ZE SVĚTA

Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR

Systém meziknihovních výpůjčních služeb v Norsku se mění – knihovny hledají ekonomicky udržitelný model této služby. V kraji Nord-Trøndelag takový model připravují a snaží se přitom co nejlépe využít sdílené zdroje knihoven. Meziknihovní služby zde tradičně zajišťovaly ústřední knihovny krajů – ty vyřizovaly všechny objednávky. Díky rozvoji on-line katalogů mohou objednávky zpracovávat i další norské knihovny. Zřizovatelé krajských knihoven pochopitelně nechtějí s ohledem na stoupající náklady financovat všechny meziknihovní služby a od roku 2013 dochází postupně k jejich omezování. V letech 2013–2015 nastal v kraji Nord-Trøndelag prudký úpadek těchto služeb (z 10 000 na 6400 knihovních jednotek). Zároveň je vyvíjen tlak na ostatní knihovny, aby si knihy půjčovaly vzájemně. Obecní knihovny obdržely pokyny navzájem si půjčovat všechny své fondy. Jedním z úkolů krajské knihovny je pak sledovat, jak se služba vyvíjí, jak jsou využívány knihy elektronické (ty jsou více propagovány), hledají se levnější dopravní mechanismy pro zasílání knih atd. Kraj Nord-Trøndelag je venkovský region s 136 000 obyvateli ve 23 obcích. Je zde mnoho malých obecních knihoven, osm obcí má dokonce méně než 2000 obyvatel. Obecní knihovny jsou motivovány k tomu, aby jejich fondy byly pestřejší a aby rozšířily nákup literatury. Celkový objem výpůjček v kraji činí 600 000 a z toho pouze tři procenta jsou výpůjčky meziknihovní (podíl meziknihovních výpůjček je srovnatelný s dalšími kraji Norska). Kraje poskytují obecním knihovnám na nákup fondů dotace a chtějí, aby se větší města podílela na systému vyšším objemem financí. Krajské knihovny budou ve spolupráci s Národní knihovnou Norska tento nový systém vyhodnocovat a zavádět nové metodiky meziknihovních služeb.

(Scandinavian Library Quarterly – Volume 48, No. 4/2015, s. 12–15)

Uprchlíci přicházejí do Německa v obrovském množství a přinášejí s sebou odlišné životní zkušenosti a jinou kulturu – na tuto situaci musí reagovat i německé knihovny. Drážďanské knihovny chtějí cíleně oslovit žadatele o azyl a nabídnout jim široké spektrum integračních produktů, které vytvoří mosty mezi velmi odlišnými kulturami. Myšlenka, že knihovny jsou ideálními místy pro integraci a vzdělávání imigrantů, se stále více odráží v programech Městské knihovny v Drážďanech. Knihovna úzce spolupracuje s azylovým centrem, knihovníci jsou zapojeni do mnoha pracovních skupin, které řeší problematiku imigrantů a pomáhají koordinátorům nejen v Drážďanech, ale i v regionu. Knihovníci navštěvují uprchlická centra a čerpají informace od kolegů z Berlína nebo Norimberku, kteří již mají s uprchlíky více zkušeností. Německý knihovnický spolek vydává pokyny a osvědčené postupy pro služby určené této cílové skupině, která má velký zájem primárně o osvojení jazyka a o získání volného přístupu k internetu. Knihovny dále mohou poskytovat své prostory k organizování speciálních pořadů pro imigranty. Vzhledem k jazykové bariéře vydávají knihovny také velmi stručné informační pokyny o možnostech využití jednotlivých služeb – dokumenty jsou často nejen v němčině a angličtině, ale také v arabštině a dalších jazycích (knihovny vydávají tyto materiály až ve dvaceti jazycích podle regionů a zastoupení imigrantů). Dále organizují kurzy pro dobrovolníky, kteří chtějí imigrantům pomáhat, a vedle jazykových kurzů připravují také další vzdělávací a kulturní akce.

(Das Magazin der Bibliotheken in Sachsen – Jahrgang 9, Nr. 1/2016, s. 30–31)

Slovenská národní knihovna v září minulého roku úspěšně dokončila národní projekt Digitální knihovna a digitální archiv. Cíle projektu nejen splnila, ale dokonce překročila, protože počet digitalizovaných objektů se oproti plánu zvýšil o 121 938 (původně projekt počítal s digitalizací 2 527 400 dokumentů se zhruba 50% podílem dokumentů ze Slovenské národní knihovny i ze Slovenského národního archivu). Jedná se o největší digitalizační projekt národního kulturního dědictví na Slovensku a svým rozsahem a komplexností je jedinečný v kontextu Evropy i světa. Podle zpětné vazby mnoha ředitelů evropských knihoven se stal inspirací pro jejich digitalizační projekty. Byl financován z Evropského fondu regionálního rozvoje a ze státního rozpočtu Slovenské republiky v rámci Operačního programu Informatizace společnosti. Hlavním cílem projektu byla masová digitalizace a vybudování funkční infrastruktury pro Konzervační a digitalizační centrum Slovenské národní knihovny. Šlo o vybudování špičkových specializovaných pracovišť pro digitalizaci knihovních dokumentů a jejich chemické ošetření a restaurování. S tím souvisela i modernizace části depozitáře Slovenské národní knihovny. Knihovna zveřejnila na své webové stránce film s názvem Z depozitu do depozitu ve slovenské a anglické mutaci – tento dokument ilustruje, co se děje s knihou od okamžiku jejího výběru z depozitáře přes ruční a chemické očištění, ošetření ve sterilizační komoře až po samotnou digitalizaci a její návrat zpět na místo uložení www.snk.sk.

(KNIŽNICA – Ročník 16, číslo 4/2015, s. 3–5)

Světová organizace IFLA se věnuje rozvoji čtenářských dovedností primárně v málo rozvinutých zemích, zejména v Africe. V Keni probíhal komplexní výzkum mezi žáky a studenty o dostupnosti informačních zdrojů, kvalitě vzdělávacích organizací a čtenářské gramotnosti. Získaná data prokázala nedostatek výukových materiálů, velmi nízkou úroveň čtenářské gramotnosti, špatnou vzdělávací infrastrukturu a nízkou připravenost k dalšímu vzdělávání. Závěr výzkumné studie jasně prokázal souvislost nedostatku kvalitních informací se špatnými výsledky žáků a studentů v Keni – a to i ve srovnání s dalšími africkými zeměmi. Studie navrhuje výstavbu nových, plně vybavených knihoven a jejich zapojení do vzdělávacího systému. Podpora četby musí být více ukotvena ve školních osnovách a rozvoj čtenářské gramotnosti je i otázkou dalšího celoživotního vzdělávání dospělých. Velké rozdíly jsou také mezi jednotlivými školami, žáci se špatným sociálním postavením navštěvují hůře vybavené státní školy, které se nedají srovnávat se zahraničními, ale drahými školami a univerzitami. Školní knihovny ve státních školách jsou vybaveny naprosto nevyhovujícím způsobem a to brzdí touhu dětí a žáků číst. V minulosti již proběhla řada výzkumů; ty jasně prokázaly, že ve školních knihovnách, které byly dobře vybaveny fondem a nabízely přístup k elektronickým knižním zdrojům, byly výsledky žáků nesrovnatelně lepší. Mnoho afrických rodičů je ovšem stále negramotných, a tak výběr kvalitní školy často podceňují nebo si jej nemohou dovolit – tato skutečnost ještě více rozevírá sociální nůžky. Africké knihovny by vedle kvalitních knih a internetu měly nabízet také vzdělávací programy určené různým věkovým skupinám a hrát tak důležitější roli ve své komunitě. Úlohou knihoven je i zacílení na negramotné rodiče dětí a dospělé, kteří svoji komunitu ovlivňují. Rozvoj čtenářské gramotnosti musí začínat již v rodinách a děti si musí vybudovat čtenářské návyky, které poté mohou v knihovnách rozvíjet. Problematická je v Keni také dostupnost knih a studijních materiálů v rodném jazyce afrických kmenů – i tato oblast musí být ze strany vlády více podporována. Pouze gramotní a vzdělaní lidé mohou vyvést tyto méně rozvinuté africké státy z chudoby.

(IFLA Journal – Vol. 41, Number 4, December 2015, s. 353–363)

Bavorská státní knihovna v Mnichově nedávno dokončila digitalizační projekt zpřístupnění dvou set vzácných hudebních rukopisů ze 16. století. Výsledky ročního projektu jsou určeny hudebním badatelům i všem zájemcům o tyto skladby. Rukopisy obsahují vokální i instrumentální hudbu, a to primárně světskou. Bavorská šlechta si v 16. století vydržovala dvorní kapely, které provozovaly světskou hudbu pro zábavu jako protipól hudby duchovní. Mnichovská sbírka obsahuje řadu skladeb, které hudební skladatelé věnovali bavorským vévodům. Na počátku hudební sbírky stál vévoda Wilhelm V., který rukopisy sbíral a založil dnes již světoznámou kolekci. Hudební rukopisy byly po staletí často používány – což se odráží na jejich fyzickém stavu, který není nejlepší. Rozšíření hudby velmi pomohl vynález knihtisku. Ten notové záznamy zlevnil; tištěná hudba se tak mohla šířit do všech evropských hudebních center a vzácné rukopisy byly uloženy v knihovnách a archivech, kde se dochovaly až do současnosti. Po roce 1802 došlo v Bavorsku k rozpuštění klášterních knihoven a k odvozu mnoha vzácných dokumentů do Mnichova. Velký význam měla aukce v Augsburgu v roce 1883, kdy bylo prodáno na 256 rukopisů. Digitalizovaná sbírka Bavorské státní knihovny reprezentuje významnou část hudebního života v Německu v 15.–17. století a vedle děl německých skladatelů obsahuje i díla italská a francouzská. Všechny rukopisy byly řádně zkatalogizovány a jsou zaneseny v Kataloge Bayerischer Musikhandschriften (KBM 5/2).

(Bibliotheks Magazin – Nr. 2/2016, s. 22–25)

Připravil ROMAN GIEBISCH


Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2