KONFERENCE: Úvaha o profesní situaci knihovníků v Polsku

EDYTA BEZZUBIK

Biblioteka Uniwersytecka im. Jerzego Giedroycia w Białymstoku

Zpráva o postavení a roli knihovníka v polské společnosti i neutěšeném platovém ohodnocení této profese v Polsku a o vzniku specializovaného odborového svazu, která zazněla na mezinárodní knihovnické konferenci v Karviné v červnu 2016.

Hlavní statistický úřad udává, že v roce 2014 pracovalo v Polsku na knihovnických postech 16 198 osob1. V současné době snaha o představení knihovny jako informačního a komunitního centra, ale rovněž interdisciplinárního kulturního místa, není možná bez aktivních knihovníků a jejich nových nápadů2. Na knihovníky se kladou stále větší požadavky týkající se znalostí a praktických dovedností, sjednocená Evropa vyžaduje osvojení cizích jazyků a permanentní vzdělávání. Přestože knihovníci jsou z velké části vzdělaní lidé, kteří ovládají moderní informační technologie, nedokáží využívat získané informace pro tvorbu nového mediálního obrazu ani pro svou prezentaci v tisku, rozhlase a místní televizi.

Pohled zvenčí

Ve všeobecném povědomí společnosti zůstává profese knihovníka nadále klidnou činností, dokonce nudným pracovním místem, které vůbec nevyžaduje odborné vzdělání. V literatuře není cizí ani pojem „informační broker“, ale na otázku, co si myslí obyčejný člověk, když uslyší pojem „knihovník“, nejčastěji zazní: zaprášený, tichý človíček, který znuděně obrací zažloutlé lístky katalogů, které nejsou k ničemu, anebo čte další detektivku3. Společnost nás hodnotí jako ty, kteří mají nudné, jednoduché zaměstnání, nepřinášející žádnou satisfakci a navíc ani neumožňující kariérní růst. (Tento názor vyplývá z nízkého finančního ohodnocení a náhodné zaměstnanosti.) Prestiž a finanční odměna jsou pro společnost měřítkem kvality a úrovně našeho povolání. To vše má vliv na stanovení profesní struktury. Hnacím motorem změny negativního obrazu je povědomí o hodnotách, které s sebou profese knihovníka přináší.

Na nepříznivý obraz knihovníka ve společnosti má rozhodující vliv neutěšená materiální situace nejen knihovníků, ale i samotných knihoven, stejně jako negativní vztah knihovníků ke svému povolání. Existuje další element, který snižuje význam knihovnického prostředí a je v podvědomí samotných knihovníků také velmi hluboce takořeněn – rámcová struktura, která knihovníky dělí na školní, veřejné a vědecké. Rozdělení je ve velké míře zapříčiněno způsobem financování knihoven.

Je možné udělat kariéru v knihovně?

Většina knihovníků je toho názoru, že v polských podmínkách je to nemožné. Procentuálně tento názor zastávají více knihovníci z vědeckých knihoven než z knihoven veřejných. V souvislosti s otázkou kariéry v knihovně poznamenala jedna z dotazovaných: Kariéra v knihovně v přesném slova smyslu je nemyslitelná. Můžeme pouze hovořit o profesní satisfakci. Takže satisfakce z vykonávaného povolání se stává důležitým hlediskem spojeným nejen s kariérou, ale především s realizací profesních cílů a životního poslání.

V roce 2005 byl publikován článek Gražyny Bilské pod názvem Profesní satisfakce knihovníků – výsledky průzkumu. Autorka v něm představila výsledky výzkumu, jehož podstatou bylo definování faktorů, které pozitivně ovlivňují spokojenost knihovníků, a faktorů, které mají na jejich satisfakci negativní vliv. Podle anket realizovaných mezi pracovníky knihoven všech úrovní má na profesní nespokojenost velký vliv:

— finanční ohodnocení neadekvátní k vyžadovaným povinnostem a schopnostem, nespravedlivé ohodnocení zaměstnanců, nízké prémie, preferování příbuzných a známých při zaměstnávání, absence náležitého ocenění nadřízenými, chybějící možnost kariérního postupu a profesního rozvoje;

— nedostatečná úcta ke knihovnickému povolání, nedocenění činnosti knihovníků samosprávou a nepochopení potřeb knihoven.

Problém nízkého finančního ohodnocení je proto nejdůležitějším faktorem, který má vliv na to, že knihovníci nepociťují uspokojení ze své práce.

Graf 1: Průměrný plat (hrubý v złotých) ve skupině specialisté podle Hlavního statistického úřadu v Polsku

Platové ohodnocení

Chtěla bych okomentovat údaje otištěné ve Struktuře finančního ohodnocení podle profesí v říjnu 2014, kterou vydal Hlavní statistický úřad. Byli jsme zařazeni do skupiny specialistů. Graf znázorňuje, že jako představitelé této kategorie jsme mezi nejméně vydělávajícími. Samozřejmě si uvědomuji, že představené údaje nejsou úplně směrodatné, ale odvíjejí se od průměrné hrubé mzdy.

V únoru 2008 provedli novináři Kuriera Porannego anonymní průzkum mezi obyvateli Białegostoku s různým povoláním a délkou praxe. Ze získaných údajů jednoznačně vyplývá, že knihovníci patří k jedné z nejhůře ohodnocených profesních skupin4. V roce 2014 byl průměrný plat (čistého) od 1360,98 zł (začínající knihovník; 8319,67 Kč) do 1900 zł (11 614,7 Kč). Pracovník se 17letou praxí v Krajské veřejné knihovně v Krakově pobíral plat 1483,75 zł (9070,16 Kč). Ještě zajímavěji vypadá situace u staršího kustoda (19 let zaměstnání) a staršího knihovníka (38 let zaměstnání) – výdělky vycházejí na 1867,58 zł (11 416 Kč). Tato částka se odvíjí od vzdělání a praxe obou pracovníků5. Můžeme to srovnat s výdělkem poštovního doručovatele nebo prodejce, ale tyto údaje jsou v rozporu se statistickými údaji, podle nichž průměrná výplata v knihovně byla v roce 2014 4288,14 zł hrubého (26 213,4 Kč), což po zdanění dává 3042 zł čistého (18 595,75 Kč).6 Problém je, že do kategorie pracovníků jsou zařazeni vedoucí pracovníci a ředitelé, jejichž platy jsou o několik tisíc vyšší. Tato situace vypadá v každé knihovně jinak. Nejlépe jsou odměňováni knihovníci ve školních knihovnách, nejhůře v knihovnách veřejných. Nejvyšší jsou platy u top managementu. Paradoxem je, že nejhůře odměňovány jsou osoby, které vlastně nejvíce pracují, často jsou opomíjené a na které se zapomíná.

Graf 2: Porovnání platů knihovníků s jinými profesními kategoriemi v Polsku (čistá mzda v Kč)

Klasifikace funkcí z roku 2007

Mladší knihovník Maturita, ukončené středoškolské vzdělání (není nutné knihovnické zaměření), VŠ neknihovnického zaměření
Knihovník Středoškolské vzdělání
Starší knihovník Ukončené knihovnické studium vysokoškolské magisterské; nejlépe tři roky praxe
Starší kustod Vzdělání vysokoškolské magisterské, případně doktorát, působí v oblasti bibliologie a informační vědy, účastní se zahraničních konferencí a publikuje

Ve své analýze jsem přihlédla k platům knihovníků v členských státech EU. Odvolávám se na údaje z vysokoškolských knihoven, protože pouze tyto se mi podařilo získat. Uvedu výsledky výzkumu publikováného v prvním čísle Knihovnického přehledu z roku 2007: Výše platů knihovníků se odvíjí, podobně jako u zaměstnanců v jiných profesích od pracovního zařazení. (…) Je markantní, že nejnižší výplatu mají knihovníci v postkomunistických zemích. Nejvíce vydělávají britští knihovníci – více než 120 tisíc euro ročně (4 272 960 Kč7).

Vedle nízkých výdělků zde působí další faktory, jako je omezování aktivity mladých zaměstnanců, ignorování jejich nápadů a názorů, brzdění jejich iniciativy a kreativity. Pasivita nadřízených a starších kolegů má negativní vliv na mladé knihovníky, znechucuje je a odrazuje od práce a profesního rozvoje. Absence definovaných kritérií, které podmiňují pracovní postup a náležité odměňování, působí demotivačně. To vše má vliv na nízkou společenskou prestiž knihovníka.

Graf 3: Roční výdělky knihovníků v Kč

Graf 3: Roční výdělky knihovníků v Kč8

Řešení?

Zdá se mi, že když dovedeme pojmenovat problémy sužující naši profesní skupinu, měli bychom najít vhodný způsob jejich řešení. Záležitost není jednoduchá, ale dokud my sami nebudeme podnikat kroky ke změně současné situace, nikdo jiný nám v tom nepomůže. Problémy knihoven a knihovníků nejsou v hledáčku politiků, přestávají být pod kontrolou parlamentu a dostávají se do rukou nekompetentních úředníků. Vliv na tento stav věcí má chybějící lobbing – možnost ovlivňovat zřizovatele, kteří rozhodují o realizaci koncepce a cílů knihoven a zlepšení prestiže profese knihovníka. Toto zanedbání společně s nedostatečnou podporou státu, chybějící koordinací různých iniciativ a činností včetně celostátního plánu rozvoje, má vliv na prohlubující se nedůvěru knihovníků, pokud jde o možnost zlepšení profesní situace, zejména v oblasti růstu platu9.

Přestože knihovníci plní široké spektrum úkolů včetně vlastního celoživotního vzdělávání, jedná se o povolání nedoceněné, o čemž vypovídá jeho deregulace. V červenci 2013 prezident Polské republiky podepsal vládní dokument o deregulaci 49 povolání. Zmíněný zákon redukuje dosavadní rigorózní podmínky, které bránily vykonávání některých profesí. Na seznamu povolání, kterých se deregulace týká, je také povolání knihovník. Co to znamená? Snížení hodnoty a prestiže profese – pro vykonávání knihovnického povolání již není vyžadována potřebná kvalifikace. Informace vyvolala mezi knihovníky bouři. „Uvolnění podmínek“ pro výkon knihovnického povolání přináší obavy především v oblasti vědeckých knihoven. Stanovení kompetencí pro získání místa vysokoškolského knihovníka a vysokoškolského pracovníka v oblasti dokumentace a vědeckých informací přešla z dosavadního nařízení ministra pro vědu a vyšší školství do podmínek určovaných statutem vysoké školy.

S mnohem menším ohlasem se setkaly změny pravidel pro profesní postup knihovnických pracovníků ve skupině tzv. knihovnických služeb, které byly zavedeny Nařízením ministerstva pro vědu a vyšší školství ze dne 11. prosince 201310. Změny se týkají zrušení požadavku na postgraduální vysokoškolské studium knihovnictví pro pracovníky bez knihovnického vzdělání 1. a 2. stupně a také zrušení povinné praxe při postupu na místo knihovníka a kustoda s delší praxí. Cílem je snaha o srovnání podmínek a požadavků na funkci knihovníků s jinými funkcemi v rámci vysokoškolského vzdělání. Změny se týkají velkého množství osob zaměstnaných v knihovnách, protože zjednodušují pravidla kariérního postupu. Knihovnické prostředí se obává, že nebudou zachovány standardy pro kvalitu práce, a jsou vyvolávány diskuze o předpokladech a podmínkách profesního růstu11.

Obě nařízení mají „destrukční“ vliv na naši profesi. Knihovnické povolání nespočívá pouze v plnění mnoha povinností a úkolů, ale je také svého druhu misí spojenou s odpovědností za rozvoj a fungování společnosti. Přestože práce knihovníka má velký význam, prestiž tohoto povolání je stále velmi nízká. Deregulace ji může ještě zhoršit.

Má smysl stávající stav měnit?

Je taková potřeba a existuje vůbec taková možnost? Odpověď na tyto otázky je jednoznačná. Samozřejmě takové změny nejsou jednoduché. Budou nutné systémové změny spojené jak s finančním ohodnocením, tak s kritérii podmiňujícími profesní postup a také udělování ocenění. Všechny tyto faktory mají zásadní vliv na výkon jednotlivých úkolů. Takový systém zvyšuje u pracovníka motivaci a navíc nachází pozitivní odraz ve společnosti. Myslím, že je nutné stanovit upřesnění, které pomůže minimalizovat zaměstnávání náhodných osob bez odpovídající kvalifikace. Jako profesní skupina se musíme naučit kreativnímu utváření pozitivního obrazu knihovnictví, a pokud je to možné, tento proces usměrňovat. Mělo by se nám to podařit z jednoho velmi samozřejmého důvodu – knihovník je přece věčný optimista, který i v těch nejtěžších, nejdramatičtějších situacích dovede nalézt pozitiva.

Knihovnické odbory

Jak jsem již zdůrazňovala dříve, jedna ze slabin našeho profesního prostředí je nedostatek solidarity. Na denním pořádku jsou rozkoly, neopodstatněné ambice, znechucení a nedostatek soudržnosti. Všechny tyto faktory ovlivňují stav knihovnické profese. Pouze malá skupina zaměstnanců se stala členy odborového svazu knihovníků a zaměstnanců knihoven Polští knihovníci12, který vznikl v roce 2009, a Sdružení polských knihovníků, a přece cílem vzniku těchto organizací byla konsolidace knihovnického prostředí. V současné době se jedná o jediný odborový svaz v Polsku, který sdružuje speciálně polské knihovníky. Nejdůležitější událostí bylo začlenění tohoto svazu do struktury celostátních odborových svazů ve Varšavě. Základním dokumentem svazu byly Stanovy a jednohlasně přijaté usnesení Rady dne 3. prosince 2011.

V letech 2009–2013 Knihovnický odborový svaz průběžně předkládal stížnosti, protesty a posudky týkající se knihovnického profesního prostředí. Vyjadřoval se k otázce dovolených pro knihovníky a k deregulaci povolání knihovníka. Předkládal protesty proti návrhům zákonů (např. o slučování knihoven různého zaměření, proti propuštění 22 zaměstnanců Univerzitní knihovny ve Vratislavi), naposledy (v březnu 2013) bylo vypracováno stanovisko odborového svazu ve věci dovolené knihovníků na základě usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. ledna 2013. Obecně se odborový svaz snaží shromažďovat informace o pracovním postavení knihovníků a předává je všem zájemcům.

přeložila HALINA MOLINOVÁ hmolin@rkka.cz

1 Raport: stan bibliotek w Polsce w 2014 r. Tryb dostępu: http://www.lustrobiblioteki.pl/2015/10/raport-stan-bibliotek-w-polsce-w-2014.html. [marzec 2016].

2 B. Cywinska: Kiedy w kasie pusto…,  czyli czer¬wona płachta na bibliotekarza… „Poradnik Bibliote¬karza” 2007, nr 5, s. 17–19.

3 Tamtéž.

4 „Kurier Poranny” 2008, nr 91 z dn. 17.04.

5 B. M. Morawiec: Krakowscy bibliotekarze mówią dość. Tryb dostępu: http://www.lustrobiblioteki.pl/2015/02/krakowscy-bibliotekarze-mowia-dosc.html [marzec 2016].

6 Přepočítáno dle kurzu ČNB dne 25. 5. 2016 – 1 PLN = 6,113 Kč.

7 Přepočítáno dle kurzu ČNB dne 25. 5. 2016 – 1 GBP = 35,608 Kč.

8 „Przegląd biblioteczny” 2007, nr 1, s.79.

9 J. Wolosz: Biblioteki w społeczeństwie polskim „Bibliotekarz” 2008, nr 1, s. 2–6.

10 Rozporządzenie Ministra Nauki i Szkolnictwa Wyższego z dnia 11 grudnia 2013 r. w sprawie warunków wynagradzania za pracę i przyznawania innych świadczeń związanych z pracą dla pracowników zatrudnionych w uczelni publicznej. Tryb dostępu. http://isap.sejm.gov.pl/DetailsServlet?id=WDU20130001571 [marzec 2016].

11 J. Stępniak, Krótka droga awansu zawodowego pracownika biblioteki, „Biuletyn EBIB” nr 3 (157a)/2015. Tryb dostępu: http://open.ebib.pl/ojs/index.php/ebib/article/viewFile/344/507 [marzec 2016].

12 Tryb dostępu: http://www.zzbp.org [marzec 2016].


Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2