Z POKLADŮ… Knihovny Karla Dvořáčka ve Vyškově

VLADISLAV RAŠKA raska@kkdvyskov.cz

Dílo Aloise Musila

Jaképak asi poklady může ve svých zdech skrývat městská (dříve okresní) knihovna, která – jak známo – nemá konzervační povinnost? A tak – podle mnohdy vášnivě diskutovaného názoru – kniha, jež nebyla pět let vypůjčená, má být (tak nás to učili na knihovnické škole, tvrdí jedna kolegyně) jednoznačně vyřazena, aby uvolnila místo nové, krásné s lákavou barevnou obálkou, neboť tu právě v těchto dnech po nás snad všichni uživatelé žádají! Kdo se má dívat na ty zdrcené tváře zoufalých čtenářů, odcházejících se špatně skrývanou myšlenkou: Proboha copak budu číst, vždyť oni mají všechny „Odstíny kdečeho“ rozpůjčované! Staré a „očtené“ knihy musí být nemilosrdně vyřazeny a staří knihovníci… Čas nový žádá si nové činy!

Přesto několik desítek děl klasické beletrie z konce 19. století uchováváme. Jsou to ta, v nichž nacházíme razítka a knihovní řády Akademického feriálního spolku, jehož členové pod vlivem svého oblíbeného pražského učitele Masaryka založili první veřejnou knihovnu ve Vyškově. Dále pak ta, která jsou obdobně vyzdobena pečetěmi spolků, jež od šedesátých let téhož století v našem městě působily a pak v roce 1896 své spolkové knihovničky postoupily zmíněné veřejné bibliotéce. Jedná se tedy o jakýsi raritní fond, který má význam jen pro připomenutí počátků naší instituce.

Opravdové poklady pak pro nás – a nepochybně pro všechny veřejné knihovny bez rozdílu – představují mnohdy otřepané brožury, které by laik okamžitě jako první při likvidaci své domácí knihovničky odhodil do sběrného kontejneru. Jejich hodnota spočívá v tom, že přinášejí cenné informace o historii či společenském dění ve Vyškově nebo na Vyškovsku. Jako bývalá okresní knihovna – dnes knihovna pověřená výkonem regionálních funkcí – v posledním dvacetiletí shromažďujeme veškeré periodické i neperiodické publikace týkající se našeho okresu. Tyto svazky bývají sice často i v depozitářích muzeí, jenže tam nejsou pro širokou veřejnost tak snadno přístupné. Navíc se zpravidla nacházejí ve vzdálenějších městech a tam jsou k dispozici jen prezenčně v badatelnách. Zájemci o dějiny našeho regionu a snad ještě více studenti velice oceňují snadnou dostupnost a především kompletnost těchto literárních zdrojů pro své seminární či diplomové práce. Nemusí jít vždy jen o svazky příliš staré – brožury vydané třeba před třiceti čtyřiceti lety ve vysokých nákladech a šířené zdarma, povalující se tehdy ve všech školách a institucích, občas najednou zcela zmizely a jsou naprosto nedostupné.

Z všeobecných publikací si považujeme třeba svazků Vlastivědy moravské, a to i přesto, že údaje v ní jsou samozřejmě po téměř sto i více letech zastaralé, nicméně stále je to nedostižný pramen pro naše badatele. Obdobně nabízíme všechny encyklopedie vydané do druhé poloviny dvacátého století; v Ottově slovníku naučném studenti s úžasem nacházejí informace, které by na internetu marně hledali!

Opravdové poklady pro nás představuje kompletizace děl autorů našeho regionu. Z nich se zvláště důkladně zaměřujeme na spisovatele Karla Dvořáčka, jehož jméno již čtvrtstoletí neseme ve svém názvu, a na světoznámého orientalistu Aloise Musila. Netřeba snad připomínat, že za totalitního režimu byli oba v nemilosti. V Musilově případě to znamenalo, že se jeho jméno v katalogu (tehdy samozřejmě lístkovém) vůbec nevyskytovalo; přičemž ještě v šedesátých letech jsem patřil k jeho vášnivým čtenářům a jeho dobrodužné knihy pro mě představovaly poklady srovnatelné snad jen s obdobně nedostupnými knihami Foglara, Setona či Maye.

Karlu Dvořáčkovi bylo dopřáno pouhých třicet čtyři let života, přesto byl autorem velice plodným a ve své době známým a uznávaným. Ani tak nebylo úplně jednoduché shromáždit vše, co bylo s jeho jménem spojeno, ať už šlo o periodické či neperiodické publikace. Soustřeďujeme rovněž vše, co se k tomuto spisovateli vztahuje; díky spolupráci s jeho synem máme dokonce i kopie nevydaných rukopisů a bohatou korespondenci. Jeho dílo dnes bohužel znají ponejvíce literární historikové a pak i studenti vyškovských škol – naši uživatelé.

Dílo Aloise Musila 1Dílo Aloise Musila 2Dílo Aloise Musila 3

Velice rozsáhlé je dílo Aloise Musila – jeho knihy jsou navíc středem zájmu sběratelů, proto se jejich cena drží stále dost vysoko; v případě německých a anglických knih (v sedmdesátých a osmdesátých letech reeditovaných, jedná se tedy o literaturu stále „živou“) je pro nás cenově zcela nedostupné. Ač jsme na počátku devadesátých let neměli ani jednu knihu A. Musila či brožurku o něm, dnes se pyšníme tím, že jsme jediná knihovna na světě, která vlastní jeho české dílo v jedinečném kompletu, a to včetně vzácných obálek, které v antikvariátech tyto svazky značně prodražují. Podařilo se nám dokonce soustředit všechny články (od něho i o něm) roztroušené doslova po celém světě, a to v šesti jazycích, které používal. V úplnosti je dosud máme do roku 1920; ty pozdější – na něž teprve přijde řada – jsou již snáze dostupné v našich velkých knihovnách (Praha, Olomouc či Brno). Tyto texty z periodik zpřístupníme v několika svazcích veřejnosti. Dva články psané arabsky dokonce uvedeme i v českém překladu pořízeném speciálně pro tuto příležitost.

Z díla tohoto vědce nabízíme devatenáct knih pro mládež, a to ve všech vydáních včetně papírových přebalů – nejčastěji ilustrované A. L. Salačem, o němž se ještě donedávna téměř nic nevědělo (dokonce ani to, co přesně znamenají iniciály jeho křestních jmen). Dále osm takzvaných populárních cestopisů s obálkami od téhož malíře; jedenáct svazků edice Dnešní Orient – seznamující s tehdejší situací jednotlivých států této oblasti. Pozoruhodné jsou tři svazky, které zjednodušeně označujeme jako religiózní; pocházejí z let 1905–1907 a 1939. Tato řada byla nedávno obohacena o novou publikaci Ze světa islámu, vydanou z rukopisu sedmdesát let od napsání. Musilovu sbírku knih doplňuje množství drobných publikací – taktéž od něho či o něm. Pokud jsem uvedl, že vlastníme pouze Musilovy české knihy, i zde platí obligátní výjimka: jediný populární cestopis, který ze zamýšleného cyklu vyšel. Knihu In the Arabian Desert pro nás v Jeruzalémě zakoupil tehdejší dopisovatel a novinář Břetislav Tureček. Počátkem letošního roku vzbudilo velkou pozornost vydání komiksu Šejk Músá aneb prof. Alois Musil mladé výtvarnice Kristýny Košutové. Zdá se, že tento významný arabista má i v dnešní době stále co říci!

Vyvrcholením našeho mnohaletého úsilí bude vydání bibliografie periodických i neperiodických publikací Aloise Musila; podobně jako Karlu Dvořáčkovi jsme věnovali koncem loňského roku sborník Jen tato jizva mi zůstala…, který obsahuje i výrazně doplněnou bibliografii jeho díla.

Dílo Aloise Musila 4 Dílo Aloise Musila 5 Dílo Aloise Musila 6 Dílo Aloise Musila 7

Dílo Aloise Musila 8Dílo Aloise Musila 9Dílo Aloise Musila 10Dílo Aloise Musila 11

Dílo Aloise Musila 12 Dílo Aloise Musila 13 Dílo Aloise Musila 14

Dílo Aloise Musila 15 Dílo Aloise Musila 16 Dílo Aloise Musila 17 Dílo Aloise Musila 18


Diskuze ke článku "Z POKLADŮ… Knihovny Karla Dvořáčka ve Vyškově"

Zatím nebyly vloženy žádné příspěvky. Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2