KNIHOVNÁM V MALÝCH OBCÍCH: Jak se budí knihovny: O spolupráci ze všech stran

EVA HUSÁKOVÁ knihovnachrustenice@email.cz

Knihovník je základ knihovny – on určuje složení fondu, vzhled a aktivity knihovny. Ale nejsme superhrdinové, kteří zvládnou všechno sami. K tomu, abychom posouvali naši knihovnu dále, potřebujeme občas pomoc.

Naším spojencem jsou v první řadě metodici, což jsou takové „mámy kvočny, které celoročně pečují o svoje kuřátka, aby co nejlépe prospívala“. Já osobně mám s metodiky ze Středočeské vědecké knihovny v Kladně ty nejlepší vztahy. Přijde mi naprosto přirozené, že jsou tady a mohu jim kdykoliv zavolat a poradit se. A přiznám se, že vlastně ani po hodinové konzultaci s nimi nevím, co jiného napsat, než že tu jsou – a my toho využívejme!

Když jsem přebírala knihovnu, pečovala o mě jedna paní kolegyně, radila mi s tříděním fondu i při automatizování knihovny. V současné době po ní štafetu úspěšně převzala další kolegyně, která se (spolu s ostatními kolegy) stará a bojuje téměř o 200 knihoven. Pokud vám slovo „bojuje“ přijde silné, já si za ním stoprocentně stojím. Bojuje za nás a s námi za lepší zítřky, protože lépe může být vždy. Někdy je to boj i s námi… Je potřeba si uvědomit, že metodik viděl víc knihoven a knihovníků, než kdekdo z nás zvládne za celou svoji kariéru. Naše problémy jsou v podstatě stejné, jen jsou zasazeny do různých prostředí.

Metodik není všemocný: naši práci za nás neudělá, navede nás ale správným směrem. Knihovnictví je pochod na dlouhou trať, podaří se vytřídit knihovnu a myslíte si, že máte na čas vystaráno, ale není to tak. Je potřeba se o všech-no dále starat, probírat knihy, opečovávat nové regály a zařízení, ale také čtenáře. Proto metodik – ukáže nebo poradí, jak na to, jak neusnout na vavřínech. Metodik může také pomoci upozornit zástupce obce na stav knihovny a může navrhnout případné nápravy. Zkušenosti našich metodiků jsou takové, že pokud má knihovna nějaké problémy a podaří se zástupce obce k nim dostat, je napůl vyhráno. Netvrdím, že v pondělí ukážete panu starostovi knihovnu s popraskanými stropy, a v pátek se stěhujete do nových prostorů, ale každý pokrok je zlepšení současného stavu. Najednou se o problému ví a začne se řešit.

Mohu mluvit i z druhé strany – jako zastupitel obce. Vedení jakékoliv obce má zájem na tom, aby její spolky fungovaly. V době, kdy je ke všem službám v městech blíže, je potřeba podporovat a spojovat právě obecní spolky. Především v malých obcích se jedná o trojici: hasiči – fotbalisti – knihovna. Pokud se ošíváte při slově „spolek“, také za ním si stojím. V dnešní době je to mnohdy již pouze knihovna, která v obci zastupuje kulturu. O důležitosti knihovny svědčí i to, že hodnoticí komise Vesnice roku chce vidět právě knihovnu. Mně osobně jako zastupiteli by bylo trapné v tu chvíli říct nevím, kde knihovna je, nebo nemůžu vám ji ukázat, protože nemám klíče, je v dezolátním stavu apod.

Zastupitelé v malých obcích jsou provázáni se životem v obci a svými spoluobčany. Ale nemohou vědět všechno. Říkáte, že u vás ani jednou nebyli? A pozvali jste je? Noví zastupitelé toho mají nad hlavu, orientují se v úředních aktech a ke spolkům se mnohdy dostanou až při sestavování prvního rozpočtu. Samozřejmě existují i výjimky, kdy sami zastupitelé přijdou a chtějí věci měnit. Tady je potřeba chytit příležitost za pačesy.

Je příjemné, pokud má kultura (nebo třeba sport) svého zastupitele, který za ni kope. Není pak nutné sedět na každé schůzi zastupitelstva, ale třeba se sejít jen jednou za čtvrt roku a následně reportovat e-mailem. Zastupitel si pak svoje ovečky hlídá a sám se i ptá. Ne vždy je osobní zastoupení ovšem možné. Je proto potřeba, aby o nás zastupitelé věděli. To oni nám schvalují rozpočet na nákup knih, na nové regály a akce. Pokud se u nich objevíme pouze, když se schvaluje rozpočet, a zbytek roku o nás není vidu ani slechu, nemůžeme se divit, že nedostaneme nic (a hasiči dostanou na karneval pro děti fůru peněz).

Ale pozor – ostatní spolky nejsou naši nepřátelé, kteří nám odkrajují peníze pro knihovnu. Je potřeba se přestat separovat a začít dělat akce společně. Umíme podávat granty, proč nepomoct hasičům s těmi jejich? Oni nám pak mohou do knihovny přijít povyprávět, co se děje při zásahu. Fotbalisti mají na hřišti přes léto prázdno? Proč tam neuspořádat třeba promítání letního kina? Na vesnici si lidé vidí tzv. do talíře. Občas někdo s někým nemluví. Ale proč nepožádat Pepu od vedle, aby nám s něčím nepomohl? Jenom kvůli tomu, že nám jeho syn pomaloval plot? Neděláme to přece pro sebe, ale pro naše uživatele. Je potřeba to překousnout. A možná budeme mile překvapeni, že ten nový starosta, který se pořád jen mračí, nemá žádný problém nám pomoci se sepsáním žádostí o dotace, a pokud to nevyjde, zkusí peníze sehnat jinde…


Diskuze ke článku "KNIHOVNÁM V MALÝCH OBCÍCH: Jak se budí knihovny: O spolupráci ze všech stran"

Zatím nebyly vloženy žádné příspěvky. Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2