Kritéria pro Biblioweb aneb Jak to vidí komise?

Soutěž Biblioweb je vyhlašována za podpory Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR již od roku 2000 a od roku 2007 také pod záštitou Asociace krajů České republiky. Zakládajícím členem Bibliowebu a jediným stoprocentním účastníkem všech hodnoticích komisí je Ing. Aleš Brožek. Také si většina z nás jistě pamatuje jeho vystoupení na konferencích Knihovny současnosti v Seči, kde nás seznamoval s výsledky jednotlivých ročníků Bibliowebu. Právě díky němu se soutěž stala významným počinem v našem oboru.

Komise pro Biblioweb 2014, která zasedala ve složení Ing. Aleš Brožek (Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem), Mgr. Andrea Fojtů (Ústav výpočetní techniky Univerzity Karlovy v Praze), Stanislava Kavanová (Městská knihovna v Jevíčku), Ing. Jan Kaňka (Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně), Mgr. Radek Pavlíček (TyfloCentrum Brno, o. p. s.) a Ing. Pavel Cimbálník (Městská knihovna v Přerově), došla k závěru, že je nutné pro další ročníky této soutěže upravit hodnoticí kritéria odpovídající novým trendům a podmínkám webů českých knihoven. Na konci roku 2014 se uskutečnilo několik jednání členů této komise, z nichž nakonec vzešla úprava původních kritérií, která bude uplatňována pro Biblioweb 2015. Příspěvek volně navazuje na článek Biblioweb aneb Kudy vede cesta k vítězství, uveřejněný ve Čtenáři č. 1/2013, jehož autorkou je Mgr. Andrea Fojtů.

Úvodem si dovolím malou statistickou vsuv­ku. Biblioweb 2014 byl již 15. ročníkem, měl tedy půlkulaté výročí. Celkem se za dobu konání soutěže podle hodnotících zpráv zúčastnilo 577 knihoven, což čistě statisticky představuje 38 knihoven na každý ročník. Je to hodně, nebo málo? Nejvíce ocenění v různých kate­goriích získaly Městská knihovna v Ústí nad Orlicí (8x), Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně (6x), Městská knihovna Česká Třebová (6x) a Městská knihovna Jevíčko (3x). Zcela nepochybně si tyto knihovny svá ocenění zasloužily. Sám jsem se o tom při hodnocení Bibliowebu 2014 přesvědčil.

Není však toto jedním z důvodů, proč se některé knihovny soutěže neúčastní, jestliže vyhrávají stále dokola stejné knihovny (ačkoli si to právem zaslouží)? Není také tím důvodem stále se opakující složení hodnoticí komise? Nebylo by vhodné komisi pravidelně obměňovat, jako je tomu například v grantových komisích VISK? Nebo ji rozšířit o více členů, například z řad oceněných knihoven z minulých ročníků nebo z řad odborníků? O těchto a dalších připomínkách jednalo předsednictvo výkonného výboru SKIP (PVV SKIP) na svém zasedání 10. prosince 2014 a doporučilo upravit některé podmínky soutěže Biblioweb a jejího hodnocení. Komise pro Biblioweb 2015 navrhla následující úpravu těchto podmínek:

1.  Vítězná knihovna se může přihlásit do dalšího ročníku Bibliowebu, ale bude muset specifikovat, co se na jejích stránkách za uplynulý rok významného změnilo, aby je bylo možné posuzovat jako stránky nové, nebo jak byly tyto stránky vylepšeny.

2.  Kritéria hodnocení Blind Friendly web budou zachována včetně jejich váhy v rámci ostatních kritérií, všechna kritéria budou tedy váhově rovnocenná.

3.  Každý rok je možné podat návrhy na členství v komisi nebo se do ní osobně přihlásit. PVV SKIP každý rok návrhy potvrdí a schválí členy komise.

Hodnoticí komise se zabývala i opačnou stránkou kvality webů českých knihoven, a to, jakým způsobem prezentovat nejzávažnější chyby a nedostatky při jejich tvorbě s ukázkou konkrétních příkladů. Cílem by mělo být vytvoření přehledu nejhorších a nejlepších příkladů (worst and best practices) a na nich prezentovat, co je chybné a naopak: jak by to mělo být správně. Tak si budou moci všichni zájemci ověřit, zda jejich weby některé ze závažných chyb neobsahují, a případně zjistit, jak jim předejít. Nechme se překvapit, jak se tyto nové podmínky a záměry projeví v účasti knihoven v dalších ročnících soutěže a na konečném pořadí přihlášených webových stránek českých knihoven.

Hodnoticí kritéria Biblioweb 2015

A) Obsah stránek (0–8 bodů)

Základní hodnoticí kritérium navržené k otestování existence primárních informací by mělo sloužit také jako první filtr k dalšímu hodnocení, aby komise zbytečně neposuzovala takové weby, které základní informace postrádají nebo k nim nenabízejí jednoznačný přístup. Mezi tyto základní požadavky patří kontaktní informace, ceník, provozní doba, aktuální informace z dění knihovny, archiv starých zpráv nebo viditelné a na první pohled srozumitelné odkazy na ně nebo informace o zřizovateli.

Webové stránky by měly obsahovat převážně referenční informace a působit dojmem informačního nástroje. Měly by mít také vhodně ošetřena chybová hlášení při zadání špatného odkazu na neexistující stránku na webu knihov­ny. Důležitá je rovněž existence on-line katalogu s možností vyhledávání. Je jasné, že ne každá knihovna, a to zejména ta menší, může vlastnit plnohodnotný on-line katalog. Tato knihovna by měla mít na svém webu uveřejněn minimálně seznam dostupných knihovních dokumentů, například v HTML formátu nebo excelovské tabulce.

B) Aktuálnost stránek (0–6 bodů)

Aktuálnost stránek je velmi důležitým parametrem každého informačního webu. „Není nic staršího než včerejší noviny,“ prohlásil Karel Čapek a není tomu jinak ani u www stránek (i když ne v absolutním slova smyslu). Kritéria hodnocení aktuálnosti stránek se zaměřují hlavně na existenci indikátorů stáří jednotlivých zveřejňovaných informací a na to, zda propagují aktuální akce. Kontrolována je rovněž aktuálnost interních a externích odkazů na další www stránky.

C) Design stránek (0–12 bodů)

Na designu webových stránek velmi záleží. Pěkný, zajímavý a hlavně přehledný web je to, co chce každá knihovna nabídnout svým uživatelům. Web s jednoduchou grafikou, ale přehlednými odkazy je však pro uživatele vždy přínosnější než graficky vyšperkovaný web se špatnou strukturou, kde je problém cokoliv najít. Kategorie se tedy zaměřuje na designovou podobu webů knihoven ve smyslu dostupnosti informací, mezi něž patří přístup k on-line katalogu, kontaktním informacím, přehledu nabízených služeb, ceníku, mapě stránek, možnostem vyhledávání v obsahu webových stránek a celkovému rozmístění ovládacích prvků na stránkách. Každý návštěvník webových stránek knihovny by měl mít jednoznačný přehled, kde se ve struktuře webu nachází, jak se dostane k dalším informacím a zda jsou navigační nástroje na všech stránkách stejné a zároveň na všech stránkách dostupné.

D) Komunikace s uživateli, zpětná vazba (0–11 bodů)

Kritérium komunikace s uživateli hodnotí, jakým způsobem může návštěvník www stránek komunikovat s pracovníky knihovny a jaké komunikační kanály jednotlivé weby podporují. Zjišťovány jsou základní informační údaje knihovny, mezi než patří název, adresa, výpůjč­ní doba, kontakty nebo třeba mapa cesty do knihovny, přičemž podstatná je jejich dostupnost. Dále jsou posuzovány uživatelské komunikační nástroje využívající například kontakt­ní formuláře, podporu RSS nebo odběr novinek prostřednictvím e-mailu, podporu Instant Messaging systémů (IMS) nebo některé ze sociálních sítí. Není nutné, aby knihovna využívala absolutně všechny dostupné IMS nebo sociální sítě, ale předpokládá se, že bude mít do svých informačních systémů implementovánu alespoň některou z těch nejpoužívanějších. V neposlední řadě je také zjišťován stav cizojazyčných verzí webu knihovny a jeho rozsah. Rozdílná úroveň jazykových mutací je očekávána u odborných a velkých veřejných knihoven a jiná u knihoven malých obecních.

E) Bonusová kategorie (0–8 bodů)

Bonusová kategorie je zcela nové hodnoticí kritérium, které má vyzdvihnout stále ještě nepříliš běžné informace na webech knihoven. Pro uživatele jsou zcela jistě přínosné informace typu Jak najít knihu?, Poprvé v knihovně nebo klasické Dotazy a odpovědi (FAQ). Návštěvníci knihoven také ocení fotografie pracovníků knihovny u kontaktních údajů, díky nimž pak vědí, s kým komunikují, a celá komunikace již není tak neosobní. Nicméně je zde samozřejmě nutné dbát na ochranu osobních údajů a ke zveřejnění fotografií zaměstnanců mít jejich souhlas. Posuzováno je také zí-skávání zpětné vazby od uživatelů prostřednictvím dotazníků nebo anket. Důležitým pa-ra­metrem je také dostupnost a umístění vyhledávacího pole on-line katalogu knihovny nebo přímý přístup ke čtenářskému kontu. Novým kritériem v této kategorii je hodnocení přístupu k informacím na www stránkách prostřednictvím mobilních zařízení, tabletů a chytrých telefonů, a také to, jakým způsobem je podporován responzivní design pro jednotlivé typy zařízení.

F) Sympatie komise (0–5 bodů)

Nové hodnoticí kritérium sloužící k subjektivnímu ohodnocení webu bude reflektovat za­jímavé grafické zpracování webu, netradiční způsoby komunikace s uživateli nebo nové, inspirativní nápady webových služeb, například dětský web. Hodnocen bude celkový dojem webové prezentace knihovny i v případě, že nesplní některá kritéria mimo těch základních, uvedených v bodě A), která jsou primární a v podstatě povinná.

G) Přístupnost stránek pro těžce zrakově postižené uživatele (0–10 bodů)

Standardní kritérium přístupnosti stránek pro zrakově handicapované uživatele podle Pravidel přístupnosti dostupných na internetové adrese MV ČR – www.mvcr.cz/clanek/vyhlaska-c-64-2008-sb-o-forme-uverejnovani-informaci-souvisejicich-s-vykonem-verejne-spravy-prostrednictvim-webovych-stranek-pro-osoby-se-zdravotnim-postizenim-vyhlaska-o-pristupnosti-10.aspxWCAG 2.0www.blindfriendly.cz/wcag20. Toto hodnocení je velmi specifické a musí jej provést člen komise, který má praktické zkušenosti s těmito pravidly. Tou pravou osobou je Mgr. Radek Pavlíček ze společnosti TyfloCentrum Brno, o. p. s., který se svým týmem zrakově postižených uživatelů provede detailní kontrolu reálné přístupnosti webových stránek jednotlivých knihoven.

To znamená, že je testován nejen soulad s některou z metodik přístupnosti, ale je provedeno i uživatelské testování a tím ověřeno, zda je web skutečně přístupný pro uživatele s handicapem. Podrobný popis jednotlivých pravidel by vydal na samostatný článek, či dokonce seriál. Zájemce o tematiku přístupnosti si proto dovolím odkázat na výše uvedené metodiky či na blog POSLEPU (www.poslepu.cz), který se přístupnosti soustavně věnuje. Ve Čtenáři číslo 7–8/2010 vyšel od Mgr. Radka Pavlíčka článek ROVNÝ PŘÍSTUP: Projekt Blind Friendly Web – přístupnost webu opravdu pro každého zabývající se touto tematikou.

H) Celková koncepce webu (0–5 bodů)

Málokterá z knihoven má zpracovánu koncepci webu a směr jeho budoucího vývoje. Kritérium je zaměřeno na posouzení, jakým způsobem jsou zapracovány jednotlivé cíle a poslání we­bu, jak se předpokládané záměry kryjí s vlast­ní strukturou celého webu. Hodnoceno je rovněž, jakým způsobem je specifikována představa o budoucnosti celého webu knihovny včetně analýzy, komu je web určen.

I) Test reakce na dotazy (0–3 body)

Test reakce na dotazy je také zcela nové kritérium zaměřené na otestování doby a kvality odpovědi na vznesený dotaz. Na informační kontakt každého hodnoceného webu v soutěži, který splní hlavní kritéria A), bude v jejím průběhu zaslán jednoduchý dotaz a bude vyhodnocena doba, za jakou přijde odpověď, a zda tato odpověď bude na dotaz reagovat kvalifikovaně. Hodnocen bude i celkový dojem z vlastní komunikace. Sami jsme zvědaví, jak budou jednotlivé knihovny na dotazy odpovídat.

Hodnocení webů přihlášených do soutěže Biblioweb 2015 probíhá dvoukolově. V prvním kole je posuzováno splnění základních obsahových kritérií A) a je proveden i zkrácený test Pra­videl přístupnosti. Toto hodnocení určí účast­níky soutěže, kteří se svými weby postou­pí do dalšího kola, kde jsou již hodnocena kritéria B) až I). Každé hodnoticí kritérium má stanovený maximální počet bodů, které je možné získat. Od každého člena komise může při­hlášený web obdržet maximálně 68 bodů. Po ukon­čení bodování jsou hodnocení všech porotců sečtena a výsledky seřazeny sestupně od nejlepších po ty nejhorší a jsou vyhodnoceni vítězové jednotlivých kategorií Bibliowebu 2015.

Přejeme všem přihlášeným knihovnám hodně úspěchů a doufáme, že se počet hodnocených webů v dalších letech rozšíří, i když to bude znamenat větší časovou zátěž pro hodnotitelskou komisi.

Za hodnoticí komisi Biblioweb 2015 zpracoval

PAVEL CIMBÁLNÍK reditel@knihovnaprerov.cz


Diskuze ke článku "Kritéria pro Biblioweb aneb Jak to vidí komise?"

Zatím nebyly vloženy žádné příspěvky. Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2