ROZHOVOR s Hannelore Vogt, ředitelkou Městské knihovny v Kolíně nad Rýnem

„Když budete mít spokojené kolegy, budete mít i spokojené uživatele…“

Hannelore Vogt

Hannelore Vogt je ředitelkou Městské knihovny v Kolíně nad Rýnem od roku 2008, předtím vedla téměř 15 let městskou knihovnu ve Würzburgu. Obě knihov­ny mají společné zejména to, že získaly nejprestižnější ocenění v knihovnickém oboru – staly se Knihovnou roku Spolkové republiky Německo. Knihovna ve Würz­burgu v roce 2003 a kolínská knihovna v roce 2015. Kudy vede cesta k úspěchu?

Knihovna v Kolíně nad Rýnem je druhou knihovnou, kterou jste dovedla k titulu Knihov­na roku. Prozradíte nám, jak se to dělá?

Pro mě jsou hlavní lidé – zaměstnanci stejně jako čtenáři. Můj styl řízení je založen na důvěře a všech­ny kolegy respektuji. Ve vztahu ke čtenářům se vždy snažím vidět věc jejich očima – tedy pokud možno pohledem zvenčí. Velkou roli pro mě tedy hraje zaměření na klienty i zaměstnan­ce. Zabývala jsem se základy řízení změn a při zavádění novinek se snažím lidi zapojit a zbavit je strachu. Hned na začátku svého působení jsem společně s kolegy vypracovala strategický koncept, který pravidelně dále rozvíjíme a který schvaluje rada města Kolín nad Rýnem. Díky to­mu mají moji spolupracovníci jistotu plánování a naše práce je vůči městské správě a politice jasně formulovaná a pevně zakotvená.

Hannelore Vogt při zápisu do pamětní knihy. Za ní: starostka Elfi Scho-Antwerpes, laudator Gert Scobel a prezident německého svazu knihoven Hans-Joachim Grote – foto © Raimond Spekking) Zápis do pamětní knihy – foto © Raimond Spekking

V týmu máte 200 kolegů. Jak je možné takový počet lidí efektivně řídit?

Pro mě je velice důležitý osobní kontakt, například při pravidelných setkáních všech zaměstnanců nebo při rozhovorech u kávy v mé kanceláři, na které zvu každý měsíc všechny kolegy, kteří mají v daném měsíci narozeniny. Pravidelně procházím budovou a navštěvuji naše pobočky, takže se na mě kolegové mohou kdykoliv obrátit. Jen když budete mít spokojené kolegy, budete mít i spokojené uživatele.

Je to stejné jako s ovocem: Když je shnilé uvnitř, nemůže navenek vonět hezky. Každý zaměstnanec musí vědět, že i on přispívá k našemu úspěchu. Je pro mě nesmírně důležité včas informovat o novinkách a zapojovat pracovníky – všude, kde je to smysluplné a možné. Interně k tomu využíváme informační kanály založené na dialogičnosti jako wiki nebo blogy.

V koncepci kolínské knihovny najdeme vývoj konceptu makerspace – nabídky médií a služeb, které pomáhají návštěvníkům vytvářet vlastní produkty. Z čeho vycházíte?

Pravidelně sledujeme zprávy o trendech – i mimo oblast knihovnictví. V tomto případě jsme si vel­mi brzy všimli hnutí „do-it-yourself“. Jeho nosná my­šlenka v podstatě odpovídá tomu, co v knihov­nách děláme od nepaměti: zprostředkováváme informace a inspirujeme k samostatnému jedná­ní. V tomto případě se nově a šířeji pojímá to, co chápeme pod pojmem učení. Význam má nejen formální učení, například z knih, ale i neformální a nenaplánované učení.

Knihovny nejsou a nikdy nebyly jen sbírkami knih. Jsou to živá místa, kde lidé něco zažívají. Knihovna je v rámci města prostorem pro setkávání, pozvánkou ke komunikaci. Zároveň je však také oázou, která lidem umožňuje vystoupit z běž­ných rolí a prožít překvapení, úžas a do něčeho se zcela ponořit – je místem kontemplace.

Ve věku digitalizace a neustálé dostupnosti se analogový svět stále více stává nikou. Proto ros­te atraktivita fyzických míst – plných věcí, kterých je možné se dotýkat – kde potkáváte jiné lidi a můžete s nimi zapříst hovor. A právě takovým místem je i knihovna.

Knihovny pokrývají široké spektrum aktivit pro veškeré věkové a zájmové skupiny a jsou neko­mer­čním a pro každého přístupným místem set­ká­vání. Knihovna přichází nejen s vlastními nabídkami, ale zejména poskytuje infrastrukturu a pro­pojuje lidi. Vznikají zde programy a nabídky, které životem naplňují lidé tím, že do nich vnášejí své vlastní nápady a projekty.

Čím by měla začít knihovna, která se rozhod­ne, že chce pracovat víc s lidmi, než jen s kni­ha­­mi?

Společnost se bouřlivě mění a stejně tak se mění i role veřejných knihoven. Rovnoprávný přístup k vědění dnes již sahá daleko za hranice psané­ho slova. Klíčem k zapojení do života společnosti je práce s novými technologiemi a so­ciál­ními sítě­mi. Gramotnost dnes znamená mno­hem více než umět číst. Zahrnuje i digitální sféru, osvojování si jazyka a podporu rozvoje jazykových kompetencí – a to má vliv na nabídku služeb a prostory. Knihovna tak potřebuje pracoviště pro jednotlivce a skupiny, ale i společenské zóny, ma­kerspaces (prostory či místnosti, které návštěvníky zvou k vlastní kreativní činnosti), zóny vyhrazené pro hraní her nebo digitální laboratoře, ale i hudební místnost vybavenou křídlem, která se již dnes těší velké oblibě.

V době masivní digitální komunikace a propojení prostřednictvím sítí lidé stále více potřebují místa pro aktivní činnost a bezprostřední mezilidskou komunikaci.

Knihovny se v budoucnu budou stále více měnit v takzvaná „třetí místa“ (vedle bytu a pracoviště) a poroste jejich význam coby atraktivního místa setkávání v prostředí, kde se lidé cítí dob­ře. Zůstávají totiž i nadále nejnavštěvovanějšími kulturními a vzdělávacími zařízeními.

Jste vyhledávanou referentkou pro nejrůznější témata (marketing, řízení knihoven a inovací, rozvoj lidských zdrojů). Dokázala byste říct, která z těchto oblastí je vám nejbližší?

Tématem mého doktorátu byl marketing, zejmé­na zaměření na zákazníka – a to se vedle návštěvníků týká také zaměstnanců. Zároveň se zájmem sleduji společenský a technologický vývoj, který bude relevantní pro knihovny v budoucnosti. Obzvlášť zajímavé mi proto připadá téma řízení změn, které tvoří jakési rozhraní.

Už jsme několikrát měli tu čest vás přivítat v České republice… Měla jste během svých návštěv čas navštívit české knihovny? Jak se vám líbily?

Navštívila jsem například Městskou knihovnu v Praze. Je to tradiční instituce, která dobře spojuje nové s osvědčeným. Velký dojem na mě udělala rozsáhlá síť poboček. Navíc 3. prosince 2015 oslavila kolínská knihovna 125. výročí založení a Městské knihovně v Praze bude také 125 let – to je hezká společná charakteristika.

Chtěla bych položit dvě otázky ohledně odborných časopisů. Jaké místo má odborný tisk v německém knihovnictví a jak se tištěná periodika poprala s trendem digitálního publikování?

Máme tři čtyři odborné časopisy, které jsou dosud hojně čtené, protože přinášejí detailní zpravodajství. Většina existuje i v online verzi, ale u nás v knihovně přece jen ještě raději čteme tištěná vydání. Kromě toho získáváme průběžně aktuální informace prostřednictvím odborných blo­gů a sociálních médií, jako jsou Twitter, Facebook, nebo z mailinglistů.

U nás se říká: Do třetice všeho dobrého. Neplánujete pomoci k titulu Knihovna roku další knihovně? Jak vypadají vaše profesní plány?

Jsem v Kolíně moc ráda a celková rekonstrukce ústřední knihovny, kterou právě plánujeme, je nesmírně zajímavý úkol, díky němuž se mohu podílet na utváření její budoucnosti.

Děkuji za rozhovor.

Ptala se LENKA ŠIMKOVÁ

Překlad Kateřina Sitařová

Redakce Čtenáře děkuje Goethe-Institutu za spolupráci při přípravě rozhovoru.

Dr. Hannelore Vogt studovala knihovnictví, dějiny umění a kulturní management, promovala v oboru marketing na téma orientace na zákazníka. Mnoho let předsedala poradnímu výboru „Informace a knihovna“ Goethe-Institutu a byla rovněž členkou manažerské komise Německého knihovnického svazu. Je spoluvydavatelkou časopisu Knihovna. Bádání a praxe a členkou „Metropolitan Libraries Standing Committee“ mezinárodního knihovnického svazu IFLA; předtím působila v IFLA v „Public Libraries Standing Committee“. Byla také strategickou poradkyní Nadace Billa a Melindy Gatesových pro oblast Global Libraries a členkou Mezinárodní sítě Bertelsmannovy nadace, kde obdržela badatelské stipendium v Městské knihovně v Helsinkách.


Diskuze ke článku "ROZHOVOR s Hannelore Vogt, ředitelkou Městské knihovny v Kolíně nad Rýnem"

Zatím nebyly vloženy žádné příspěvky. Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2