ZE SVĚTA

Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR

Mnoho afrických národů řeší v současné době problematiku bezpečného úložiště dat v institucionálních repozitářích místních univerzit. I afričtí vědeč­tí pracovníci těží ze sdílení výsledků vědecké čin­nosti při vysokých školách, aktuálně ale řeší problém autorských práv. Knihovníci v Ghaně mají totiž tendenci vidět informace jako veřejný statek, který lze neomezeně sdílet, na druhé straně však stojí řada vysokoškolských vědců, kteří nemají zájem na obecném využívání výsledků své badatelské činnosti. Důležité pro ně je, aby nedocházelo ke kopírování prací a byla zajištěna ochrana autorských práv. V afrických rozvojových zemích toto stále představuje velký problém. Univerzitám chybí kvalitní vybavení ICT a mají mizivé znalosti o autorských právech. V Ghaně nedávno proběhl velký průzkum mezi čtyřmi vědeckými institucemi, na kterém se podíleli právě knihovníci. Průzkum odhalil nechuť vědců publikovat výsledky své práce on-line a také nezájem sdílet informace navzájem. Při práci s informacemi se v knihovnách užívají pojmy jako digitální, virtuální a elektronická knihovna a jednu z podmnožin tvoří právě institucionální repozitář. Tyto repo­zitáře mají na univerzitách řadu podob – od úložiště administrativních a studijních dokumentů až po dlou­hodobé ukládání výsledků vědecko-výzkumné práce. Základní znaky digitální knihovny jsou vlastní i institucionálnímu repozitáři, rozdíl je však patrný zejména v zaměření na konkrétní instituci a tím i na určitý druh dokumentů.

(IFLA Journal – Vol. 41, No. 1/2015, s. 25–39)

Německé knihovny se snaží do rozvoje čtenářské gramotnosti dětí zapojit nová elektronická média. Při podpoře čtení tištěných knih hraje nově důležitou roli nabídka digitálních médií, jakými jsou tablet či smartphone. Tento světový vývoj následuje i německý projekt Lesen macht stark: Lesen und digitale Medien. Knihovny v něm vybírají texty vhodné ke čtení prostřednictvím různých médií pro pět věkových kategorií dětí a mládeže ve věku 3–18 let. Tento mimoškolní vzdělávací projekt podporuje německá Asociace knihoven a nadace Kultura je síla. Knihovny vždy spolupracují s více partnery a tvoří tzv. „pakty vzdělávání“. Projekt je propagován v celostátní kampani a pracovníci knihoven i dobrovolníci jsou zdarma vyškoleni. První akce knihovníků na podporu čtení s využitím digitálních médií probíhají již v mateřských školách. Dětem na příkladě pohád­ky o negramotné lišce, která neumí číst, nastiňují, že se nemůže zapojit do života své komunity, protože nemá dost informací. Teprve až když se liška díky knihovně naučí číst, získá nové přátele. Při výuce malých dětí využívají hudební nástroje, loutkové divadlo, plyšové hračky a zpívají s dětmi písničky. Na závěr děti čeká dárek – taška přes rameno a čepice s nápisem Pojďme do knihovny!

(Das Magazin der Bibliotheken in Sachsen – Jahrgang 7, Nr. 3/2014, s. 143–45)

Ve švédském městě Vaggeryd v kraji Småland byl v místní knihovně otevřen první makerspace. Makerspace je místo, kde se scházejí kreativní lidé s podobnými zájmy v různých oborech. Je postaven na sdílení, učení se od sebe navzájem a spolupráci. Zájemci o makerspace se hodně zajímají o informační technologie, ale může to být stejně tak stavebnice lega, jako využívání šicích strojů pro pletení módních doplňků. Často se jedná o splynutí nových digitálních technologií a tradičních řemesel, kde se vyrábějí zajímavé produkty s pomocí 3D tiskáren, laserových řezaček a podobných technologií. Ve zdej­ší knihovně je rozvíjen prostor pro všechny tyto druhy tvůrčích projevů, každý člověk je vítán, aby se učil jeden od druhého. K vytvoření makerspace ve veřejné knihovně přispívá i spolupráce s místními školami a podnikatelskou sférou. Tuto kooperaci podporuje i magistrát Vaggerydu. Starosta uvádí, že je důležité nastartovat celkový proces změn ve městě a využít podnikatelského ducha pro budoucí rozvoj. V tomto regionu se jedná primárně o podporu nábytkářského průmyslu, který charakterizuje město Vaggeryd – nachází se zde také střední škola řemesel a designu. Zastupitelé města si uvědomují, že je důležité zacílit především na mladé lidi – ty zajímají nové technologie, jako je právě 3D tiskárna, která je zároveň symbolem zdejšího makerspace. Knihovna také průběžně rekonstruuje své méně využívané prostory pro kreativní dětské dílny, k dispozici zde budou mít speciální počítače s jednodušším programovacím softwarem a roboty lego.

(Scandinavian Public Library Quarterly – Vol. 47, No. 4/2014, s. 35–37)

Připravil ROMAN GIEBISCH


Diskuze ke článku "ZE SVĚTA"

Zatím nebyly vloženy žádné příspěvky. Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2