VÁLKA WALKEROVÝCH ANEB JAK VYZRÁT NA LITERÁRNÍ WORKSHOPY

JIŘÍ W. PROCHÁZKA a KLÁRA SMOLÍKOVÁ

Vyprávějte příběh: ukujte řetěz událostí

Válka Walkerových (Foto Martin Kibi Fořt)

V minulých dílech jsme si přiblížili techniky, jak s adepty psaní uplácat životaschopné literární hrdiny a jak jim stvořit prostředí. Je nejvyšší čas promyslet příběh. Co všechno vlákno příběhu unese? Jak správně řetěz napnout, aby nás napětí pohánělo při čtení a nedovolilo nám přestat hltat děj? A jak na něj navázat ty správné uzlíky, aby jejich rozuzlení čtenáře bavilo?

Nejprve se v mysli autora musí zrodit nápad. Nápad je jiskra, ze které vznikne plamen. Bez jiskry sebevětší hromada dřeva nevzplane. Díky žáru plamenů může ukovat řetěz příběhu. Vyprávění se nesmí příliš rozbíhat, protože by mohla vzniknout nepřehledná změť odboček a slepých uliček, která čtenářovu pozornost, jak z internetu dobře víme, neudrží.

Bez nápadu není proč psát.

První věta, první impulz

„Na počátku všeho byl NÁPAD,“ pravil Apollón, řecký bůh devíti uměleckých múz. Možná to neřekl přímo takhle, ale s literárními dílnami v knihovně by nám pomoci mohl. Koneckonců právě na polibek, dotek nebo smilování múzy umělci čekají. Náklonnost múzy bývá vrtkavá a leckterý spisovatel proseděl hodiny a dny před čistým papírem nebo prázdnou obrazovkou.

Na to při workshopu nemáme čas, múzy je třeba pošťouchnout:

— Poslepu zvolíme knihu, otevřeme ji a náhodným položením prstu na stránku vybereme první slovo. Tímto způsobem můžeme vybrat několik slov, která si viditelně vypíšeme.

— Sedneme si do kruhu a vezmeme si klubíčko. První zvolí jedno z vypsaných slov, vysloví ho, přidá slovo následující. Potom klubíčko někomu hodí. Ten slova zopakuje, přidá další slovo a klubíčko opět předá. Musí se vystřídat všichni a podílet se na první větě či větách příběhu.

— Síť postupně rozmotáváme. Tentokrát použijeme zbylá vypsaná slova a zkusíme je zakomponovat do první věty našeho příběhu. Vracíme klubíčko a každý, kdo ho drží, přidá jednu větu příběhu a nit namotá. Vyřčené již neopakujeme.

— Vyhodnoťme, které věty příběh posilovaly a které oslabovaly a proč.

Lidé chtějí prožívat – číst nebo poslouchat – srozumitelné příběhy. Tak jim je dejte.

Věta, kvůli které čteme dál

O důležitosti prvních, takzvaných otevíracích vět se nejlépe přesvědčíme, když si přímo v knihovně vyhledáme oblíbené knihy a osvěžíme si paměť, jak začínají. Často si s překvapením uvědomíme, že vypointovaným příběhem je již první věta.

Když se probudíte v den, o kterém náhodou víte, že je to středa, a všechno kolem připomíná neděli, začnete tušit, že něco není v pořádku.
(John Wyndham: Den Trifidů)

Byl jednou jeden, ale brzy umřel.
(Ivan Wernisch: Doupě latinářů)

Byl to ten den, kdy mi vybouchla babička.
(Iain M. Banks: Vraní ulice)

Mnozí odvážlivci, kdys se octli na počátku velikolepého měsíce června, usedají do stínu platanů a jejich urputné vzezření se stává mírným.
(Vladislav Vančura: Rozmarné léto)

„Tak nám zabili Ferdinanda," řekla posluhovačka panu Švejkovi, který opustiv před lety vojenskou službu, když byl definitivně prohlášen vojenskou lékařskou komisí za blba, živil se prodejem psů, ošklivých nečistokrevných oblud, kterým padělal rodokmeny.
(Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války)

První věta rozhoduje, je prvním příběhem, který si čtenář přečte.

Dílna Kláry Smolíkové na ZŠ (Foto archiv autorů)— Vyzvěte účastníky, ať se samostatně zamyslí nad první větou příběhu. Vzájemně si pak hodnoťte, jaké očekávání ta či která věta vzbudila, zda byste měli chuť pokračovat ve čtení.

— S menšími účastníky si můžeme na rozcvičení zahrát hru, při které má každý proužek papíru a nejprve napíše odpověď na otázku Jaký? Pak přehne papír, aby jeho slovo nebylo vidět, a papír předá sousedovi. Na nový papír napíše odpověď na otázku Kdo? A znovu pošle dál. Následují otázky: Co dělal? Kdy? Kde? A kým? Proč? Naposledy pošleme sousedovi a papírek, který sami obdržíme, přečteme nahlas. Urodila se mezi nonsensovými větami taková, kterou by mohl začínat příběh?

— Pokud pořádáte literární soutěže, buďte obezřetní ve volbě tématu. Zvláště děti vnímají zadání jako první větu – jako prvek, který zapracují hned do první věty. Jak by se vám líbilo rozepsat témata:

  • Den, kdy naposledy vyšly noviny…
  • Omylem mě zamkli v muzeu!
  • Toho rána začala zvířata mluvit lidskou řečí?

Jak zkrotit nápady

Nápady má každý člověk na světě. Otázkou je, co s nimi udělá dál, jak s nimi naloží, jak je rozpracuje. Během literárních workshopů by se měl autor nápadu naučit myšlenku zachytit, vyhodnotit a rozpracovat do příběhu.

Jak a kde člověka mohou „napadnout“ nápady vhodné k literárnímu zpracování? Zkuste si sami sobě položit otázku, zda vás někdy napadl nápad na příběh:

  • když jste spali a zdál se vám sen?
  • když jste v autobuse zaslechli zajímavý rozhovor?
  • když jste četli článek v novinách?
  • když jste byli na vycházce se psem?
  • když jste seděli v křesle a jen tak lelkovali?

K napadení nápadem může dojít kdykoli a kdekoli. Nezapomeňte si nápad zapsat!

PŘÍKLAD Z VLASTNÍ ZKUŠENOSTI od Jiřího Walkera: Na dovolené u moře jsem sledoval příboj. Prostě jsem relaxoval. Všiml jsem si, že na písčitou pláž dorážejí různě široké zpěněné hřbety vln. Napadlo mě spojení krátkých a dlouhých bílých čar s Morseovou abecedou, s jejími tečkami a čárkami. Na tomto nápadu jsem postavil povídku „Konec projektu Příliv“ o podmořské civilizaci.

PŘÍKLAD Z VLASTNÍ ZKUŠENOSTI od Kláry: Dcera se na mě tázavě podívala, když jsem řekla, že musíme hlídat mléko, aby nám neuteklo. Vznikl nápad na vyprávění o čertovské holčičce Dorce, která svou babičku chytá za slovo, protože vše chápe doslovně.

O čem chceme psát, se musí vejít do tří vět

Sdělit příběh jednou větou je asi nejtěžší, co po spisovateli můžeme chtít. Přesto to musí jít. Nápad se nesmí rozbít vršením detailů. Pěknou pomůckou je použití ikonografik, do kterých poskládáme příběh známé knihy, a ostatní pak hádají název knihy. Není třeba tvořit v počítači, účastníkům dílny můžeme piktogramy vytisknout a oni je pak skládají za pomoci nůžek a lepidla.

Eragon

Nekomplikujte první literární texty přehnaně ambiciózními plány na stvoření nejslavnější prvotiny všech dob. A hlavně neexperimentujte, pokud dokonale neznáte základy spisovatelského řemesla.

Návrat do školních lavic

Než si povíme o tom, jaký příběh budeme vyprávět, připomeneme jednoduchá pravidla, která leckoho ve škole nudila, ale pro tvorbu příběhu jsou nezbytná. Měli bychom znát klasické postupy používané při tvorbě příběhu. Když je pochopíme a naučíme se s nimi pracovat, máme způli vyhráno.

Osnova

I ti nejznámější světoví spisovatelé a spisovatelky si nejdřív stvořili osnovu. Tedy to, o čem bude příběh, co se v něm bude odehrávat, jakou zápletku či konflikt do něj zasadí a jak jej vyřeší.

— Osnova dobrodružného příběhu. Poklad v propasti

Hlavní hrdinové: Lukáš, sportovec a čtenář fantasy, Jindřiška, zajímající se o historii.  
Vedlejší postavy: trochu obtloustlý, ale statečný rváč řečený Pepíno, vyhublá punkerka Jana, zajímající se o jeskyně a propasti, přezdívaná v klubu speleologů Crazy Jane.
Všichni jsou ze 6. - 9. třídy ZŠ.

1) Hrdinové při úklidu knihovny objeví starou knihu s drahými kameny na vazbě.
3) Jindřiška a Jana rozluští mapu a kódy. Vede k pokladu ukrytému v propasti Macocha.
4) Lukáš má na Moravě dědu, bydlí ve vísce nedaleko Moravského krasu (Macocha).
5) Děti jdou nejprve navštívit propast s dědou. On je průvodce v Macoše.
6) Při podzemní projížďce na lodičkách si ověří, že jsou na správné cestě.
Pokračujeme společně v tvorbě dějové linky.

Volba literárního žánru

Účastníci workshopu si zvolí žánr, který jim vyhovuje, rádi ho čtou anebo na něj chodí do kina. Musí znát pravidla toho žánru, aby je mohli aplikovat v příběhu. Čtenář okamžitě zjistí, v jakém literárním žánru či prostředí se příběh bude odehrávat. Ve fantasy očekává kouzla, v detektivce pátrání. Líp se tak autorovi se čtenářem naváže kontakt. Oba se pohybují na známé půdě.

Pokračujte v tvorbě dějové linky (osnovy) již podle toho, zda tento příběh bude:

1. fantasy, v němž budou hrát důležitou roli zázračné kameny na hřbetu tajemné knihy;

2. detektivka s prvky pátrání po dávné loupeži drahokamů;

3. zamilovaný příběh z prázdnin, při němž se po počátečních neshodách sblíží Pepa a Jane;

4. dobrodružný příběh o přírodě, dětská parta z města se seznamuje s přírodou a jeskyněmi, objevuje krápníkové dómy, které patří mezi nejkrásnější na světě;

5. sci-fi akce, při níž děti objeví v Macoše pozůstatky vesmírné lodi popsané v prastaré knize.

Pište svůj příběh tak, jak byste si ho sami od někoho chtěli přečíst. Pište srozumitelně, napínavě, romanticky, zábavně (zábava je samozřejmě i horor).

Příběh vyprávěný od začátku, nebo od konce?

Pokud zůstaneme u příměru s řetězem, nejsnazší je koncipovat příběh chronologicky a vyprávět ho od začátku do konce. Nejlépe se na to hodí minulý čas. Věřte tomu, je to nejjednodušší.

I v minulém čase však můžeme po řetězu příběhu přeručkovat z konce na začátek, můžeme čtenáři popsat minulost i budoucnost. Z několika článků řetězu, zdánlivě samostatných příhod, pak můžeme ukovat silný příběh. Silné příběhy mohou být v jednom díle i dva, záleží na jejich originalitě a vzájemném propojení. Asi jako když spojíte dva nebo tři silné řetězy a jimi táhnete silný příběh.

Dva příběhy se mohou odvíjet souběžně vedle sebe a jen občas se dotknout a pak se zase znovu rozpojit. Naučte se s těmito řetězy pracovat, protože ony nesou vaše literární dílo. Čím pevnější řetěz, tím zajímavější příběh. Pro začátek si je odborně nazvěme: dějové linky.

Pokud začínáte s psaním, držte se jednoduchých příběhů, vyprávěných lineárně s důrazem na děj.


Diskuze ke článku "VÁLKA WALKEROVÝCH ANEB JAK VYZRÁT NA LITERÁRNÍ WORKSHOPY"

Zatím nebyly vloženy žádné příspěvky. Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2