RECENZE: Strašidelný příběh o hledání domova

PETR NAGY

Obálka knihyShirley Jacksonová: Dům Na Kopci. Překlad Anna Urbanová.

Praha: Argo, 2015. 248 stran.

Americká spisovatelka Shirley Jacksonová (1916 až 1965) patřila k autorům, kteří jsou sice nedílně spjati s konkrétním literárním žánrem – v tomto případě fantasticky laděným hororem, avšak pro své kvality se dočkali uznání i za hranicemi dotyčné oblasti. Čeští čtenáři se dosud mohli setkat pouze s několika jejími povídkami, otiš­těnými v různých antologiích (včetně autorčiny nejznámější prózy Loterie The Lottery, 1948), k nimž nyní přibyl oceňovaný román Dům Na Kopci (The Haunting of Hill House, 1959) v překladu Anny Urbanové. Strašidelný příběh, který se krátce po svém prvním vydání dočkal zdařilého filmového zpracování (snímek StrašeníThe Haunting natočil v roce 1963 režisér Robert Wise, roku 1999 pak vznikl jeho nepříliš povedený remake), vydalo v poutavé grafické úpra­vě Pavla Růta a s příhodně laděnými černobílými ilustracemi Martiny Nožičkové nakladatelství Argo.

Do venkovského sídla s nevalnou pověstí Hill House, jemuž se přezdívá dům Na Kopci, přijíždí nesourodá čtveřice hrdinů – synovec jeho současné majitelky Luke, zakřiknutá Eleanor, neposedná Theodora a iniciátor celé sešlosti doktor Montague (snad odkaz na jednoho ze zakladatelů duchařských příběhů, anglického spisovatele M. [Montague] R. Jamese?), který je veden touhou sepsat studii „o příčinách a projevech nadpřirozených jevů v domě běžně označovaném jako strašidelný“. Doktor a jeho společníci – k nimž se posléze přidá spiritismu holdující paní Montagueová s přítelem a pomocníkem Arthurem – se záhy vskutku stávají svědky četných nevysvětlitelných úkazů, jež v minulosti učinily dům s pohnutou historií tak nechvalně proslulým („Hill House, sám nepříčetný, se vypínal oproti okolním kopcům a svou temnotu držel uvnitř; stál takto osmdesát let a dalších osmdesát stát může“).

Přestože samotný topos strašidelného domu se v literatuře objevil již mnohem dříve, byl to právě tento román Shirley Jacksonové, jenž inspi­roval celou řadu autorů a dal vzniknout nejednomu uměleckému dílu (připomeňme alespoň třídílnou televizní minisérii s obdobnou zápletkou Dům v růžích, k níž napsal scénář Stephen King). Dům Na Kopci ovšem mnohé tematicky příbuzné prózy převyšuje vytříbeným stylem, který z tohoto na první pohled ryze žánrového románu činí svébytné literární dílo s poutavou zápletkou, barvitými popisy a pečlivě vykreslenými postavami, v němž vedle kýženého napětí nechybí ani humor a jehož interpretace není právě snadným úkolem. O tom se čtenář může přesvědčit v poměrně obsáhlém doslovu americké literární publicistky Laury Millerové, která román Shirley Jacksonové řadí k psychologické duchařské próze coby subžánru gotického hororu a spatřuje v něm pokračovatele ponurých příběhů Henryho Jamese, zvláště pak jeho slavné novely Utažení šroubu.

Tradičním námětem podobných próz je podle Millerové otázka lidské identity, případně její rozklad – šílenství. V Domě Na Kopci je v tomto ohledu klíčovou postavou Eleanor, hlavní hrdinka celého románu, z jejíž perspektivy jsou vylíčené události nahlíženy a které je opakovaně propůjčována funkce (čím dál méně spolehlivé) vypravěčky příběhu. To ona se stává ústřední figurou (obětí? služebnicí? vyslankyní? – na to kniha nedává jednoznačnou odpověď) prokletého domu v napínavém duelu s novými nájemníky. Zmíněná obtížnost či spíše nejednoznačnost interpretace románu pak podle Millerové vyplývá z faktu, že za symbolický motiv strašidelného sídla lze dosadit takřka cokoliv (snad vyjma sexuality, jejíž tematizaci se prý Jacksonová vyhýbala): ženské tělo, rodinu, lidskou duši aj.

Autorka mistrně vykresluje Eleanořinu komplikovanou povahu, ovlivněnou do značné míry jejím nelehkým životním údělem (péče o nemocnou matku a její smrt, problematický vztah se sestrou), hrdinčin sklon k fantazírování a potlačování hněvu („na matku, na sestru, na život, na sebe samu,“ vypočítává následně Millerová). A také Eleanořiny proměnlivé vztahy se zbylými postavami, zejména pak s Theodorou, která je do znač­né míry jejím protipólem – od počátečního obdivu až po konečnou nenávist. Především si však Jacksonová skvěle poradila s nelehkým úkolem zobrazit postupné sbližování své hrdinky s obávaným domem, v němž se odráží její minulost i budoucnost a z něhož pramení stupňující se Eleanořin i čtenářův neklid (Millerová hovoří dokonce o „vleklé, lepkavé hrůze“, což je však trochu přehnané).

Vydání románu Dům Na Kopci je třeba kvitovat s povděkem hned z dvojího důvodu. Jednak se český čtenář konečně může seznámit s klasickým dílem literární fantastiky, jehož vliv prozrazují četné další – dnes mnohem známější – knihy nebo filmy. A jednak se nám zásluhou doprovodné studie Laury Millerové vůbec poprvé nabízí příležitost blíže poznat zajímavou spisovatelku, která je počítána mezi nejkultivovanější autory hrůzostrašné literatury a jejíž tvorba byla ve své době vysoce ceněna jak čtenáři, tak kritikou. A tak nezbývá než doufat, že se Shirley Jacksonové a jejímu románu u nás dostane zasloužené pozornosti a záslužné vydání Domu Na Kopci budou v dohledné době následovat překlady dalších jejích děl, kupříkladu oceňovaného románu We Have Always Lived in the Castle z roku 1962.


Diskuze ke článku "RECENZE: Strašidelný příběh o hledání domova"

Zatím nebyly vloženy žádné příspěvky. Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2