ZE ZAHRANIČÍ: Interkulturní knihovnické služby v Madridu

KATEŘINA NEKOLOVÁ nekok4af@student.cuni.cz

Počet imigrantů žijících ve Španělsku prudce narostl během poměrně krátkého časového období. Zatímco na počátku devadesátých let byl podíl cizinců téměř nulový, o dvacet let později se jednalo přibližně o 12 % obyvatel hlavního města. Tato výrazná změna ve složení populace byla pro knihovníky impulsem k přípravě projektu Otevřená knihovna (Biblioteca Abierta), který fungoval v průběhu let 2005–2012 a přinesl mnohé změny do běžné praxe veřejných knihoven v této oblasti.

V textu je popsána aktuální situace v madridských knihovnách a detailně jsou představeny jednotlivé složky projektu Otevřená knihovna. Základní fakta o projektu jsou doplněna informacemi z rozhovoru s koordinátorkou projektu paní Marií Jesús Martinéz Martinéz1, která vede oddělení koordinace a rozvoje knihovnictví v autonomní oblasti Madrid. Bylo navštíveno sedm poboček, především v oblastech s vysokým procentem imigrantů. Osobní hodnocení a důvody pro užívání či neužívání knihovnických služeb nabídnou rozhovory se třemi imigranty žijícími v Madridu.

Složení populace

Hlavní město Španělska Madrid se nachází ve stejnojmenné autonomní oblasti. Z toho důvodu je třeba vždy rozlišovat, zda se jedná o Madrid jako město, nebo jako autonomní oblast. Zatímco město Madrid má přes tři miliony obyvatel, v celé autonomní oblasti jich žije více než dvojnásobek.

V hlavním městě žije přibližně 12,14 % cizinců, v autonomní oblasti je podíl zahraničního obyvatelstva o něco málo vyšší – 13,34 %. V některých čtvrtích či obcích nemá španělský pas více než čtvrtina obyvatel. Nejvíce imigrantů pochází z Rumunska (23 % z celkového počtu cizinců), Maroka (9 %) a Číny (6 %). Od roku 2010 počet imigrantů v autonomní oblasti výrazně klesá – z více než 1,1 milionu v lednu 2010 na přibližně 870 000 v lednu 2015. Úbytek je znát především u imigrantů z Latinské Ameriky. Důvodem je na jedné straně častý návrat do země původu v důsledku ekonomické krize a vysoké nezaměstnanosti, na druhé straně nabývání španělského občanství. Nárůst lze sledovat pouze u počtu imigrantů z Číny a Venezuely.

Knihovny v Madridu

Knihovna Pedro Salinas v centru Madridu (foto archiv autorky)Autonomní oblast Madrid spravuje více než 200 knihoven. Přímo v hlavním městě funguje jak síť knihoven zřizovaná Radou pro zaměstnanost, turismus a kulturu autonomní oblasti Madrid, tak síť knihoven zřizovaná radnicí města Madrid. Tato situace může být poněkud matoucí, protože sítě fungují odděleně, přestože v některých oblastech spolupracují.

Městské veřejné knihovny (Bibliotecas públicas municipales) mimo centrální služby spravují také 31 poboček v samostatných budovách, síť poboček v metru (Bibliometro) a dvě pobočky v kulturním či volnočasovém centru. Registrace je zdarma a je k ní třeba jen průkaz totožnosti. K výrazné změně ve fungování této sítě došlo po roce 1992, kdy bylo rozhodnuto, že knihovny potřebují samostatné, adekvátně vybavené budovy. Mnohé knihovny byly postaveny či zrekonstruovány až po tomto roce a disponují tedy moderními prostory.

Knihovny autonomní oblasti Madrid (Bibliotecas de la Comunidad de Madrid) mají pobočky jak v hlavním městě, tak v obcích a městech po celém regionu. Mimo vlastních poboček nabízí také další služby jako mobilní Bibliobus, donáškovou službu na zavolání Telebiblioteca a automat na půjčování knih ve stanici příměstských vlaků Libroexpress. Registrace do této knihovnické sítě je také zdarma.

Projekt Otevřená knihovna

S přípravou projektu Otevřená knihovna se začalo v letech 2003–2004, kdy knihovníci zaznamenali významné změny ve složení obyvatelstva Madridu a chtěli uzpůsobit své služby rychle narůstajícímu počtu imigrantů žijících ve městě.

Odbor kultury autonomní oblasti Madrid tedy přišel s návrhem projektu, do kterého se mohla zapojit kterákoliv knihovna v regionu bez ohledu na to, kdo je jejím zřizovatelem. Nutná byla důkladná analýza statistických údajů, stejně jako mezinárodních doporučení a zahraničních zkušeností.

Samotná realizace projektu probíhala v letech 2005–2012. Celkem se zapojilo 61 veřejných knihoven, uskutečnilo se více než 13 000 akcí, kterých se zúčastnilo přes 119 000 uživatelů. Každý rok bylo zaznamenáno 15 000 až 20 000 nových uživatelů. Za zmínku stojí také výrazné zapojení imigrantek z Maroka. Na projektu se podílely jak městské veřejné knihovny (zřizované radnicí), tak knihovny autonomní oblasti Madrid a obecní knihovny v madridském regionu. Jednalo se tedy o instituce různých velikostí. Jako jeden z úspěchů projektu se jeví právě jeho adaptace na odlišné lokální požadavky. Inspirací při přípravách byl například program New Americans knihovny Queens v New Yorku. Na financování projektu se podílela Rada pro migraci a spolupráci, Rada pro zaměstnanost a ženy a Rada pro kulturu, turismus a sport.

Základním cílem bylo usnadnit integraci nově příchozím imigrantům, kteří musí překonávat jazykovou bariéru. Snahou tvůrců programu bylo přiblížení různých mentalit, aby se předešlo vzájemnému odmítavému postoji. Projekt měl devět základních oblastí – chystaných aktivit:

1. překlad základních informací o knihovně do jazyků lokálních menšin,

2. rozšíření vzdělávacích programů pro uživatele tak, aby nově příchozí imigranti měli možnost poznat knihovnické služby,

3. fungování knihovny jako prostoru vzájemného poznávání a integrace,

4. rozšiřování speciálních fondů knihoven (vícejazyčných fondů, materiálů pro osvojení španělštiny, Center kulturního zájmu a materiálů souvisejících s integrací),

5. dvojjazyčné značení v knihovnách,

6. rozšíření aktivit, které přispívají k pocitu zdomácnění a příslušnosti k dané lokalitě:

– aktivity, které prezentují síť sociálních služeb v autonomní oblasti Madrid,

– prezentace sociálních problémů a možných řešení,

– představení jazyka a kultury nově příchozím imigrantům,

– boj proti negramotnosti,

7. rozvoj webových stránek Biblioteca Abierta,

8. analýza uživatelů tak, aby mohly být jasně zaměřeny zdroje a služby pro danou lokalitu,

9. další vzdělávání knihovnického personálu.

Nejvýznamnější aktivity budou dále představeny.

Interkulturní mediace

Významnou složkou projektu bylo zapojení takzvaných interkulturních mediátorů (mediadores interculturales), později označovaných jako monitoři kulturní integrace (monitores de integración cultural). Na počátku projektu, v lednu 2004, bylo najato 40 imigrantů a v průběhu projektu bylo na této pozici zaměstnáno přibližně 270 osob. Délka smlouvy byla však časově omezena na několik měsíců, aby se v projektu vystřídalo větší množství zájemců. Adept na tuto práci musel splňovat několik základních požadavků: musel mít vzdělání srovnatelné s bakalářským titulem, ovládat plynně španělštinu a další jazyk, mezi přednosti patřilo předchozí absolvování kurzů mediace, znalosti z oboru knihovnictví či mediační praxe. Program byl součástí všeobecného projektu na rozšíření pracovních možností pro imigranty. S úspěšnými kandidáty byla uzavřena smlouva, pracovali na plný úvazek a plat odpovídal úrovni jejich vzdělání. Před nástupem na tuto pozici bylo organizováno dvoutýdenní školení, které bylo později zkráceno na týdenní. Úkolem interkulturního mediátora bylo mimo jiné: navázání vztahu s komunitami imigrantů v dané lokalitě, udržování atraktivního fondu dle vlastního kulturního původu, cizojazyčná komunikace s uživateli knihovny, účast na lokálních jednáních, překlady a organizace kulturních a vzdělávacích aktivit. Paní Martinéz k tomu dodává: To, co mediátoři také dělali, bylo sbírání častých dotazů a pokud možno jejich řešení, byl uspořádán například seminář o nostrifikaci akademických titulů a jiné praktické semináře.

Jedním ze zakladatelů konceptu interkulturní mediace je profesor Carlos Giménez Romero z Autonomní univerzity v Madridu, který na projektu Otevřená knihovna také spolupracoval. Profesor Giménez Romero seznámil české publikum s tímto konceptem na konferenci, která se konala 26. května 2014 v Praze. Interkulturní mediaci chápe jako způsob intervence třetí strany, zvláště v sociálních situacích významné multikulturality, orientované směrem k dosažení uznání, sblížení se, vzájemného pochopení a komunikace, naučení se soužití, zmírnění konfliktů a institucionálního souladu mezi sociálními či institucionálními aktéry etno-kulturně rozdílnými. Zároveň upozorňuje, že se v rámci interkulturní mediace nejedná primárně o řešení konfliktů, ale o zlepšení komunikace.

Cizojazyčné sbírky

Byly vytvořeny nástroje pro akvizici cizojazyčných dokumentů, a to jak vydaných v zahraničí, tak ve Španělsku. V roce 2012 bylo v nabídce knihoven téměř 20 000 cizojazyčných dokumentů. Fond doplňuje nabídka dokumentů, které mají zajišťovat nejen možnost seznámení imigrantů se španělskou kulturou, ale také informace o historii, tradici a kultuře cizích zemí.

Součástí projektu bylo také vybudování několika Center kulturního zájmu. Centra obsahují především sekce dokumentů v jazycích místních menšin a dále rozšířenou nabídku dokumentů, které slouží k výuce španělštiny. Do jazyků menšin jsou přeloženy také základní informace o knihovně a orientační popisky. Celkem bylo v městských knihovnách Madridu vybudováno sedm takto specializovaných center: dvě zaměřená na arabštinu, dále bulharské, čínské, polské, rumunské a ruské centrum. Centra jsou umístěna do různých čtvrtí, kde mají imigranti největší problémy s jazykovou bariérou. Kromě tematicky různorodého knižního fondu jsou v nabídce také hudební či audiovizuální dokumenty a periodika. Podle vyjádření paní Martinéz pokračují knihovny v aktualizaci těchto sbírek.

Vícejazyčné sbírky byly vybudovány v knihovnách, v jejichž blízkosti není významně zastoupena konkrétní jazyková menšina, nebo už existuje Centrum kulturního zájmu, které se na jazyk takové menšiny zaměřuje. V takových knihovnách bylo vytvořeno oddělení „jiné jazyky“, kde jsou zastoupeny dokumenty v jiném než španělském jazyce. Jedná se tedy i o dokumenty v jazycích, které se oficiálně používají na území Španělska (katalánština, baskičtina a galicijština). V jedné z poboček – ve veřejné knihovně Maria Molliner ve čtvrti Villaverde – vznikla také specializovaná sbírka zaměřená na romský jazyk a romskou kulturu; mimo to zde nabízejí mnoho dokumentů v arabštině a čínštině. Celkově projekt zdůraznil nutnost rozšíření cizojazyčných sbírek ve všech knihovnách pod patronací autonomní oblasti Madrid, což vedlo k navýšení počtu nabízených titulů.

Kulturní a vzdělávací akce

Úkolem interkulturních mediátorů byla mimo jiné organizace kulturních a vzdělávacích akcí v různých jazycích. Ty měly sloužit jednak k usnadnění začlenění nově příchozích imigrantů do madridské společnosti a dále k seznámení většinové společnosti s odlišnými kulturními zvyklostmi. Mezi příklady kulturních akcí je možné zmínit představení odlišných kulturních svátků a oslavy mezinárodních tematických dnů, prezentaci umělecké tvorby z jiných zemí či literární tvorby madridských imigrantů, filmové projekce, různá tematická konverzační setkání, výstavy, vícejazyčné předčítání nebo výtvarné dílny. Koordinátorka projektu Maria Martinéz k tomu dodává, že tyto akce sloužily jako příležitosti k seznámení v uvolněné atmosféře, protože při řešení vážnějších témat se spíše objeví odmítnutí jiné kultury. V rámci vzdělávacích akcí probíhaly hlavně kurzy španělského jazyka a kultury, dále kurzy všeobecné a informační gramotnosti či cizích jazyků, přednášky o zdraví a výchově, vícejazyčné předčítání Dona Quijota a klub jednoduché četby.

Vzdělávání knihovnického personálu

Od roku 2004 se ve veřejných knihovnách věnuje speciální pozornost vzdělávání knihovnického personálu v oblasti sociokulturních dovedností se zaměřením na imigranty, osoby s handicapem a jazykové menšiny. Paní Martinéz k tomu doplňuje: Poskytovatelé služeb nebyli připraveni. Neznali jsme cizí kultury – mimo klišé a stereotypy, jejichž prohlubování by k poskytování dobrých služeb nevedlo.

Pořádaly se i semináře a konference k tématu migrace a multikulturalismu. Speciální koordinátoři se také snažili knihovnickému personálu přiblížit otevřený a interkulturní přístup, jehož součástí je aktivní tolerance a překonání etnocentrismu. To má sloužit k budování vazeb mezi komunitami a hledání vzájemného porozumění uprostřed kulturně rozmanitého města.

Prezentace projektu Otevřená knihovna

Vzhledem k tomu, že se jednalo o velmi rozsáhlý projekt s velkým množstvím různých aktivit, bylo nezbytné vytvořit jednotnou grafickou prezentaci tak, aby byly součásti projektu jednoduše identifikovatelné. Z toho důvodu bylo vytvořeno logo, které se používalo pro označení všech aktivit v rámci projektu.

Mediátoři měli za úkol šířit informace o knihovně mezi svými krajany. Paní Martinéz k tomu řekla: V roce 2007 vyšla studie Univerzity Complutense o tom, kde imigranti získávají informace. A knihovny byly na jednom z nejnižších míst. Spíše se informovali u svých krajanů než na oficiálních místech. Na to mohli koordinátoři projektu reagovat právě zaměřením na informovanost imigrantů.

Stručná diskurzní analýza

Pozitivní přístup je znát už ze slovníku, který je užíván při popisu projektu. Samotný název „Otevřená knihovna“ (Biblioteca Abierta) neodkazuje na odlišnost jednotlivých skupin imigrantů, ale na úlohu veřejné knihovny jako instituce přístupné všem. O imigrantech s jazykovou bariérou, na které je projekt speciálně zaměřen, se v dokumentaci k programu často hovoří jako o „nových sousedech“ (nuevos vecinos). Takové sousloví dává jasně najevo, že daná skupina je vítanou součástí madridské společnosti. Jistě takové pojmenování působí vlídnějším dojmem, než kdyby se například použilo slovo „cizinci“. Ti, kteří v Madridu žijí celý život, jsou v rámci projektu označováni jako „přijímající/vítající společnost“ (sociedad de acogida). Použití těchto termínů již jasně implikuje kladný přístup k nově vznikající kulturní různorodosti. Ani pojmenování „interkulturní mediátor“ (mediador intercultural) či „monitor kulturní integrace“ (monitores de integracion cultural) neevokuje žádné hierarchické postavení.

Současná situace

Mezi úspěchy projektu se počítá zařazení imigrantů do sociální sítě v dané lokalitě a nárůst počtu uživatelů knihoven mezi imigranty. Zvýšilo se povědomí o knihovnách jako o přístupných centrech poskytujících díky možnosti neformálního celoživotního vzdělávání všem rovné příležitosti. Zároveň knihovny svou činností přispívají k přátelskému soužití v dané lokalitě tím, že nabízejí informace o různých kulturách, které jsou tam zastoupeny. Při evaluacích projektu byla prokázána poměrně velká spokojenost uživatelů. Průměrné hodnocení přesahovalo čtyři body z pěti možných.

Projektu se dostalo také významných ocenění. Městská knihovna Sevilla de la Nueva, která byla do projektu zapojena, byla za aktivity v rámci programu Otevřená knihovna v roce 2009 vyznamenána Cenou Maríi Moliner za nejlepší projekt pro sociální integraci. Toto ocenění slouží k propagaci dobrých praktik při podpoře čtenářství. V roce 2012 byl projekt zařazen na seznam dobrých praxí Cities of Migration.

Projekt skončil v roce 2012. Jak dodává jeho koordinátorka: Už to nemělo smysl, protože už nebylo nutné vyrovnávat se s nárůstem migrace. Na druhou stranu to, čeho jsme chtěli docílit během těchto sedmi let, bylo, aby si knihovníci uvědomili, že je třeba poskytovat specifické služby lidem, kteří nejsou ze Španělska, a aby se to zařadilo mezi obvyklé služby. A toho jsme jistým způsobem docílili.

Rozhovory s imigranty

Pro lepší představu o současném postoji imigrantů k veřejným knihovnám v Madridu byly provedeny tři rozhovory s lidmi, kteří se do města přistěhovali z jiných zemí.

Fernandovi je 35 let a pochází z Argentiny. V Madridu žije již sedm let a živí se jako pomocník v kuchyni nebo na stavbě. Mimo španělštiny ovládá ještě jihoamerický domorodý jazyk guaranštinu. V zemi svého původu navštěvoval pouze školní knihovnu, v Madridu zatím žádnou nenavštívil. Zajímavé jsou důvody, které uvádí: V mojí čtvrti je knihovna. Chodím kolem, ale nikdy jsem se tam neodvážil. Jsem imigrant a nevím, jestli pro mě platí stejná pravidla, jestli je potřeba nějaké speciální povolení. Fernando dále uvádí, že má obavy, zda by byl přátelsky přijat. Předpokládá, že se za služby platí: Myslím, že to něco stojí, ale nevím kolik. Doplnil ale, že kdyby viděl plakát, kde by bylo napsáno, že služby jsou zdarma a imigranti jsou vítáni, tak by do knihovny šel. Fernando nemusí překonávat jazykovou bariéru, spíše psychologickou.

Druhým respondentem byl čtyřicátník Phillip z Nového Zélandu, který žije v Madridu tři roky, živí se výukou angličtiny a prací v oboru informačních technologií. Mimo mateřštiny ovládá také španělštinu a němčinu na středně pokročilé úrovni. Na Novém Zélandu chodil do knihovny i několikrát za týden. I v Madridu už knihovny navštívil. Půjčuje si knihy o informatice, klasickou literaturu a filmy na DVD. O knihovnách se dozvěděl z internetu nebo na ně náhodou narazil. Velice pozitivně hodnotí Phillip komunikaci s personálem knihovny: Ve Španělsku jsou všichni milí. V jiných zemích, když člověk užívá veřejné služby, tak jsou tam často nepříjemní. Ve Španělsku to tak není. Jedinou drobnou výtkou je neznalost angličtiny u personálu knihoven. V porovnání s Novým Zélandem se mu zdají madridské knihovny mnohem tišší a klidnější. Phillip tedy využívá knihovny v Madridu často a rád, jsou mu nápomocné při osvojování španělského jazyka.

Poslední respondentkou je Abigail z USA. Je jí 27 let, v Madridu žije dva roky a živí se jako pedagožka. Mluví mateřskou angličtinou, dále španělsky a francouzsky na středně pokročilé úrovni. V domovské zemi knihovny navštěvovala, v Madridu si zatím čas nenašla. Při cestování po městě narazila na pobočku v metru, což ji velmi zaujalo. Problémem jsou omezené jazykové znalosti: Představuji si, že tady v knihovně nemají moc knih v angličtině. Já mám aplikaci v mobilu, tak čtu touto formou. Ke knihám ve španělštině se dostala přes knihovnici ze školy, kde pracuje: Ve španělštině jsem četla nějaké knížky pro děti. (…) Ale někdy jsou tam kulturní odkazy a pak tomu nerozumím. Přesto má Abigail v plánu se brzy do knihovny vydat.

Další inspirativní služby zaměřené na imigrační problematiku nabízejí ve Španělsku například knihovny v Andalusii, v Katalánsku či ve městech Zaragoza, Murcia nebo Barcelona.

Závěr

Podíl imigrantů ve společnosti je v současnosti ve Španělsku vyšší než v České republice. Podobnost ale můžeme nalézt v tom, že obyvatelé obou zemí neměli s interkulturním soužitím velké předchozí zkušenosti, nejedná se o tradiční migrační cíle. Mnohé přístupy nám tedy mohou posloužit jako inspirace při rozvoji interkulturních služeb v českém prostředí.

Je zřejmé, že včasná a intenzivní reakce v podobě projektu Otevřená knihovna jasně deklarovala pozici madridských knihoven v měnící se společnosti. Byly nastaveny vhodné podmínky pro další poskytování knihovnických služeb pro skupinu uživatelů se specifickými potřebami. Zároveň veřejné knihovny jasně vyjádřily pozitivní a podpůrný postoj v situaci sžívání místních obyvatel s nově příchozími. Nečekalo se na objevení problémů a konfliktů, naopak se jim předcházelo.

Tento výstup vznikl v rámci projektu Služby pro imigranty ve veřejných knihovnách ČR č. 278615 řešeného v letech 2015–2016 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prostředků Grantové agentury UK.

POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE

• AYUNTAMIENTO DE MADRID. 2015. Demografía y población: Población según nacionalidad. Padrón municipal de habitantes a 1 de enero de 2015. Madrid. Dostupné také z: http://bit.ly/1FDmz56

• Bibliotecas Públicas Municipales. 2015. Madrid [online]. Madrid: Ayuntamiento de Madrid [cit. 2015-12-31]. Dostupné z: http://www.madrid.es/portales/munimadrid/es/Inicio/El-Ayuntamiento/Cultura-y-ocio/Bibliotecas-Publicas-Municipales?vgnextfmt=default&vgnextchannel=f60c2cd44f465110VgnVCM1000000b205a0aRCRD

• Buenas prácticas en servicios multiculturales : Informe del Grupo de Trabajo de Multiculturalidad y Accesibilidad en bibliotecas, s. 10

• Carlos Giménez a koncept interkulturní mediace poprvé v Praze. 2015. InBáze [online]. Praha: InBáze, z.s., 2014-05-30 [cit. 2015-12-31]. Dostupné z: http://www.inbaze.cz/carlos-gimenez-a-koncept-interkulturni-mediace-poprve-v-praze/

• COMUNIDAD DE MADRID. Biblioteca abierta en la red de bibliotecas públicas de la comunidad de Madrid. Madrid. Dostupné také z: http://bit.ly/1kShUU9

• CONSEJO DE COOPERACIÓN BIBLIOTECARIA. 2010. Buenas prácticas en servicios multiculturales: Informe del Grupo de Trabajo de Multiculturalidad y Accesibilidad en bibliotecas. Madrid. Dostupné také z: http://www.mcu.es/bibliotecas/docs/MC/ConsejoCb/GruposTrabajo/GT_Multicult_BP/Buenas_practicas_dic2010.pdf, s. 6–12

• GARCÍA-ROMERAL, Carlos a GARCÍA. 2006. Las bibliotecas públicas de la Comunidad de Madrid. In: CONGRESO NACIONAL DE BIBLIOTECAS PÚBLICAS (3º. 2006. MURCIA). La biblioteca pública, espacio ciudadano: actas. Ministerio de Cultura. Subdirección General de Información y Publicaciones, s. 105–113. Dostupné také z: http://travesia.mcu.es/portalnb/jspui/bitstream/10421/617/1/com_102.pdf, s. 107–108

• GIMÉNEZ, Carlos. 2015. Podstata interkulturní mediace [online]. In: Praha: Asociace pro interkulturní práci, s. 1–22 [cit. 2015-12-31]. Dostupné z: http://interkulturniprace.cz/oplzz/wp-content/uploads/2013/07/podstata-interkulturni-mediace_final.pdf

• MARTÍNEZ, Fernando, Paloma HERRERA a Pilar ARTIME. 2015. Informe de la población de origen extranjero empadronada en la Comunidad de Madrid. Madrid. Dostupné také z:
http://www.madrid.org/bvirtual/BVCM013924.pdf

• Open Library. European Web Site on Integration [online]. [Brusel]: European Commision, 2012-07-25 [cit. 2015-12-31]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/migrant-integration/intpract/open-library

• The Open Library Welcomes the World at Home. Cities of Migration [online]. Toronto: Ryerson University, 2013-01-04 [cit. 2015-12-31]. Dostupné z: http://citiesofmigration.ca/good_idea/the-open-library-welcomes-the-world-at-home/

• El portal del lector. 2013. Comunidad de Madrid [online]. Madrid: Bibliotecas de la Comunidad de Madrid [cit. 2015-12-31]. Dostupné z:
http://www.madrid.org/cs/Satellite?cid=1354292373012&language=es&pagename=PortalLector%2FPage%2FPLEC_contenidoFinalNavegable

• Premiados de la campaña de animación a la lectura María Moliner. Gobierno de Espaňa. Ministerio de educación, cultura y deporte [online]. Madrid [cit. 2015-12-31]. Dostupné z: http://www.mecd.gob.es/cultura-mecd/areas-cultura/libro/mc/pfl/campana-maria-moliner/premiados.html

1 Maria Jesús Martinéz Martinéz – ústní sdělení (Unidad de Coordinación y Extensión Bibliotecaria, Comunidad de Madrid) dne 29. července 2015


Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2