TÉMA: Jak by měl vypadat přístupný web knihovny

RADEK PAVLÍČEK pavlicek@blindfriendly.cz

Příspěvek volně navazuje na článek Kritéria pro Biblioweb aneb Jak to vidí komise? o nových hodnoticích kritériích pro soutěž Biblioweb 2015, který vyšel v letošním únorovém čísle časopisu Čtenář. Jedním z těchto kritérií je už od roku 2003 také přístupnost stránek pro těžce zrakově postižené uživatele, kterou každoročně hodnotím společně s týmem testerů s těžkým zrakovým postižením z brněnského TyfloCentra, jež realizuje projekt Blind Friendly Web1.

Naše testování je zaměřeno na tzv. reálnou přístupnost webu. To znamená, že testujeme nejen soulad s některou z metodik tvorby přístupného webového obsahu, ale provádíme i uživatelské testování, při kterém mají kolegové najít na webu předem určenou informaci nebo vykonat zadaný úkol. Naším cílem je totiž ověřit, zda je web skutečně přístupný pro uživatele se zdravotním postižením, a právě kombinace heuristického testu společně s uživatelským testem je jednou z cest, jak danou informaci zjistit.

V tomto článku bych vám rád přiblížil, jak by měl přístupný web knihovny vypadat, na co se při jeho tvorbě zaměřit a čeho se naopak vyvarovat. Protože podrobný popis jednotlivých pravidel přístupnosti by vydal na samostatný článek (či dokonce seriál2), podíváme se dnes jen na ty nejdůležitější z nich. Zájemce o hlubší seznámení s tematikou přístupnosti si dovolím odkázat například na český překlad metodiky WCAG 2.03 či na blog POSLEPU4, který se přístupnosti a asistivním technologiím soustavně věnuje. V současné době se jedná o jediný pravidelně aktualizovaný zdroj informací o této tematice v češtině.

Co je přístupný web

Definic přístupného webu existuje celá řada. Od těch velmi striktních přes obecné (pěkně znějící, ale nicneříkající) až po ty, které jsou poměrně výstižné a srozumitelné. Já sám považuji za asi nejlepší definici tuto: Za přístupný web lze dnes považovat takový web, který bude návštěvník s těžkým zdravotním postižením schopen i přes svůj zdravotní handicap, za pomoci prostředků, které má k dispozici, a způsobem, který mu vyhovuje, efektivně používat a dosáhne svého cíle.

Proč? Tato definice klade důraz na potřeby konkrétního uživatele, a ne pouze na shodu s některou z metodik přístupnosti (která nemusí být dostačující, byť samozřejmě může být ku prospěchu věci). Ve finále je to totiž vždy konkrétní uživatel, který bude přístupnost webu vyhodnocovat s ohledem na své preference, potřeby, technické vybavení, schopnosti atp., nikoli autor webu či jeho provozovatel. Tím samozřejmě nechci jakkoliv snižovat význam metodik přístupnosti. Ty jsou velmi užitečné a web zpřístupněný podle některé z nich lze jistě považovat za dobrý základ toho, aby byl skutečně přístupný. Bez dalších potřebných kroků však může mít k reálné přístupnosti stále velmi daleko.

Proč je přístupnost důležitá

Přístupnost je dnes nedílnou součástí tvorby kvalitního webu. A ačkoliv například pro weby veřejné správy je povinnost mít přístupný web zakotvena i v zákoně, zákonná povinnost by neměla být jediným důvodem, proč se přístupností zabývat. Kromě častých – a stále platných – argumen­tů, mezi které lze zařadit sociální zodpovědnost, nediskriminování některé skupiny návštěvníků, snazší údržbu či použitelnost webu pro všechny návštěvníky, je zde ještě jeden velmi důležitý aspekt. Tím jsou mobilní zařízení. V dnešní době, kdy přístupy na web z mobilních zařízení začínají výrazně převládat nad těmi z desktopu, se tak přístupnost může pro provozovatele webu stát nikoli konkurenční výhodou, ale nutností. Protože nepřístupný web může být dnes pro řadu uživatelů, přistupujících na web z mobilního zařízení, nepřekročitelnou překážkou v cestě za seznámením se s jeho obsahem. Což je jistě stav, kterého bychom se jako provozovatelé webu rádi vyvarovali. Ostatně není daleko doba, kdy Google začne ve výsledcích vyhledávání z mobilních zařízení (tedy ne při zobrazení plného webu) upřednostňovat ty stránky, které svůj obsah přizpůsobují mobilnímu zobrazení.

Pro koho to vlastně budu dělat?

Přístupnost je často (nesprávně) zužována na potřeby nevidomých nebo slabozrakých uživatelů. Pravdou ale je, že její záběr je mnohem širší a v dnešní době může z dobré přístupnosti profi­tovat opravdu každý návštěvník webu. Samozřejmě jsou skupiny uživatelů (jako například již jmenovaní nevidomí nebo slabozrací), pro které je přístupnost nezbytná k tomu, aby s webem mohli vůbec pracovat. Zajištění alespoň základní přístupnosti webu a na něm publikovaných informací je pro ně klíčové. Stejně tak existují přístupnostní požadavky, které mají přínos pouze pro úzké skupiny uživatelů. Jedná se například o skryté nadpisy nad navigačními částmi stránky či videa s informacemi v českém znakovém jazyce. Prakticky všechny ostatní požadavky na přístupnost (srozumitelnost poskytovaných informací, strukturování informací, chybové hlášky u formulářů atp.) mají přínos pro všechny uživatele a má smysl se jimi zabývat bez ohledu na počet nevidomých či slabozrakých návštěvníků vašeho webu.

Přístupnost je tedy cesta k lepšímu a přívětivějšímu webu pro každého uživatele, protože na přístupném webu i uživatel se zdravotním či jiným znevýhodněním snáze udělá to, proč na web přišel.

Je důležité připomenout, že přístupnost je výhodná nejen pro uživatele, ale i pro provozovatele webu, protože přístupný web přináší užitek oběma stranám.

Pro uživatele má přístupnost následující výhody:

  • v mnoha situacích mu umožňuje s webovými stránkami vůbec pracovat,
  • přístupné webové stránky se mu výrazně lépe používají a snadněji se na nich udělá to, proč na web přišel,
  • přístupný web mu umožňuje snazší zpracování informací, které jsou na něm prezentovány – příkladem může být zkopírování části stránky do textového editoru, v němž je v případě, kdy je obsah stránky správně strukturován nadpisy a seznamy, další zpracování mnohem snazší a rychlejší.

Provozovatel může díky přístupnému webu:

  • získat více návštěvníků a zákazníků,
  • snížit náklady na webovou prezentaci – přístupná webová prezentace se udržuje a aktualizuje lépe než prezentace nepřístupná,
  • snížit náklady například na technickou podporu – uživatel si informaci najde na webu a nemusí volat do společnosti, která web provozuje, a zjišťovat odpověď na svůj dotaz,
  • zlepšit svůj obraz v očích veřejnosti tím, že dělá něco pro lidi s handicapem.

Jak vytvořit přístupný web

Přístupnost jde dnes ruku v ruce s tvorbou kvalitního webu. Pokud jej autor tvoří podle aktuálních trendů, dělá toho pro přístupnost hodně, a možná o tom (řečeno s nadsázkou) ani neví.

Responzivní webdesign a přístupnost

Jednou z vhodných cest, jak přístupného webu docílit, může být responzivní design. Responzivní znamená, že se vzhled stránek bude přizpůsobovat zařízení, na kterém budou zobrazeny, a pro uživatele tak budou lépe ovladatelné na mobilním telefonu či tabletu. U neresponzivních webů bývá na mobilních zařízeních často problém s velikostí písma, které je ve výchozí podobě příliš malé; problémem také bývá trefit prstem malé aktivní prvky webu (jako například odkazy nebo formulářové prvky); uživatel bývá zahlcen množstvím informací atp.

Obecně samozřejmě neplatí, že responzivní = automaticky přístupný, ale například Mobile first5 (či dokonce „Křápy“ first6) přístup zajistí minimálně to, že se někdo zamyslí nad prioritou informací a web nebude přehlcen vším možným. A právě orientace ve velkém množství informací a efektivní a rychlý přístup k tomu, co potřebuji, je dnes z hlediska přístupnosti naprosto klíčový.

Pojďme se nyní společně podívat na některé důležité požadavky na přístupnost, které moc nestojí, hodně pomáhají a současně by měly být součástí dobře odvedené práce toho, kdo váš web vytvořil.

Orientace na webu – nadpisy a oblasti stránek

Uživatelé chodí na webové stránky knihoven pro informace a chtějí je získat co nejrychleji. Základem reálné přístupnosti a použitelnosti pro uživatele se specifickými potřebami je tedy přehledná, konzistentní a kompaktní navigace v rámci stránky i webu. Té můžeme docílit různými způsoby. Jedním z nich je strukturování stránky pomocí nadpisů.

— Nadpisy

Nadpisy slouží uživatelům jako důležité záchytné body pro orientaci a přesun na jednotlivé části stránky. Zatímco pro uživatele, kteří s webem pracují vizuálně, je potřeba nadpisy dostatečně odlišit od okolního textu na vizuální úrovni, pro uživatele screen readerů7 je potřeba nadpisy vyznačit i na úrovni HTML kódu a použít k tomu odpovídající HTML elementy. Jen tak bude možné, aby tito uživatelé mohli prostřednictvím funkcí svého screen readeru nadpisy využít pro rychlý přesun na jednotlivé části stránky. Proto je velmi důležité, aby nadpisy uvozovaly všechny důležité části stránky, jejich struktura (hierarchie) dávala smysl a jejich označení vystihovalo jejich význam.

Dobře vytvořenou strukturu nadpisů si můžeme pro jednoduchost přirovnat k obsahu knihy – podobně jako z obsahu získáme představu o názvech kapitol a můžeme se díky vazbě „název kapitoly – číslo stránky“ rychle v knize přesunout tam, kam potřebujeme, udělá nevidomému uživateli službu dobře vytvořená struktura nadpisů.

Kompletní návod, jak strukturování pomocí nadpisů udělat, najdete v článku Jak přístupně strukturovat webovou stránku pomocí nadpisů8.

— Oblasti stránky

Pokročilejším způsobem, jak definovat strukturu stránky9, jsou tzv. oblasti (anglicky landmarks). Ty umožňují přiřadit jednotlivým částem stránky tzv. roli a říct, že daná část stránky je hlavní obsah, menu nebo vyhledávání. Jejich výhoda oproti nadpisům spočívá v tom, že se jedná o definice oblastí (a ne pouze jejich začátku, jako je tomu v případě nadpisů) a že je tento mechanismus univerzální napříč různými weby a nezávislý na struktuře nadpisů.

Ovladatelnost webu z klávesnice

Ovladatelnost webu z klávesnice je z hlediska přístupnosti neméně důležitá. Uživatel musí mít možnost se na všechny prvky na stránce, které mohou získat focus (odkazy, formulářové prvky), dostat pomocí klávesnice a také musí mít možnost prvek z klávesnice aktivovat. Pokud ovladatelnost webu z klávesnice není možná, může mít problém se získáváním informací z webu celá řada návštěvníků – nejen nevidomí, ale třeba uživatelé s motorickým postižením horních končetin či ti, kteří nemohou z nějakého důvodu použít myš.

Dostatečný barevný kontrast

Dostatečný barevný kontrast písma je velmi důležitou součástí přístupného webu. Bez nadsázky se dá říci, že požadavek na dostatečný kontrast pomáhá opravdu každému – kontrastnější text se lépe čte. Pokud tedy připravujete grafický návrh webu, nezapomeňte do zadání zahrnout i požadavek na dostatečný barevný kontrast. Ten už se dá poměrně přesně změřit10, takže si můžete snadno ověřit, zda váš grafik v tomto ohledu odvedl dobrou práci.

Textové alternativy grafických prvků

Grafické prvky jsou dnes důležitou součástí každého webu. Často je pomocí nich vytvořeno menu či jsou pomocí grafiky prezentovány jiné důležité informace. Proto je potřeba, abychom se při jejich používání vyvarovali chyb, jež by mohly zamezit získání takto publikovaných informací uživatelům, kteří nejsou schopni grafické prvky vizuálně vnímat. Jednoduchá rada proto zní: veškeré grafické prvky na stránkách, které nesou informaci, musí mít definovánu relevantní textovou alternativu.

Formuláře

Tematika správného zpřístupnění formulářů by vydala na samostatný článek, proto se omezme jen na tři nejdůležitější informace. Každý formulářový prvek musí mít na úrovni kódu přiřazen svůj popisek, z něhož musí být zřejmé, o jaký prvek se jedná a co se při interakci s ním od uživatele očekává. Formulářové prvky musí být také bez obtíží přístupné a ovladatelné z klávesnice a v neposlední řadě musí být uživatelé v případě chybových stavů informováni přístupnou formou.

Tabulky

I zde – podobně jako v případě formulářů – se jedná o velmi široké téma. Omezme se proto opět jen na to nejdůležitější. Tabulky jsou primárně určeny k zobrazení tabulárních dat (křížově závislých údajů) a takto s nimi nakládají i asistivní technologie, které se snaží například nevidomým uživatelům prezentovat tabulky co nejpochopitelnější formou. Takové tabulky proto musí mít v kaž­dé buňce umístěny pouze informace, které spolu logicky souvisejí, a jednotlivé řádky/sloupce musí mít definováno záhlaví.

Uživatelsky vytvářený obsah

Neméně důležitý z hlediska přístupnosti je také obsah vkládaný na web jeho správci či redaktory. Jedná se zejména o nejrůznější pozvánky na akce, oznámení či jiné aktuality, které jsou často na web vkládány ve formátech doc či pdf. I při jejich tvorbě je třeba dodržet alespoň základní pravidla přístupnosti11.

Příklady dobré praxe

Inspirací pro tvorbu přístupného webu mohou být již hotové weby knihoven či institucí, na kterých si na závěr ukážeme, že i přístupný web může vypadat dobře a jeho vytvoření není při odpovídajících znalostech problém.

Prvním příkladem je web Městské knihovny Litvínov, který už několikrát získal v soutěži Biblio­web cenu za nejlepší bezbariérový web. Najdete jej na adrese www.knihovna-litvinov.cz a až na drobnosti se po stránce přístupnosti jedná o velmi dobře zpracovaný web.

Podobně je na tom také web Knihovny města Hradce Králové na adrese www.knihovnahk.cz. I zde se najde několik drobností k vylepšení, ale například dostatečný barevný kontrast i odlišené odkazy od okolního textu, uspokojivé strukturování pomocí nadpisů či přístupně řešené tabulky jsou pevný základ, na kterém je možné dále stavět.

Posledním příkladem je web Městské knihovny v Ústí nad Orlicí na adrese www.knihovna-uo.cz (taktéž držitel ceny za nejlepší bezbariérový web). Ten už je responzivní a lze jej tak bezproblémově používat i na mobilních zařízeních.

Všechny výše uvedené weby dokazují, že i web knihovny lze vytvořit přístupně a použitelně. Pevně věřím, že i ten váš mezi ně bude v dohledné době patřit.

Několik tipů a rad závěrem

V tomto článku jsme se seznámili s nejdůležitějšími stavebními kameny přístupného webu. Přístupnost je téma velmi široké a řadu aspektů jsme vůbec nezmínili, ale pokud na svém webu vylepšíte (či necháte svou dodavatelskou firmu vylepšit) výše uvedené, přístupnost vašeho webu se výrazně zvýší. Do tvorby přístupného webu se může pustit každý. Jsou k tomu však třeba odpovídající znalosti a zkušenosti, jejichž získání je třeba věnovat nějaký čas. Přístupnost se prolíná s dalšími oblastmi tvorby webových stránek, jakými jsou například informační architektura či použitelnost, takže je třeba na ni nahlížet v širších souvislostech a znalosti propojit i s jinými obory. Zájemce o bližší seznámení s tematikou si proto dovolím odkázat na zdroje uvedené na začátku článku. Pro zasazení přístupnosti do širších souvislostí pak doporučuji knihu Jana Řezáče Web ostrý jako břitva12. A pokud byste si na přístupnost sami přece jen netroufali a chtěli se svěřit do rukou odborníkům, kteří už mají s tvorbou přístupných webů bohaté zkušenosti, s důvěrou se na nás obraťte13. Rádi vám poradíme a pomůžeme.

Autor se věnuje tematice přístupnosti profesionálně od roku 2000. Pravidelně o ní píše na svém blogu POSLEPU. Je spoluautorem českých Pravidel přístupnosti a porotcem soutěže Biblioweb, kde společně s kolegy hodnotí bezbariérovost webových stránek.

1 www.blindfriendly.cz

2 www.zdrojak.cz/serialy/wcag-2-0/

3 www.blindfriendly.cz/wcag20

4 www.poslepu.cz

5 http://www.lukew.com/ff/entry.asp?933

6 http://kratce.vzhurudolu.cz/post/10800971639/krapy-first

7 Screen reader je program, který odečítá informace z obrazovky a pomocí hlasového nebo hmatového výstupu je zprostředkovává uživateli.

8 http://poslepu.blogspot.com/2010/01/jak-pristupne-strukturovat-web-pomoci.html

9 http://poslepu.blogspot.com/2010/01/jak-pristupne-strukturovat-web-pomoci.html

10 http://poslepu.blogspot.com/2009/01/testovani-kontrastu-barev.html

11 www.slideshare.net/radlicek/tvorba-pristupnychdokumentuvnno

12 www.janrezac.com/kniha

13 www.blindfriendly.cz/kontakt


Diskuze ke článku "TÉMA: Jak by měl vypadat přístupný web knihovny"

Zatím nebyly vloženy žádné příspěvky. Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2