SYLVA ŠIMSOVÁ SE HLÁSÍ Z ANGLIE

Brexit a knihovny

Podle výsledku britského referenda z 23. června si 52 procent voličů přeje vystoupit z Evropské unie. Mnoho lidí, kteří se hlasování nezúčastnili, s výsledkem nesouhlasí. Například podle výzkumu časopisu The Bookseller 78 procent lidí, kteří pracují s knihami, chtělo, aby Británie v Evropské unii zůstala.

Vyjednávání související s vystoupením zabere několik let plných nejistoty. Zatím nejsou známy žádné podrobnosti ani obsah vyjednávání. Zdá se, že ani lidé, kteří hlasovali pro brexit, neměli předem žádný plán.

Tři hlavní britské organizace, které sdružují pracovníky s literaturou, vydaly prohlášení, že během přechodné doby budou chránit zájmy svých profesí – knihovnická asociace CILIP dává všeobecnou záruku, že zájmy knihovníků a čtenářů budou během vyjednávání uznávány a chráněny. Nakladatelské sdružení The Publishers Association slibuje, že bude členům během přechodného období oporou. Asociace knihkupců se ve svém časopise dívá na situaci pesimisticky: Všechno v Británii, včetně našeho oboru, na tom bude hůře. Nevidíme nic kladného…

Obecně mají lidé hlavní obavu z ekonomické krize. Knihkupci předpokládají, že nákup knih poklesne a že ve všech institucích, včetně knihoven, dojde k dalšímu poklesu investic. Vzhledem k tomu, že knihovny neměly v posledních několika letech dostatečné finanční zdroje, tak může být situace velmi vážná.

Omezení volného cestování ze zemí Evropské unie postihne jednak lidi, kteří pracují v Británii na základě dřívějších pravidel, jednak bezpochyby omezí obsazování volných pracovních míst. Utrpí tím přístup k novým myšlenkám.

Rozvíjení informační profese potřebuje vazbu na mezinárodní prostředí – a brexit stojí v cestě mezinárodní spolupráci. I když britské knihovny budou dále členy širších systémů knihovnické spolupráce, jako je třeba EBLIDA (European Bureau of Library Information and Documentation Associations), regionální členství v Evropské unii jim bude scházet.

EBLIDA v článku o brexitu (www.eblida.org/news/brexit.html) slibuje, že se bude dále zastávat zájmů britských knihoven, aby neztratily kontakt s Bruselem, i když tam Britové ztratí přímý hlas. Ve své analýze jmenuje oblasti, ve kterých britské knihovny potřebují evropskou podporu: autorské a informační právo; vzdělání, výzkum a kultura; přístup k zahraničním informacím; rozvoj knihoven, gramotnosti a kultury četby; výuka informační gramotnosti.

Vyjednávání o důsledcích brexitu bude trvat dlouho. Období, ve kterém se Británie právě nachází, je plné nejistot. Podrobnosti o tom, jaký to bude mít dopad na knihovny, nejsou zatím nikde systematicky zpracovány (s výjimkou krátkého článku organizace EBLIDA). Je však naděje, že knihovnická profese v Británii má zdravý kořen a toto období zdárně přečká.

Mnoho lidí (včetně mě), o kterých se tradičně říká, že zachovávají „klid Angličana“, nachází útěchu ve sledování zpráv o „debatě“, kterou vedou tři kocouři v Downing Street a kterou noviny bedlivě sledují. Nedávno Palmerston, kocour zahraničního ministerstva, napadl Larryho z rezidence ministerské předsedkyně, ale Gladstone z rezidence ministra financí zachoval neutralitu a odmítl se k případu vyjádřit – obrázky můžete najít prostřednictvím Google Images pod heslem Larry (cat).


Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2