KLÁŘINA KUCHAŘKA ANEB DESET RECEPTŮ NA WORKSHOPY V KNIHOVNĚ

KLÁRA SMOLÍKOVÁ klara.smolikova@tiscali.cz

Z prababiččiny kuchařky

Pokud chceme v knihovně připravit workshop pro děti, sáhneme v prvé řadě po pohádkách, večerníčkových postavách, notoricky známých příbězích. Samozřejmě se rádi vracíme do historie, ale většinou opět prostřednictvím osvědčených literárních postav. A co tematizovat samo písemnictví či minulost knihovnictví? Odkrýt záhady kulturních proměn, které přinesl vynález písma a tisku?

Studenti knihovnictví připravují tabulky převodu klínového písma jako podklad při vytváření zápisů na hliněné destičky při Noci s AndersenemKnihovna sama o sobě je místo tajemné, plné průniků do jiných vesmírů. V Borgesovském pojetí to možná není místo nekonečné, protože nač by byla v Babylonské knihovně zrcadla, když by nebylo třeba knihy zrcadlit? Alberto Manguel zase píše, že knihovny mu vždycky připadaly jako příjemně bláznivá místa a se slastným pocitem se ztrácel mezi regály. Láska ke knihovnám spojuje lidi napříč staletími, nedbá na jejich majetky, věk ani pohlaví.

Vaříme za měsíčku

Oslavou tajemných knihovních koutů je Noc s Andersenem. Myšlenka rezonuje s názvem Manguelovy knihy Knihovna v noci, která čtenáře v magic­kém rytmu provádí po knihovnách všeho dru­hu. Aniž jsme v roce 2006 tušili, že se Manguel vyznal ze své lásky ke knihovnám na stránkách knihy napsané na francouzské faře (kam si nastěhoval svou knihovnu čítající čtyřicet tisíc svazků), rozhodli jsme se toho roku s táborskými studenty knihovnictví vyzkoušet, zda by program nocování s malými čtenáři nemohl být zaměřen na dějiny písemnictví.

Recepty z tajuplných knihoven

Stavění babylonské věže jako součást projektu nazvaného Babylonské zmatkyPodkladem nám byl materiál, který jsem pod názvem Tajuplná knihovna připravila pro nakladatelství Raabe. Sada pracovních listů s metodikou nabízela učitelům způsoby, jak se s dětmi vypravit za písaři, kteří přepisují knihy ve středověkých skriptoriích, vyzkoušet si klínopis, rozluštit zprá­vu od mayského písaře, naučit se obrázkové pís­mo starých Egypťanů nebo odhalit zloděje v Alexan­drijské knihovně.

Pro dokreslení atmosféry neobyčejné noci se studenti převlékli za egyptské bohy a děti si lá­ma­l­y hlavu nad na „papyru“ napsanou zprávou, která je dovedla až k mumii. Čekala je tabulka klínového písma, podle které se mohl i ten nejzapomnětlivější písař podepsat na hliněnou destičku. Jen musel nejprve zvládnout správný cvik, jak klínky  do měkké hlíny otisknout oříznutým dřívkem. Ručně vyráběný papír zase přiblížil středověké písárny a malí nocležníci rádi zápasili s brky, aby papír tuší popsali.

Staré neznamená z módy vyšlé

Nejen psaní brkem, ale též povídání o zdobení středověké knižní vazby, nárožnicích, sponách a puklách vyvolá zasloužený zájem malých i velkých čtenářů, na které dýchne kouzlo fantasy svě­tů. V muzeích se s tímto zájmem počítá. Ko­ne­ckonců ne náhodou je při muzejní noci v Nové budově Národního muzea tradičně největším lákad­lem tiskařský lis, který obsluhují pracovníci Knihovny NM. Nejen na muzejní, ale i na knihovnické výstavy spěchají návštěvníci, aby si pro­hléd­li knižní skvosty, jakým je třeba Ďáblova bible. Proč se tedy neinspirovat?

Oprášíme učivo ze školních lavic

O tom, jak fungovaly knihovny v minulosti (soukromé, šlechtické i veřejné), jak se proměňovalo písemnictví, co znamenal vynález knihtisku, se učí ve škole každý knihovník. Málokdy ho ale napadne, že „nudné“ dějiny knihovnictví by mohly čtenáře zajímat. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že mohly. Ať už jde o cesty knih ukradených Švédy za třicetileté války, připoutané knihy v pultových knihovnách nebo knihovny naplněné popsanými svitky… Kde jinde než v knihovnách by měly být vyprávěny příběhy knihoven? A nejen vyprávěny – ale také luštěny, zpřítomňovány, experimentálně prozkoumávány.

Pokud se čtenáři hravě seznámí s knihovnami minulosti, s tím, jaké úsilí se za vybudováním knihov­ny skrývalo, co znamenala knihovna pro hrdé majitele i vyvolené, kteří se mohli stát jejími uživateli, lépe docení i dnešní knihovny. Pochopí, že knihovny nejsou jen zastaralou verzí internetu, že jsou lidskou pamětí, nesmrtelností, ale také svébytným organismem, řádem, rozpínajícím se vesmírem vytvořeným jazykem.

Předškolní objevování zápisů paměti

— Zkoušejme se podepsat jako tvůrci jeskynních maleb a foukejme barvu kolem ruky přiložené na papír.

— Hrajme si s dětmi s obrázkovým písmem. Skládejme z jednoduchých obrázků zprávy a luštěme je.

— Vyprávějme si, jaký musel být písař, který ruč­ně opisoval knihy, jaké vlastnosti musel mít, aby knihu rychle a přesně opsal, písmeno po písme­nu.

— Dejme dětem vyříznutý proužek z kartonu, ze kterého si pomocí nalepování obrázků vytvoří leporelo.

— S pomocí razítek – obrázkových i písmenkových – vytvořme stránku knihy.

Mladší školáci a hry na dávné písaře

Vytváření fantastických zvířat po vzoru středověkého bestiáře při Noci s Andersenem— Vyzkoušejme klínové písmo obtiskované na hliněné destičky nebo do jednobarevné plastelíny. Připravme jednoduchou tabulku s významy jednotlivých znaků.

— Pišme štětcem na role papíru jako na svitky.

— Vyrábějme s dětmi ruční papír a vyprávějme si, jak se vyráběl papír v dřívějších dobách.

— Pišme brky namáčenými v tuši.

— Pohrajme si se středověkým bestiářem – z před­připravených částí zvířecích těl skládejme fantastická zvířata a pojmenovávejme je.

— Seznamme se s mayským písmem a vyrobme si leporelo inspirované mayskými kodexy.

— Vyrobme si jednoduchou knížku na sponku či na knoflíček.

Starší školáci ve spárech knihoven

— Vyprávějme si o babylonských knihovnách, příběhu o zmatení jazyků a společně si postavme babylonskou věž – z hlíny nebo krabic.

— Představme dětem Thovta, staroegyptského boha moudrosti a vynálezce písma.

— Inspirujme se příběhem Jeana-Françoise Cham­polliona a Rosettské desky a připravme jazykové luštění – třeba ve formě rozpoznávání jazyků, ve kterých je text napsán.

— Zdobme iniciálu na začátku stránky po vzoru středověkých písařů a dopišme ručně příběh, kte­rý se od jednoho zdobeného písmenka odvíjí.

— Vyzkoušejme si umění kaligrafie, třeba i malované na hedvábí, a seznamme se s kaligrafií ja­pon­skou a čínskou.

— Vypátrejme víc o práci knihařů a tiskařů.

— Seznamujme se s významnými knihovnami, vyprávějme si, co vybudování knihoven pro panovníky či kláštery znamenalo nebo proč se dnes zakládají knihovny významných prezidentů.

Výpravy se středoškoláky a dospělými čtenáři

Na knižních veletrzích i muzejních nocích jsou ukázky tiskařského a knihvazačského řemesla vždy vyhledávány— Povídejme si o historii písma, knihy a knihoven a za pomoci snímků v prezentaci si udělejme knihovnický výlet časem.

— Seznamujme čtenáře s bibliofiliemi – prostřednictvím výstav i pořadů. Veďme je k oceňování ručního zpracování knihy a uměleckých kvalit nejen u ilustrací, ale i knižní vazby. Nahlížejme knihu jako umělecký objekt.

— Pořádejme exkurze pro čtenáře do zajímavých historických knihoven v okolí.

— Vyzvěme studenty, aby vytvořili jednouché pracovní listy pro malé čtenáře s tématem z historie knihoven: třeba dva téměř shodné obrázky staré knihovny, kde něco po návštěvě zloděje zmizelo.

Odklon od ručního psaní a vůbec rukodělných technik přináší potřebu znovu ruce zapojit. U malých dětí je vyrábění nasnadě, koneckonců je i součástí grafomotorické přípravy. U dospívajících a dospělých se nedostatek impulzů pro jemnou motoriku projevuje v oblibě malovánek pro dospělé, experimentováním s kaligrafií a znovu objevované vášni pro plnicí pera.

V nápadech výše byly zdůrazněny tvůrčí aktivity, často materiálově náročnější. Stejnou služ­bu nám mohou poskytnout i jednoduché pracovní listy, které téma aktivizují formou plnění různorodých úkolů. Můžeme přiřazovat k písařům jejich náčiní, ke knihovnám jejich jména, rozplétat popletené jazyky v Babylonu, hledat knihy se stejně zdobenou vazbou.

Rozhodně se nebojím, že by sami knihovníci neměli o historii knihy co sdělit, vědí toho víc než dost. Teď jen najít vhodnou formu, jak nadšení pro knihovny čtenářům předložit, a do různých míst historie je pozvat. Koneckonců mnozí čtenáři jsou sami vášniví budovatelé knihoven.

Foto archiv autorky


Diskuze ke článku "KLÁŘINA KUCHAŘKA ANEB DESET RECEPTŮ NA WORKSHOPY V KNIHOVNĚ"

Zatím nebyly vloženy žádné příspěvky. Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2