KLÁŘINA KUCHAŘKA ANEB DESET RECEPTŮ NA WORKSHOPY V KNIHOVNĚ

Časopisecké jednohubky stokrát jinak

KLÁRA SMOLÍKOVÁ klara.smolikova@tiscali.cz

Časopisy v knihovnách trpí, rozpadají se, trhají, jen s obtížemi odolávají luštitelům křížovek a řešitelům hádanek. Dlouho zkrátka nevydrží a rychle se zkonzumují. Jednohubky. Ovšem s mixem příchutí a ingrediencí. Můžeme ochutnat, zda nám takové texty vyhovují. Můžeme experimentovat, zda bychom sami něco nevytvořili.

Časopisy jsou komunikačním prostředkem, který má oproti knize mnohá specifika. Pro čtenáře jsou díky inzertním stránkám cenově dostupnější, jsou tematicky pestřejší, přinášejí aktuální informace, ale také rychleji zastarávají. Knihu český čtenář nevyhodí. Přestože ví, že už ji číst nebude, obchází s ní aspoň knihovny a antikvariáty, aby ji někde udal. Periodický tisk s klidným svědomím použijeme na podpal, sušení hub nebo do mokrých bot.

Rozmixovanou dětskou výživu podávejte po lžičkách

Speciálně dětské časopisy bývají špatně viditelnou kategorií. Jejich aktuálnost spočívá ve střídá­ní ročních období, významných svátků a zachycení organizace školního roku, jinak se vyskytují v jakémsi koncentrovaném bezčasí. Neodolají nenechavým dětským ručkám a přitom uživatele bezostyšně vyzývají: Vybarvi si. Spoj. Doplň. Vystřih­ni!

K těmto nevýhodám se ale váže mnoho předností. Dětské časopisy uvádějí malé čtenáře do světa, jsou šifrovanou zprávou o naší kultuře, včetně kultury knižní. Připravují na četbu knih víc, než by se možná slušelo. Po jednotlivých soustech předkládají tu básničku, tu pohádku, výlet do historie, výpravu do přírody nebo aspoň nové slovo.

Ohlédnutí za dětskými časopisy

Není běžně známé, že autoři, kteří vytvořili zlatý fond dětské literatury, vše často nejprve testovali v dětských časopisech. Zde pokoušeli dětský vkus František Hrubín, František Halas, Václav Čtvrtek či Jiří Žáček, zde se ucházely o oblibu ilustrace Josefa Lady, Ondřeje Sekory, Adolfa Borna či Aloise Mikulky. Spiklenectví Mladé fronty, která vznikla v roce 1945 a vydávala dětské časopisy, a Státního nakladatelství dětské knihy, přejmenovaného později na Albatros, roztrhl až rok 1989. S privatizací nakladatelských domů uby­lo knih, které byly původně časopiseckou četbou na pokračování. Přišla však ještě jedna změna. Dětské časopisy přestaly cílit na školy a školky. Najednou nebylo možné odebírat časopisy ve stejném počtu, jako bylo dětí ve třídě, a vydavatelé se přeorientovali na individuální čtenáře.

Hrajeme si a čteme

Středoškoláci připravili časopis pro děti_foto archiv K. S.Časopis počítá s tím, že se jeho čtenář soustředí podstatně kratší dobu, proto mu předkládá pestré materiály, střídá rubriky, hraje si s nápaditou grafickou úpravou, posiluje obrazovou složku. Nikdy nezapomíná na herní prvek. Dospělý čtenář nalistuje sudoku, horoskop či si udělá kvíz, dospívající se vrhá na žebříčky oblíbenosti filmů či hud­by, účastní se soutěží nebo slepí vystřihovánku kosmického korábu, děti si lámou hlavy nad rébusy, hledají rozdíly nebo pojmenovávají obrázky v malovaném čtení.

Nezastupitelná je role časopisu především u dět­ských čtenářů, kterým pomáhá rozvíjet slov­ní zásobu, ponouká je aktivizačními výzvami prozkoumávat obrazová i textová sdělení. Bez té­to fáze se jen těžko vybudují návyky, které usnadňují orientaci v rozličných mediálních sděleních.

Mediální výchova

Zajímavé je, že mediální výchova, jedno z průřezových témat, které musí realizovat školy základ­ní i střední, příliš nemyslí na knihy. O to víc se ale věnuje periodickému tisku, a to nejen prostřednictvím podpory kritického čtení, ale i skrze vlast­ní tvorbu. Zde se otevírá prostor pro spolupráci s knihovnami, které na rozdíl od škol odebírají velké množství novin a časopisů.

Recepty pro poučné hraní s PŘEDŠKOLÁKY

Inspirujme se hravými aktivitami, úkoly a hádankami v časopisech. Hledejme rozdíly, pojmenovávejme tvary, barvy, spojujme podobné, hledejme opaky, hrajme si s písmeny či číslicemi.

Nemusíme vždy využít přímo stránek z časopisu, za pomoci kopírky si snadno vytvoříme vlastní hádanky. Třeba připravme listy se zadáním najít a spojit ilustrace ze stejné pohádky, porovnáváním velikosti nakreslených knih či písmen, objevováním rozdílů na dvou fotografiích pořízených přímo v knihovně.

Společně vymysleme příběh formou malovaného čtení, do kterého děti přispějí ilustracemi. Nebo si vytvořme stránky naší vlastní rubriky: třeba obrázky, jejichž názvy začínají na stejné písmeno nebo představující různé domácí mazlíčky.

Povídejme si o časopisech: kde je kupujeme, jak často vychází, čím se liší od knížek. Ptejme se dětí, které rubriky mají rády a proč.

Recepty pro průzkum novin a časopisů s MLADŠÍMI ŠKOLÁKY

Časopis pro dětské čtenáře knihoven Stříhejme a lepme! Vytvářejme dioramata s postavami z oblíbených knížek, motivujme k vytváření vesmírných raket, měst či zoologických zahrad inspirovaných časopiseckými vystřihovánkami.

Zpracujme po částech rubriku o tom, co znamenají přísloví, rčení či pořekadla. Hrajme si s doslovnými významy: Vzal nohy na ramena. Jako pytel blech. Padají trakaře.

Povídejme si o různých časopiseckých rubrikách, učme děti rozpoznávat rozhovor, zprávu, čtení na pokračování nebo reportáž.

Všímejme si, jak jsou časopisy graficky upravené – velikosti titulků, řazení textů do sloupců, popisky pod obrázky, mezititulky apod.

Hrajme si na novináře. Nechme holky a kluky vymýšlet titulek k článku, vybrat vhodný obrazový doprovod, zvolit vhodné téma pro určitý časopis.

Recepty pro ochutnávání periodického tisku se STARŠÍMI ŠKOLÁKY

Vyhlašujme soutěže, které budou podporovat čtenáře v psaní různých článků.

Hrajme si společně na redakci časopisu. Rozdělme si role „kdo je kdo“ v redakci: šéfredaktor, fotograf, novinář, editor, jazykový korektor nebo grafik. Máme-li možnost práce na počítačích, zkoušejme si různou typografickou úpravu jedno­ho textu. Pořizujme fotografie k zadanému člán­ku, ale i třeba k reklamě na knížky.

Představujme v tematických pořadech pestrou nabídku časopisů pro děti a mládež, které v knihovně jsou. Vysvětlujme zaměření žánrových časopisů na různé cílové skupiny (pro modeláře, rybáře, zahrádkáře, sportovní fanoušky nebo hráče počítačových her).

Učme holky a kluky rozeznávat různé typy reklamních sdělení v tiskovinách: inzerci a PR člán­ky. Vysvětlujme si, proč tam reklama je (zlevňuje cenu časopisu) a proč taková sdělení musíme brát s rezervou.

Porovnávejme, jak o stejné události informují různé noviny.

Norsko-český magazínRecepty pro novinářské experimenty se STUDENTY a POKROČILÝMI ČTENÁŘI

Podporujme čtenáře v psaní článků. Upozorňujme na možnosti elektronického publikování recenzí na knížky na různých internetových stránkách.

Vybízejme čtenáře k psaní rozhovorů se spisovateli, ilustrátory či nakladateli, reportáží z veletrhů, autorských čtení či dalších literárních akcí. Pomozme zprostředkovat publikování takových článků v místních novinách či školních časopisech.

Nebojme se vlastního knihovnického časopisu, do kterého by přispívali čtenáři, může být jen elektronický a umístěný na webových stránkách knihovny.

Uspořádejme workshopy o publicistice, zasvěťme zájemce do tajů tiskových a novinových zpráv, kouzel popisků, výběru fotek k článkům či vedení nezávislých rozhovorů.

Zvěme do knihovny novináře a mediální odborníky na besedy o úskalích publicistiky.

Děti periodický tisk zajímá, nemají před ním takový ostych jako před knihou. Smyslem work­shopů inspirovaných časopisy však nemusí být jen průprava ke čtení knih, ale též výchova pouče­ného čtenáře novin a časopisů. Na rozdíl od knih se v těchto tiskovinách setkáváme s reklamními sděleními. Čtenáři by měli být schopni odhalit zkreslování, zamlčování, podbízení a manipulaci. Starší čtenáři pak mohou aktivně vstupovat do tvorby mediálního sdělení.

Se středoškolskými studenty jsme jeden rok připravovali časopis pro dětské čtenáře knihoven, jiný rok tvořili magazín společně s žáky z norské partnerské školy. Zapojil se každý a vlastní práce v redakčním týmu vždy vydá za několik přednášek o médiích. Dobrou zkušenost mám i s oslo­vováním regionálních redakcí, aby daly prostor reportážím a dalším článkům, které napsali z růz­ných knižních akcí sami studenti.

Pro menší děti jsem zase řadu let přispívala vlastními články do dětských časopisů a vím, že knihovníci mají ostych využívat nápady a náměty ze stránek časopisů pro vlastní akce, což je ško­da. Vydavatelé by mnohdy aktivitu ze strany knihovníků sami rádi podpořili.


Diskuze ke článku "KLÁŘINA KUCHAŘKA ANEB DESET RECEPTŮ NA WORKSHOPY V KNIHOVNĚ"

Zatím nebyly vloženy žádné příspěvky. Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2