Etnologický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., a jeho knihovny

LUDMILA KOPALOVÁ kopalova@eu.cas.cz

JANA VOZKOVÁ vozkova@imus.cas.cz

Jak vyplývá z názvu příspěvku, je v Etnologickém ústavu AV ČR, v. v. i., (dále jen EÚ AV ČR) knihoven více, než je v jedné instituci obvyklé – a to hned tři (Knihovna EÚ AV ČR – Na Florenci 3, Praha 1; Knihovna EÚ AV ČR, pracoviště Brno – Veveří 97 a Knihovna Kabinetu hudební historie EÚ AV ČR – Puškinovo nám. 9, Praha 6). Jedná se o zcela samostatné knihovny, které úzce spolupracují. Jejich individuální postavení je dáno především historickým vývojem ústavu.

Počátky EÚ AV ČR sahají do roku 1905, kdy by­ly v rámci projektu Das Volkslied in Österreich. Volkspoezie und Volksmuzik den in Österreich lebenden Völker založeny pracovní výbory pro sběr a vydávání lidových písní. Dva pro sběr, zpracování a vydávání lidových písní v Čechách a na Moravě a dva pro německou píseň v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. V roce 1919 se všechny pracovní výbory spojily do nové instituce – Státního ústavu pro lidovou píseň (dále jen SÚLP). Jeho hlavním cílem bylo nejen sbírat, vydávat a zpracovávat lidovou hudbu, písně i tance na území Československa, ale také je vědecky zkoumat. V roce 1952, kdy byla založena Československá akademie věd, se přeměnil SÚLP na Kabinet pro lidovou píseň a zá­roveň vznikl i Kabinet pro národopis. Jejich sloučením v roce 1954 vznikl Ústav pro etno­gra­­fii a folkloristiku ČSAV (dále jen ÚEF ČSAV), přejmenovaný v roce 1999 na Etnologický ústav AV ČR. Od samého počátku existence EÚ AV ČR až do současnosti stála vedle sebe dvě pracoviště – pražské a brněnské. V roce 2003 se součástí EÚ AV ČR stal Ústav pro hudební vědu AV ČR.

EÚ AV ČR je vědeckým pracovištěm zaměřeným na základní i aplikovaný výzkum v oboru etnologie a v příbuzných vědeckých disciplínách (zejména etnografie, folkloristika, sociál­ní a kulturní antropologie), a také na pramenný výzkum v oblasti historie české a evropské hudební kultury. V současnosti je ústav tvořen čtyřmi badatelskými odděleními (historická etno­logie, etnická studia, etnomuzikologie a hudeb­ní historie) a střediskem vědeckých informací. Obdobnou strukturu (v menším pracovním obsazení) zachovává i brněnské pracoviště, které se orientuje především na oblast Moravy a Slezska.

Knihovna EÚ AV ČR Na Florenci 3, Praha 1

Středisko vědeckých informací EÚ AV ČR (dále jen SVI) je odborné oddělení, ve kterém jsou uloženy rozsáhlé dokumentační a archivní sbírky (foto- a fonodokumenty, výsledky vý­zkum­ných záměrů, kresby, plánové dokumentace, významné rukopisy, osobní fondy apod.). Jejich bohatá vypovídací hodnota spolu s hodnotou historickou řadí tyto sbírky k nejvýznamnějším pramenným základnám vědecké práce v oblasti národopisu na území ČR. Dokumentační sbírky, jejichž počátky sahají až do 1. poloviny 19. století, vznikaly díky organizované sběratelské činnosti a terénním výzkumům. Tyto fondy jsou dále rozšiřovány vlastními výzkumy. Nemalá část novějších sbírek pochází od amatérských sběratelů, z darů a samozřejmě také z nákupů.

Knihovna Etnologického ústavu Praha (foto Jaroslav Otčenášek)

Hlavním úkolem SVI je zajišťování informačního servisu nejen pro pracovníky ústavu, ale rovněž mimoústavním zájemcům. Mimořádná pozornost je proto věnována odbornému zpracovávání fondů, a tím i jejich zpřístupňování.

V rámci SVI byla až do konce 90. let minulého století kontinuálně zpracovávána Česká národopisná bibliografie a součástí oddělení je i vědecká knihovna.

O vzniku knihovny neexistují žádné přímé doklady. Na základě předpokladu, vycházejícího z razítek v knihách, však v určité podobě knihovna existovala již v SÚLP, tedy přibližně od 20. let 20. století. Některé knihy obsahují dokonce razítka Českého pracovního výboru pro lidovou píseň v Čechách, což teoreticky posunuje počátky knihovny až k roku 1905. Fond byl samozřejmě rozšiřován pod hlavičkou Ka­bi­netu pro lidovou píseň. Kabinet pro národopis měl pravděpodobně knihovnu vlastní, alespoň o tom také svědčí razítka v knihách. Po vzni­ku ÚEF ČSAV byly sloučeny knihovny obou kabinetů do jedné. K obohacení a podstat­nému rozšíření fondu výrazně přispěly knihovny získané z pozůstalostí významných osobností oboru – např. Jiřího Polívky, Ludvíka Kuby, Jiřího Horáka, Václava Tilleho, Vladimíra Scheu­flera či Zdeňka Mišurce.

Kromě etnologických, etnografických a folkloristických publikací – z domácí i zahraniční produkce – shromažďuje knihovna literaturu příbuzných oborů. Fond byl a je systematicky rozšiřován nákupy, českou i zahraniční výměnou a v neposlední řadě rovněž dary. V současné době jej tvoří více než 34 000 jednotek, z toho přibližně 1000 titulů časopisů s 10 000 svazky. Téměř 120 titulů je průběžně doplňováno.

Knihovna ÚEF ČSAV byla původně určena pouze pro vědecké pracovníky ústavu, dnes ale poskytuje služby i odborné a laické veřejnosti.

K vyhledávání publikací sloužily v knihovně dva lístkové katalogy: katalog monografií a seriálů. Oba byly až do letošního roku (2014) funkční a kontinuálně doplňovány. V roce 1998 se knihovna zapojila do projektu Knihovny AV ČR Linca, jehož cílem bylo vytvoření souborného katalogu knihoven akademických ústavů. Všechny přírůstky od roku 1999 jsou elektronicky zpracovávány (původně v systému Bibis, nyní se používá Aleph). Vzhledem k personálnímu obsazení (v knihovně pracuje pouze jeden zaměstnanec) postupovala rekatalogiza­ce starších tisků velmi pomalu. Proto se knihovna v roce 2011 přihlásila do programu VISK 5 Národní program retrospektivní konverze katalogů knihoven v ČR – RETROKON a získala tak dotaci na část retrokonverze. O dotaci bylo úspěšně požádáno i v následujících letech a v roce 2014 se podařilo dokončit retrokonverzi celého lístkového katalogu monografií. Celkem je zpracováno přibližně 21 000 jednotek. V budoucnosti bychom našim čtenářům rádi nabídli v elektronické podobě také katalog seriálů. I když se jedná „pouze“ o 1000 titulů, bude tato práce náročnější, protože katalogové listy obsahují ve většině případů pouze název časopisu a tudíž bude nezbytné všechny po­třeb­né informace dohledat a doplnit nebo přímo „katalogizovat s knihou v ruce“.

Cennou součástí knihovního fondu je i tzv. Historický fond EÚ AV ČR, který tvoří nevelká sbírka starých tisků a sbírka kramářských tisků.

Kramářský tisk

Sbírka starých tisků obsahuje přibližně 300 svazků z 16.–19. století a pravděpodobně byla budována již s ohledem na zaměření instituce. Významnou měrou v ní jsou zastoupeny publikace vztahující se k materiální a duchovní kultuře (pranostiky, magie, léčitelství, výroční obyčeje, historie řemesel), k právní vědě (městská práva, guberniální a císařská nařízení, patenty), k slovesné a hudební folkloristice, či historii.

Neméně zajímavá je také sbírka kramářských tisků (3304 jednotek) z 18. stol. až 1. třetiny 20. století. Větší část tohoto souboru vznikla před více než sto lety při sběrech pořádaných pod hlavičkou Českého pracovního výboru pro lidovou píseň v rámci výše zmíněného projektu Das Volkslied in Österreich. Jedná se o volné sešitky, ale i o konvoluty, které v některých případech obsahují více než sto jednotek. V době sběru byly tisky pouze zaevidovány a uloženy.

Teprve při stěhování knihovny koncem roku 1999 byly obě sbírky opět nalezeny. Protože pracovní obsazení knihovny neumožňovalo se tomuto fondu dlouhodobě věnovat a zpracovávání kramářských tisků není specializací naší knihovny, bylo jedinou možností, jak zajistit zpřístupnění sbírek, podání grantu. Ten se podařilo získat a v letech 2001–2006 byl v rámci Programu podpory cíleného výzkumu a vývoje AV ČR úspěšně realizován projekt Poklady z fondů Etnologického ústavu AV ČR, část 1. Sbírka starých tisků a kramářských písní v EÚ AV ČR. Díky tomu jsou v současnosti všechny tisky (vyčištěné, popřípadě zre­staurované a zpracované) dostupné široké odborné i laické veřejnosti. Byly vydány dva katalogy – katalog starých tisků a katalog kramářských tisků – a zároveň se pracuje také na dokončení elektronického katalogu kramářských tisků.

V roce 2012 vyšel druhý díl katalogu kramářských tisků, který se zaměřil na biblickou a křesťanskou ikonografii kramářských tisků, téma v české historiografii opomíjené.

Aby sbírka kramářských tisků byla badatelům ještě lépe dostupná a zároveň aby byla i více chráněná, dospěli jsme k názoru o nutnosti jejího zdigitalizování. V roce 2007 jsme požádali o dotaci na digitalizaci její části v rám­ci programu Ministerstva kultury ČR VISK 6 Národní program digitálního zpřístupnění vzácných dokumentů Memoriae Mundi Series Bohemica. Jednalo se o svého druhu unikátní projekt v České republice, kdy oproti digitalizaci jednotlivých starých tisků bylo najednou zpracováno několik „špalíčků“, obsahujících téměř 200 samostatných jednotek. Vytvořen byl i malý soubor představující „ideální“ katalogizaci kramářských tisků, v kterém byly jednotlivé tisky nejen zdigitalizovány a bibliograficky popsány, ale záznamy byly rozšířeny ještě o plné texty přepsané do současné češtiny, doplněny notovými záznamy a zvukovou notací incipitů. Takto zpracovaná část sbírky byla zařazena do digitální knihovny MANUSCRIPTORIUM (www.manuscriptorium.com). V době projektu se také uvažovalo o vytvoření virtuálního souborného katalogu kramářské produkce na území Čech, Moravy a Slezska, který měl být součástí Manuscriptoria, k tomu ale bohužel nedošlo. Z důvodu dlouhodobé nemoci knihovnice se ve větší míře nepokračovalo ani v započaté digitalizaci kramářských tisků; ale i tak bychom jednou rádi celou sbírku zveřejnili.

V poslední době se v knihovně podařilo dosáhnout několika významných cílů – získali jsme nový malý depozitář, kam se přestěhovala část nepříliš využívaných časopisů; studovna byla vymalována a vybavena novým nábytkem; dokončili jsme retrokonverzi lístkového katalogu monografií.

Přesto nás v následujících letech čekají kro­mě běžné práce další úkoly – zpracování mno­ha publikací získaných zejména z pozůstalostí, rekatalogizace katalogu seriálů, pokračování v digitalizaci kramářských tisků, dokončení elektronického katalogu kramářských tisků, digitalizace unikátních starých tisků, digitalizace novodobých tisků, které jsou v mnoha případech v horším stavu než staré tisky, atd.

— TYLLNER, Lubomír a Marcela SUCHOMELOVÁ (eds). Etnologický ústav Akademie věd České republiky 1905–2005. Praha: EÚ AV ČR, 2005. ISBN 80-85010-77-1

— HOLUBOVÁ, Markéta. Poklady z fondu Etnologického ústavu Akademie věd České republiky. Staré tisky. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky, 2004. ISBN 80-85010-66-6

— KOPALOVÁ, Ludmila a Markéta HOLUBOVÁ. Katalog kramářských tisků. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky, 2008. ISBN 978-80-87112-07-6

— HOLUBOVÁ, Markéta. Katalog kramářských tisků. II. Biblická a křesťanská ikonografie. Etnologický ústav Akademie věd České republiky. Praha 2012. ISBN 978-80-87112-69-4

Knihovna EÚ AV ČR pracoviště Brno – Veveří 97

Brněnská knihovna má přibližně stejnou historii jako knihovna pražská. Její počátky také souvisí se vznikem ústavu v roce 1905. Obdobné bylo v 50. letech 20. století rozdělení na dvě samostatná oddělení – oddělení folkloristiky a oddělení etnografie. Obě oddělení budovala vlastní knihovny, které se sloučily až v roce 1992 při stěhování z Mendlova náměstí na Veveří. Fond knihovny nejvíce obohatila kompletní knihovna z pozůstalosti Oldřicha Sirovátky. V současné době fond disponuje cca 18 000 svazky knihovních jednotek.

Knihovna Kabinetu hudební historie EÚ AV ČR Puškinovo nám. 9, Praha 6

Muzikologická knihovna, která je dnes součástí Kabinetu hudební historie Etnologického ústa­vu AV ČR, v. v. i., byla založena v začátku 60. let 20. století současně s Ústavem pro hudební vědu ČSAV. Základem jejího fondu se stala knihovna Kabinetu Zdeňka Nejedlého, ale fond se začal rychle rozrůstat díky darům, nákupům a výměnám se zahraničními i tuzemskými institucemi.

Knihovna Kabinetu hudební historie (foto Stanislava Kyselová, Akademický bulletin)

Knihovna od svého počátku shromaždovala v úplnosti aktuální tuzemskou monografickou i časopiseckou produkci pro obor hudební věda a aktivně doplňovala publikace starší. Díky fungujícím kontaktům na zahraniční kolegy a instituce měla stálý přísun literatury ze zahraničí dokonce i v 70. a 80. letech, takže právě z této doby má ve fondu množství literatury v Čechách jinak nedostupné. Souběžně s fondem knižním a časopiseckým (dnes přibližně 22 000 jednotek) byl průběžně doplňován i fond hudebnin (9000 jednotek) a fond zvukových nosičů (LP desky a později CD – cca 8000 jednotek).

Kromě průběžné akvizice nově vycházející odborné literatury knihovna několikrát obohatila svůj fond většími pozůstalostními celky: například v 80. letech 20. století získala několik set partitur z pozůstalosti Milana Munclingera, v 90. letech rozsáhlou a velmi rozmanitou knižní a notovou pozůstalost muzikologa a tea­trologa Jaromíra Paclta, po roce 2000 obdob­ně rozsáhlou pozůstalost Karla Mlejnka, v roce 2005 pozůstalost významného dvořákovského badatele Miroslava Nového.

Koncepci rozvoje knihovny v počátcích její existence určoval medievalista Václav Plocek, který poskytoval odbornou supervizi knihovnicím M. Královcové a B. Svobodové. Po odcho­du M. Královcové v roce 1973 se vedoucí knihovníci-muzikologové začali podílet přímo na knihovnických pracích a střídali se po kratších funkčních obdobích (Milan Pospíšil, Jana Novotná, Zora Oppeltová, Jiří Kozina, Jana Květoňová, aktuálně Jana Vozková). V roce 2003 byla knihovna začleněna do Etnologického ústavu jako servisní pracoviště Oddělení hudební vědy. Současně v souvislosti s personálními redukcemi přišla o pracovní místo pro druhého knihovníka, takže v posledních letech příležitostně zaměstnává formou studijní praxe a krátkodobých pracovních úvazků studenty hudební vědy.

Knihovna od svých začátků v 60. letech přes dvojí přestěhování (z Valdštejnského paláce do budovy Albatrosu na Perštýně a následně na Puškinovo náměstí v Praze), i přes dramaticky expandující fond disponovala stále stejným zastaralým mobiliářem. Díky dotaci AV ČR v letech 2008–2009 se podařilo neúnosnou prostorovou situaci vyřešit kompletní rekonstrukcí. Ta zahrnula jak přibližně 100 m2 skladového, tak zhruba 100 m2 studijního a servisního prostoru knihovny. Od této rekonstrukce má knihovna k dispozici nejen moderně a ekonomicky zařízené skladiště (mobilní regály navýšily úložnou kapacitu na dvojnásobek kapacity původní), ale i multifunkční sál, využívaný jako studovna, konferenční místnost a příležitostná koncertní síň.

V roce 2002 knihovna přistoupila k elektronické katalogizaci nových přírůstků a lístkový katalog byl uzavřen. Katalogizace (metodicky řízená Knihovnou Akademie věd) probíhala krátce v systému Bibis, který byl ale velmi rychle zaměněn za Aleph, jehož prostřednictvím knihovna dodává své záznamy i do Souborného katalogu ČR.

Od roku 2011 knihovna elektronicky rekatalogizuje i svůj starší fond, a to díky podpoře grantů Ministerstva kultury (program VISK 5 v letech 2011–2014). Po dokončení rekatalogizace knižního a časopiseckého fondu během roku 2014 je v plánu i rekatalogizace hudebnin.

Další informace o knihovně včetně přístupu do katalogů jsou k dispozici na adrese http://imus.cz/index.php/cs/knihovna.


Diskuze ke článku "Etnologický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., a jeho knihovny"

Zatím nebyly vloženy žádné příspěvky. Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2