KLÁŘINA KUCHAŘKA ANEB DESET RECEPTŮ NA WORKSHOPY V KNIHOVNĚ

KLÁRA SMOLÍKOVÁ  klara.smolikova@tiscali.cz

Filmové hody

Film a kniha – dva nesmiřitelní soupeři v bitvě o náš čas. Koupit knihu, nebo lístek do kina? Číst, nebo si pustit film? Je spisovatel slavný, když ho lidé čtou, nebo až v okamžiku, kdy jeho dílo převede šikovný režisér na filmové plátno? A ta kultura sledování filmů! Diváci už nejsou schopni jít do kina bez krabice popcornu a velké coca-coly. Čtení v literární kavárně s čokoládovým dortíkem a napěněným latté – to je zcela jiný zážitek.

V dějinách médií se setkáváme se stále stejným schématem. Nový prostředek je považován za hrozbu a starý oslavován. Je jedno, zda jde o železnici, která zruinuje formany a zkazí cestujícím zrak, neboť oči prý nejsou na tak rychlé změny krajiny za oknem vlakového kupé zvyklé, nebo knihtisk, který vezme písařům práci a knihám krá­su a důstojnost. Ani na knihu se nepohlíželo vždy přátelsky. Sama možnost zápisu povede jistě ke ztrátě paměti, volali strážci starých pořádků. Pasivní čtení nerozvine schopnost kriticky myslet a v rozpravě si třídit myšlenky, obával se filozof Platon a svá díla raději koncipoval jako dialogy, aby čtenářův mozek nezlenivěl. Bylo by tedy spíš zvláštní, kdyby někteří milovníci knih neviděli ve filmovém médiu nebezpečného konkurenta.

Multimediální čtenář a bohatě prostřený stůl

Dataprojektor se při besedách hodí na ilustrace, komiksy i filmové ukázkyPřitom na silná slova a velká gesta je už dávno pozdě. Čtenářova představivost je živena filmovými obrazy, emoce si vypěstovaly závislost na filmové muzice a úspěšní spisovatelé jsou pravidelně obviňováni z podbízivého „filmového“ vidě­ní. Ať už je tím myšleno, že počítají s filmovou zkušeností čtenářů, nebo se předem připravují na možnost filmové adaptace a podle toho vytváří příběh i jeho kulisy.

Rychlý běh života, který přináší dospělým i dětem program po minutách, je na první pohled kompatibilnější s časově jasně vymezenou filmovou projekcí. Je ve hvězdách, jak dlouho bude kni­ha čtena, zda ji čtenář zhltne v jednom záta­hu, zda se bude k některým pasážím vracet, vychutnávat si je nebo si vybírat při čtení přestáv­ky – čas filmu je však předem daný (minimálně v kině). Na rozdíl od osamělého čtení může být filmová recepce sdílená, když film sledujeme s přáteli či rodinou. S knihou jsme sami.

Filmy na jídelním lístku knihoven

Videopůjčovny krachují, kolem nelegálního stahování filmů se utahuje smyčka a vyvstává regulérní otázka, kde a za jakou cenu si filmy pořídit. Kromě ceny se do neochoty zaplatit za DVD promítá skutečnost, že jen málokterý filmový snímek si chce divák pustit víckrát. Stačilo by si přece film jen půjčit. A toho se po letech přešlapování chopily knihovny, které na základě smluv s distributory rozšiřují fond o filmy na DVD s právy „home video“. Knihovna tedy přestává být strážkyní psaného slova, ale rozšiřuje svou nabídku nejen o zvukové, ale i audiovizuální nosiče. Další otázkou je, co s filmovým fondem zamýšlí, zda jej hodlá zapo­jovat do dalších vzdělávacích a tvůrčích plánů nebo jeho prostřednictvím kultivovat filmový vkus návštěvníků knihovny.

Filmová výchova

Iluze, filmové triky a kouzelníci k sobě mají blízko – foto Hanina VeseláNešťastným otloukánkem školského systému je právě filmová výchova. Film se hodí na zalepení suplované hodiny, leckterý češtinář přivře oko, když je z předloženého zápisu ve čtenářském deníku nad slunce jasné, že žák knihu nečetl, ale viděl její filmovou adaptaci. Zatímco divadlo se přimklo k literární výchově, výtvarné umění k výtvarné výchově a hudba k hudební výchově, film zůstává nechtěný. Snahy prosadit filmovou výchovu jako samostatný předmět neuspěly, takže historii filmu a možnosti poučeného rozumění filmo­vé tvorbě objevují studenti volnočasově ve filmových klubech.

Proto také mnohé výroky na adresu filmu nebývají vždy nejšťastnější ­– místo toho, aby knize a čtenářství pomohly, mohou čtenáře od čtení odradit. Kdo neslyšel vážně pronesené věty, že film nerozvíjí divákovu fantazii, že pouze kniha kultivuje emoce, pomáhá prožít příběh naplno a přispívá k vytvoření hodnotového žebříčku?

Pokud však budeme respektovat film a jeho jedinečnost, jeho fanoušci budou respektovat knihu a je­jí specifika.

PŘEDŠKOLÁCI A SERVÍROVÁNÍ VEČERNÍČKU

Večerníček je vstupem do animovaného filmu– Využijme úzké provázanosti mnoha knižních děl s animovaným filmem, konkrétně večerníčkem. Povídejme si a porovnávejme, čím se liší.

– Napodobujme hlasy filmových postav při následné práci s knížkou. Jakým hlasem nejlépe pro­neseme vybranou přímou řeč?

– Hádejme zvuky a všímejme si zaměnitelnosti některých z nich: třeba kokosové skořápky vycpané vatou zní jako koňská kopyta, mačkání pytlíku s pudinkovým práškem připomene chození ve sněhu. Vysvětleme si, jak toho využívají filmoví zvukaři.

– Malujme „chybějící ilustrace“ do knížky, tedy scény, které knižní ilustrace nezachytila, ale vidě­li jsme je společně ve filmovém zpracování.

– Vyrobme si jednoduché optické hračky, abychom si vyzkoušeli, jak filmová iluze vzniká:

• Thaumatrop je kolečko z tvrdého papíru, kte­ré má na každé straně jiný obrázek: tře­ba ptačí klec na jedné straně a ptáka na opač­né. Když se koleč­ko uchytí do provázků a roztočí, vznikne dojem, že pták je v kleci.

• Na dvou slepených proužcích papíru se překrývají dva obrázky se dvěma fázemi pohybu. Vrchní list se naroluje na tužku. Potom se s ní rychle pohybuje tak, aby se proužek navíjel a odvíjel. Oko tak střídavě vidí spodní a svrchní obrázek a výjev se zdánlivě rozpohybuje.

– Zkoušejme si animovaný film zpětně převést do vyprávění tím, že si příběh budeme vyprávět společně. Nezapomeňme na roli vypravěče, který musí popsat, jak co vypadá.

MLADŠÍ ŠKOLÁCI a filmová kouzla

Hrajeme si v knihovně s knížkou a večerníčkem Vynálezce Alva– Vyrobme si o něco složitější optické hračky, abychom si vyzkoušeli, jak filmová iluze vzniká:

– Flipbook je bloček, na jehož stránkách jsou obrázky zachycující jednotlivé fáze děje. Když stránky rychle projedeme palcem, uvidíme děj v pohybu.

– Zahrajme si stínové divadlo. Může být jen prsto­vé nebo si na špejle připevněme z papíru vystřižené tvary. Dobře poslouží proud světla z dataprojektoru.

– Objevujme společně jednotlivé fáze přípravy animovaného filmu: námět, scénář, technický scé­nář, nahrávání komentáře, rozkreslení postav, animaci.

– Připravme si jednoduchou scénku formou komiksu.

– Zahrajme si na herecký casting, při kterém vybíráme herce do rolí postav podle oblíbené knížky.

– Zkusme natočit upoutávku na oblíbenou kníž­ku (booktrailer).

STARŠÍ ŠKOLÁCI a lákavý svět filmu

Animace loutky– Seznamujme se společně s historií filmu – od krátkých němých černobílých snímků po počítačově upravované a triky prošpikované velkofilmy současnosti.

– S využitím knih si vyprávějme příběh bratří Lumiérů či Georgese Méliése. Pomoci nám může třeba kniha Velký objev Huga Cabreta.

– Společně rozdělujme druhy filmů (hraný, animo­vaný, dokumentární) a filmové žánry (bláznivá či rodinná komedie, parodie, western, sci-fi, roadmovie apod.) a porovnávejme je s rozdělením literatury.

– Tematizujme filmové adaptace i knihy sepsané na základě filmů.

– Seznamujme se s filmovými profesemi a významnými filmovými tvůrci.

– Ukažme si druhy záběrů (od detailu po velký celek) a střihu a zkusme připravit návrh po sobě jdoucích záběrů na zadané téma (například zloděj v knihovně).

– Zkusme společně natočit scény z oblíbené knihy.

SVĚTU a FILMŮM otevření středoškoláci a dospělí čtenáři

– Organizujme v knihovně (či ve spolupráci s míst­ním kinem) filmový klub, ve kterém budeme filmy rozebírat a budeme o nich diskutovat.

– Pořádejme setkání se zástupci filmových profesí.

– Ptejme se spisovatelů, kteří přijali pozvání do knihovny, i na jejich zkušenost s filmem, psaním scénářů či s filmovými adaptacemi jejich děl.

– Vyhlasme filmovou výzvu k natočení spotu, kte­rý bude propagovat návštěvu knihovny a čte­ní.

Stejně jako literatura mohou být filmy hloupé, průměrné a převratné. Neměli bychom se od nich distancovat, protože jen doopravdy málo lidí filmy vůbec nesleduje. Spíš se změnily způsoby sledování – někdo chodí do kina, jinému vyhovuje sledování televize, další si na internetu sestavuje vlastní filmový program na míru.

Vedeme čtenáře k poučenému čtenářství, oceňování umělecké literatury, ale respektujeme čtenářské záliby i čistě odpočinkovou četbu. Proč by knihovny nemohly být podobnými advokáty fil­mu? Filmové vnímání není samozřejmé, kultivuje se zkušenostmi, prohlubuje se znalostmi kontex­tu, terminologie – nejen prožíváním, ale i schopností kritického odstupu. Na první pohled je diváctví snazší, protože samotné zvládnutí čtení vyžaduje hodně úsilí, ale i porozumění filmu vy­žaduje čas a poučenou reflexi. Pokud v hravých knihovnických dílnách tematizujeme film, máme jedinečnou příležitost zaujmout a přitom v divácích neztrácet čtenáře.

Foto archiv autorky


Diskuze ke článku "KLÁŘINA KUCHAŘKA ANEB DESET RECEPTŮ NA WORKSHOPY V KNIHOVNĚ"

Zatím nebyly vloženy žádné příspěvky. Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2