TIP DO VAŠÍ KNIHOVNY

JAN MEIER knihovna@broumov.net

Obálka knihy  „Urbo Kune“Urbo Kune

Román knihovníka z fantastického města

Nestává se často, že hrdinou současného českého románu je knihovník. Jako literárního kolegu nyní můžeme přivítat Mikuláše Jelena z knihy Miloše Urbana Urbo Kune, kterou v říjnu 2015 s podtitulem Paralelní román vydalo jeho domovské nakladatelství Argo. Autor je řazen mezi spisovatele napínavých knih, příběhů s tajemstvím, psaných s jistou postmoderní tendencí. Vedle poutavých dějů se jeho čtenářům v knihách obvykle dostává poučených informací tu o gotické Praze, o městě v časech asanace, o rukopisných falzech 19. století, o Santinim a Janu Nepomuckém, jinde o mykologii, jemnostech anglického jazyka i života či automobilech Praga.

Žánr fantastické literatury svého ča­su učaroval Vladimíru Páralovi, nevyhnul se mu Josef Škvorecký a tvorbu v duchu jeho pravidel si v přítomné knize vyzkoušel i Miloš Urban. Děj románu se odehrává ve futuristickém městě zbudovaném ve vytěženém lomu na dohled od Prahy. Myšlenka membránového města Urbo Kune (v esperantu Společ­né Město) vznikla v ateliéru současných českých architektů. Miloš Urban v rámci multižánrového projektu zaplnil jejich vizi postavami a (převážně) v jeho prostorách rozehrál literární děj. Příběhem se nese charakteristické tajemno směřující ke katastrofě. Spřízněnost s Kafkovým Zámkem je v něm cítit nejen kvůli postavě živočišné Frídy.

Nepříliš úspěšný antikvárník přijímá nabídku stát se knihovníkem fantastického futuristického města, jež je světem samo pro sebe. Podmínky pro práci má skvělé, jenže brzy čím dál naléhavěji shledává, že ztrácí svobodu, stává se objektem kohosi, a když se snaží najít smysl událostí a toho, kdo jim dává směr, dojde k zmíněné katastrofě, jež, podle klasického schématu, předchází očistné katarzi.

Jednou z výrazných autorových charakteristik je literární hravost – jak jinak u spisovatele, který své knihy postupně publikoval pod třemi jmény (Josef Urban, Miloš Urban, Max Unterwasser – což je i postava jeho příběhů), přičemž v dalších vydáních se původně užitého jména nedržel. U současné knihy s motivy architektury a urbanistiky pak jeho příjmení naplňuje příslovečné nomen omen. I zde parafrázuje jména postav a spisovatelů (filozofa Sol-Partra si vypůjčil od Borise Viana) a užívá si při vymýšlení fantastických prostředí a dějů z knihoven i nevěstinců. Erotika je ostatně pravidelnou složkou Urbanových knih; jeho hrdinové, knihovníka Jelena nevyjímaje, se zamilovávají s oblibou (nejen do jedné ženy) a milostné scény nechybějí ani tady. Nechybějí však ani vydařené, pregnantní věty. „Přijde chvíle, kdy si myslíte, že ještě rozhodujete, a ono to rozhoduje za vás.“ „… byla hezká tím způsobem, kterého, když si všimnete, už nemáte klid.“ – to jsou jen dvě z nich.

Podobně jako v románech z minulosti, i v tomto z budoucnosti Miloš Urban aktualizuje a hovoří k dnešku. Jedním z významných poselství knihy je obhajoba tradičních knih a knihoven před náporem informačních technologií. Činí tak prostřednictvím přímých sdělení („Na internetu je všechno jen cár povlávající v elektronickém šumu; lákající na různé odpovědi, jako odpověď málo uspokojivý.“), plyne to však zejména z dějů. Právě knihovna ve fantastickém příběhu spojuje světy, proto je budována i ničena. V samotném městě najde čtenář knihovny tři – městskou, klášterní a slepeckou. Děj zavádí i do klášterní knihovny v Teplé a připomene též knihovnu kláštera v Broumově.

Mikuláši Jelenovi můžeme v jeho knihovně leccos závidět (mj. rozpočet), v mnohém však sdílí naše starosti. K ideální podobě jeho knihovny například patří konzultanti akvizice jednotlivých národních literatur. Zároveň si je vědom sváru mezi nákupem čtenářsky úspěšných knih a budováním reprezentativního fondu se zastoupením všech časů a složek písemnictví. A musí si také stále připomínat, že „do knihovny není možné narvat všechno, jakkoli bych si to přál“.

Jako Josef Lada patří k Jaroslavu Haškovi, je od Miloše Urbana neodmyslitelný výtvarník Pavel Růt. Ilustrace k románu tentokrát představují architekty vytvořená schémata a počítačové animace sekcí („slotů“) futuristického města. Pavel Růt však opět vytvořil charakteristickou špalíčkovou úpravu knihy i její obálku a podílel se též na podobě jednoho ze „slotů“.


Diskuze ke článku "TIP DO VAŠÍ KNIHOVNY"

Zatím nebyly vloženy žádné příspěvky. Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2