznamu.

Pokud kamerový systém funguje pouze na principu živého streamingu, tedy přenáší obraz v reálném čase, úprava zákona o ochraně osobních údajů se na něj nevztahuje. Takovýto kamerový systém tak lze v knihovně bez problémů nainstalovat a provozovat. Což se může jevit jako praktické tehdy, když se ukáže, že níže uvedené požadavky či doporučení na parametry kamerového systému nelze v konkrétním případě naplnit. V praxi nicméně i pro tento případ doporučujeme jak instalaci tabulek na provoz kamerového systému upozorňujících, tak i proškolení, resp. informování zaměstnanců o principech jeho provozu (viz dále).

U kamerového systému, který má záznam z kamer uchovávat, je již situace složitější. Subjekt, který jej provozuje, se stává zpracovatelem osobních údajů a jako takový musí být registrován u Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), případně svou stávající registraci rozšířit o daný kamerový systém, a při instalaci a provozování kamerového systému dodržovat regulace vyplývající nejen ze samotného zákona na ochranu osobních údajů, ale i ze správní praxe ÚOOÚ.

Samotná registrace u ÚOOÚ je věcí relativně jednoduchou. Na jeho internetových stránkách je k dispozici formulář, který lze po vyplnění automaticky ÚOOÚ odeslat, nebo jej uložit ve formátu pdf a poslat po vytištění např. poštou, či prostřednictvím systému datových schránek. K vyplnění formuláře slouží relativně komfortní nápověda a máte-li k dispozici text zákona o ochraně osobních údajů, nebývá zpravidla komplikované formulář vyplnit.

Problematické může být správné nastavení kamerového systému a posouzení, v jakém rozsahu by měly v rámci registrace být o těchto opatřeních ÚOOÚ poskytnuty informace. Pochybení by mohlo mít za následek odmítnutí registrace a vydání rozhodnutí o nepovolení takového zpracování osobních údajů, tj. provozování kamerového systému. Použití kamerového systému je totiž chápáno v systematice ochrany osobních údajů jako velmi vážný zásah do soukromí jak návštěvníků knihovny, tak zejména jejích zaměstnanců (viz dále). Jeho registrace tak zdaleka není jen formální záležitostí.

Projděme si proto hlavní potenciálně problematické body možné registrace, resp. provozu kamerového systému v systematice registračního formuláře ÚOOÚ.

Správcem kamerového systému bude vždy knihovna, resp. subjekt ji provozující (např. obec), a to i tehdy, pokud bude ke zpracování použit třetí subjekt – zpracovatel (např. najatá agentura).

Mimořádnou pozornost je třeba věnovat vymezení účelu zpracování osobních údajů, tj. zřízení kamerového systému. Podle ustálené správní praxe i převažujícího výkladu v Evropské unii (nikoli však výkladu výhradního) může být kamerový systém použit jen tehdy, pokud se ostatní možnosti neosvědčily jako dostatečné, nebo existují vážné důvody, pro které se bez kamerového systému nelze obejít. Proto by účelem mělo být takřka výlučně zajištění bezpečnosti, v knihovně pak nejspíše bezpečnosti majetku. Zatímco v případě dozoru nad vystavenými historickými cennými tisky nebude s dohledem kamerového systému problém, v případě „běžného“ knihovního fondu je možné zavádět kamerový systém až tehdy, kdy lze nedostatečnost alternativních bezpečnostních opatření prokázat. Taková situace může vzniknout například, pokud se již v minulosti knihovna potýkala s krádežemi knih a ani zvýšení dohledu zaměstnanci, popř. zavedení elektronické ochrany knih prostřednictvím detekčních rámů umístěných u vchodu do knihovny, se neukázalo jako dostatečné.

Při zpracování formuláře je třeba si uvědomit, že příslušné osobní údaje (tj. podoba) budou v daném případě poskytnuty takřka výhradně bez souhlasu „subjektu údajů“. Přesto je však nezbytné, aby monitorovaný prostor byl označen příslušnými piktogramy, informací, že je kamerově sledován, odkazem na práva subjektů údajů podle § 11 a § 12 zákona o ochraně osobních údajů a identifikací správce osobních údajů, tj. subjektu knihovnu provozujícího.

Příjemci osobních údajů mohou být v případě, kdy je kamerový systém provozován z důvodu zabezpečení majetku, nejčastěji orgány činné v trestním řízení, když takovýto kamerový záznam bude sloužit velmi často jako příloha případného trestního oznámení a v návaznosti na něj pravděpodobně i jako důkaz pro trestní řízení.

Dalším bodem, kterému je třeba věnovat pozornost, je zabezpečení osobních údajů. Ovládání kamerového systému by mělo být pokud možno umístěno v uzamykatelné místnosti s omezeným přístupem. Rozvody kamerového systému by měly být přinejmenším zalištovány a celý systém by měl být chráněn na softwarové úrovni hesly. Samozřejmostí by měla být antivirová ochrana a systém by neměl být propojen s internetovou sítí, pokud to není bezpodmínečně nutné. Jednou z vhodných forem ochrany osobních údajů při jejich zpracování prostřednictvím kamerového systému je i vytvoření bezpečnostní směrnice, kterou správce upravuje nakládání s příslušnými osobními údaji. Tato bezpečnostní směrnice by měla být přílohou návrhu na registraci, neboť je tím ÚOOÚ signalizováno, že se nejedná o náhodně vyplněné políčko formuláře a registrující osoba se přiložením textu směrnice vyhne dodatečné výzvě ÚOOÚ k doplnění oznámení.

Součástí příloh by rovněž měl být náčrt monitorovaných prostor s vyznačeným umístěním kamer a fotografie vytvořené z pohledu jednotlivých kamer tak, aby bylo zřetelné, jaká konkrétní místa jsou kamerovým systémem monitorována. V této souvislosti je třeba opětovně upozornit na práva zaměstnanců. Kamerový systém by totiž neměl zabírat místa zaměstnanců, neboť tím by bylo nepřípustně zasahováno do jejich soukromí. Jednou z několika málo výjimek může být např. pokladna, i v takovémto případě ale musejí mít pokladní k dispozici prostor, ve kterém jsou kamerovému dohledu skryti.

Je tak třeba vždy důsledně zvážit, zda je pro dané prostory kamerový systém vhodným řešením a oznámení ÚOOÚ provádět raději předtím, než jsou do kamerového systému investovány finanční prostředky.

Mgr. Adam Biňovec, advokátní koncipient

AK Koutná, Slušná & Bělohlávek v. o. s.


Diskuze ke článku "PRÁVNÍ PORADNA: Kamerové systémy a ochrana osobních údajů"

Zatím nebyly vloženy žádné příspěvky. Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2