450 let Vědecké knihovny v Olomouci: malé ohlédnutí za velkolepou výstavou

MILADA PÍSKOVÁ milada.piskova@centrum.cz

Olomouc je město květin, studentů, nejpamátnější na Moravě, ale může být také právem nazývána městem knihoven. V historickém pohledu zde najdeme snad všechny typy knihoven už od středověku. V současné době je v Olomouci téměř 150 knihoven (kromě soukromých). Vévodí jim knihovna vědecká, jejíž dějiny souvisejí s historií olomoucké univerzity a církví. Už knihovna jezuitské koleje měla význam při formování kulturního dění ve městě.

Jedna z kulturních památek ve fondu Vědecké knihovny v Olomouci, Evangeliář zábrdovický, románský kodex ze třetí čtvrtiny 11. stoletíV letošním roce si Olomoučané připomínají 450 let existence vědecké knihovny ve svém městě. A slaví toto jubileum velkolepě. Pod názvem Chrám věd a múz připravili pracovníci Vědecké knihovny v Olomouci ve spolupráci s Muzeem umění v Olomouci a Vlastivědným muzeem v Olomouci reprezentativní výstavu, která byla instalována ve třech historických objektech: ve Vlastivědném muzeu (v největším výstavním sále sv. Kláry), v Muzeu umění Olomouc (Muzeum moderního umění, Salon) a v hlavní budově Vědecké knihovny v Galerii Biblio. Veřejnost měla možnost prohlédnout si skutečné poklady historických fondů, například Bibli olomouckou z roku 1417, Graduál olomoucký, Graduál loucký z konce 15. století, Bibli boskovickou a další. Autorský tým výstavy (Rostislav Krušinský, Jana Hrbáčová, Jiří Glonek, Filip Hradil, Petra Kubíčková, Miloš Korhoň, Lubomír Novotný, Vladimír Vaca aj.) využil především bohaté historické fondy Vědecké knihovny.

Slavnostní vernisáž výstavy proběhla 7. dubna 2016 za účasti zástupců Olomouckého kraje, Magistrátu města Olomouce, olomouckého arcibiskupa Mons. Jana Graubnera a dalších významných osobností. Vzbudila velký zájem veřejnosti, čtenářů a příznivců kultury. Sál Václava III. ve Vlastivědném muzeu byl naplněn do posledního místa. Program vernisáže moderoval zástupce ředitelky Vědecké knihovny v Olomouci RNDr. Jitky Holáskové Mgr. Miloš Korhoň, jeden z autorů výstavy. Úvodní slovo a zdravice hostů byly doplněny hudebním vystoupením souboru Ensemble Damian. Po zahajovacím programu si přítomní prohlédli výstavu a měli také možnost absolvovat komentovanou prohlídku.

Chrám věd a múz - katalog výstavy a Dějiny Vědecké knihovny v OlomouciPříjemným překvapením na této akci byla nabídka dvou nových knih, rozsáhlého (390 s.) a bohatě ilustrovaného katalogu k výstavě a nově zpracovaných dějin Vědecké knihovny v Olomouci. Autory obou publikací jsou pracovníci Vědecké knihovny v Olomouci, Vlastivědného muzea v Olomouci a Muzea umění v Olomouci. Editory Dějin Vědecké knihovny v Olomouci byli Miloš Korhoň a Tereza Vintrová, editory katalogu Rostislav Krušinský a Jana Hrbáčová. Obě knihy mají stejný rámcový název jako výstava – Chrám věd a múz.

Výstavu Chrám věd a múz bylo možné na uvedených místech navštívit až do 12. června. Navázaly na ni další doprovodné akce, které mohly pomoci zájemcům prohlubovat jejich znalosti o historii olomoucké vědecké knihovny, a to přednášky, exkurze, vycházky a komentované prohlídky výstavy po celou dobu jejího trvání. Přednáškový cyklus zahájila prof. PhDr. Libuše Hrabová, CSc., která ve Vědecké knihovně pracovala, a to přednáškou inspirovanou rukopisy z fondů VKOL nazvanou Muž z Bagdádu. Thebit z Harránu a islámská renesance 9. století. Prof. PhDr. Pavel Zatloukal, CSc., seznámil posluchače s portrétem Camilla Sitteho a připomněl jeho vztah k Olomouci. V dalších přednáškách (Jiřího Glonka, Petry Kubíčkové, Lubomíra Novotného) byly připomenuty osobnosti, které se mimořádně zasloužily o rozvoj olomoucké vědecké knihovny. Bylo nabídnuto například téma zakázaných knih, které bylo v českých dějinách opakovaným fenoménem, konfiskace nepohodlných publikací aj. Program byl zpestřen workshopem – výtvarnou dílnou zaměřenou na ex libris. Uskutečnil se v Uměleckém centru Univerzity Palackého – Konviktu a jeho průběh garantoval Marek Šobáň z Muzea umění v Olomouci. Pozornost byla věnována také problematice restaurování knih, s přednáškou na toto téma vystoupil Radomír Slovik z Univerzity Pardubice.

Oslavy jubilea Vědecké knihovny v Olomouci jsou mimořádnou událostí, potvrzují, že tato instituce nejen důstojně navazuje na své tradice, ale že je plnohodnotnou vědeckou a kulturní institucí i v jednadvacátém století.

Vitrína s tisky pocházejícími z klášterů zrušených v osmdesátých letech 18. století. V popředí kolorovaný výtisk druhého vydání Mattioliho herbáře Opatovický misál z druhé poloviny 14. století je jedním z mála dochovaných rukopisů zhotovených v pražské dvorské dílně Karla IV. Nejmenší kniha ve fondu Vědecké knihovny v Olomouci, tzv. Vídeňská kuchařka z roku 1906 o rozměrech 24×22 mm

V expozici věnované nejstarším památkám knihovny nechyběla ani dosud prakticky neznámá, ovšem o to cennější rukopisná kruhová mapa světa z doby kolem roku 1485 Pohled do hlavního výstavního sálu Vlastivědného muzea v Olomouci, bývalého kostela sv. Kláry, kde byla umístěna expozice o historii VKOL – právě v tomto prostoru knihovna po celé 19. století sídlila Z novějších tisků vystavovala knihovna například Ilséu, princeznu tripoliskou (1901), která je díky ilustracím Alfonse Muchy považována za vrchol secese v knižní kultuře


Diskuze ke článku "450 let Vědecké knihovny v Olomouci: malé ohlédnutí za velkolepou výstavou"

Zatím nebyly vloženy žádné příspěvky. Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2