POSTŘEHY – NÁZORY: Oborová brána ART a Centrální portál knihoven

ILA ŠEDO isedo@zcm.cz

Na úspěšný projekt Jednotné informační brány (jib), spuštěný v únoru roku 20021, navázal nový projekt s názvem Koordinovaná tvorba oborových informačních bran pro oblast výzkumu: koordinace, hudba, knihovnictví a informatika. Projekt řešila Národní knihovna ve spolupráci s Ústavem informačních studií a knihovnictví. Jak později uvedla Bohdana Stoklasová, hlavní řešitelka obou projektů, v závěrečné publikaci2 „… jsme shrnuli výsledky do podoby monografie, která kromě toho, že přehledně mapuje výsledky našeho společného pětiletého snažení, může, jak věříme, sloužit jako návod dalším zájemcům o tvorbu oborových bran pro dosud nepokryté obory.“

Tato výzva skutečně velmi rychle našla své adresáty, a tak se díky iniciativě Květy Hartmanové, tehdy knihovnici Uměleckoprůmyslového muzea (UPM), podařilo dát dohromady čtyři knihovny (vedle UPM to byla Národní galerie, Moravská galerie a Vysoká škola uměleckoprůmyslová), které společně vytvořily Virtuální uměleckou knihovnu. Úspěch projektu a jeho kladné přijetí veřejností vyvolaly zájem dalších institucí a zanedlouho se zrodil nový projekt Oborová brána ART – umění a architektura. To již jsou účastny vedle dříve zmíněných další knihovny, a to Muzea umění v Olomouci, Galerie výtvarného umění v Ostravě, Národního technického muzea, Akademie výtvarných umění v Praze a později i Západočeského muzea v Plzni. Tak vznikl unikátní projekt na základě spolupráce devíti knihoven, navíc z různých oblastí (muzea, galerie, vysoké školy). Předchozí dosud realizované brány – jak Musica, tak i Knihovnictví a informační věda – jsou totiž zřizovány jednou institucí. Od počátku bylo zřejmé, že tak náročný projekt je možné řešit pouze prostřednictvím grantových projektů, realizovaných díky programům VISK. Když byl tedy 6. prosince roku 2007 zahájen zkušební provoz Oborové brány ART, byl to úspěch nejen primárního projektu JIB a jeho výzvy, ale především ohromného nasazení knihovnic a knihovníků ze jmenovaných institucí, kteří za sebou neměli zdaleka takovou podporu svých zřizovatelů, jako mohla poskytnout Národní knihovna. Proto se domnívám, že vedle úspěšné realizace Oborové brány ART je uskutečněná spolupráce skrze rozdílná prostředí tím nejcennějším, co projekt může knihovnické veřejnosti poskytnout.

Oborová brána ART nabízí jako svůj hlavní produkt samozřejmě souborný katalog zmíněných knihoven. Běžný uživatel, ba i neznalý knihovník, se může ptát, proč opět další souborný katalog, proč nové informační prostředí. Dovolte malé vysvětlení. Všechny zmíněné knihovny přispívají do souborného katalogu Caslin a budou, jak doufáme, přispívat do nějakého katalogu, který snad bude mít i nový projekt Centrálního portálu knihoven (CPK). Jak však již bylo výše zmíněno, uživatelé těchto knihoven mají speciální potřeby, vyplývající z jejich zájmu o umění a architekturu. Potřebují tedy znát o všech umělcích vše, co je možné zjistit. A tady jsme narazili na problém komplexnosti bibliografických záznamů. Pro osvětlení uvedu několik příkladů.

Záznam o knize Smrt Pavla I. vypadá v Caslinu takto:

Merežkovskij, Dmitrij Sergejevič. Smrt Pavla I.: Drama o pěti dějstvích. Praha: Knihovna Slovanských autorů, 1910. 139, [2] s. Knihovna slovanských autorů; Sv. 9.

V našem katalogu pak takto:

MEREŽKOVSKIJ, Dmitrij Sergejevič (1865-1941). Smrt Pavla I. : drama o pěti dějstvích / D. S. Merežkovskij ; [se svolením autora přeložil St. Minařík ; vyzdobil Vratislav Hugo Brunner] – Na Smíchově : B. Minaříková, 1910 (Praha : Ant. Ries) – 139. [3] s. : il. ; 17 x 12 cm (brož.) – (Knihovna slovanských autorů ; sv. 9.)

Další záznam knihy Svatopluku Klírovi k 50. narozeninám je v Caslinu prezentován takto:

Svatopluku Klírovi k padesátým narozeninám: [sborník]. V Praze: Božena Klírová se synem Přemyslem, 1946. 68 s.

V našem katalogu pak následovně:

Svatopluku Klírovi k padesátým narozeninám : v Praze dne 26. září 1946 / [v typografické úpravě Karla Dyrynka ; vyzdobeno lepty Emila Filly a Jana Konůpka, a deseti kresbami různých autorů] – V Praze : B. Klírová se synem Přemyslem, 1946 (Státní tiskárna) – 68, [4] s. : il. ; 25 x 17 cm (brož.)

A do třetice kniha Mé mládí z Caslinu:

Franta Šumavský, Josef. Mé mládí: paměti. Klatovy: Ot. Čermák, 1940. 49 s.

A z našich katalogů:

FRANTA ŠUMAVSKÝ, Josef (1796–1857). Mé mládí : paměti / Jos. Franta Šumavský ; [obálku (rodný domek Jos. Franty v Polence), frontispic a 4 kresby v tekstu kreslil V. Lehner ; knižní značka Sv. Havrlíka ; autorem portrétu Jos. Franty na s. 53 jest Jos. Vilímek ; biografická data autora napsal Bp.] – V Klatovech : knihtiskárna Ot. Čermáka, 1940 – 49, [7] s. : il. ; 20 x 13 cm – (Vlastivědná knižnice Klatovska ; 5. řada, 2. sv. (22. sv.))3

Samozřejmě chápu problémy souborného katalogu a vím, že není v silách kontrolovat správnost či úplnost záznamů. Je mi jasné, že souborný katalog může pouze přidat moji siglu k záznamu, který se vyznačuje shodou. A také si umím představit, že katalogizátorkám NK připadá Emil Filla nedůležitý, případně Karel Dyrynk nezajímavý. A již vůbec se nepotřebují zdržovat u regionálních publikací.

Ale tady právě nachází živnou půdu výzva B. Stoklasové k vytváření dalších oborových bran, která ve spojení s našimi zkušenostmi se čtenáři a jejich specifickými zájmy dala vzniknout našemu projektu. A nejen to – zde bych rád upozornil na jednu důležitou věc, na kterou se pohříchu zapomíná: tvorbou zmíněných oborových bran naše specializované knihovny naplňují literu knihovního zákona4. V něm stojí psáno v oddíle Druhy knihoven, § 13 Specializovaná knihovna, písmeno b) zpracovává a zpřístupňuje tematické a oborové bibliografie a databáze.

A tak může dnes uživatel projektu Oborové brány ART získat informace o díle nejen Emila Filly či Jana Konůpka, ale i o práci V. Lehnera, Josefa Vilímka či Karla Dyrynka. Náš projekt se však nespokojil pouze s naším souborným katalogem, ale přidali jsme další informace, které uživatelům poskytujeme: jsou to jednak informace o výstavách a dalších akcích, které naše instituce pořádají, a další důležitou složkou je přehled nových titulů, které muzea a galerie vydávají. Tady je nutné upozornit, že všechny tyto informace se týkají nejen našich mateřských ústavů, ale snažíme se zveřejňovat informace o knihách a výstavách dalších příbuzných institucí a našich regionů, ať je to severní a střední Morava, střední či západní Čechy a další.

Takto jsme postupně vytvářeli a během času snad i vylepšovali Oborovou bránu ART ke spokojenosti (jak jsme si na statistikách ověřovali) uživatelů. Oceněním byla i každoroční úspěšnost našich grantových projektů na pokračování brány. Prvním varováním bylo oznámení B. Stoklasové, že projekt CPK s něčím takovým, jako jsou oborové brány, nepočítá. Co vedlo k tak razantnímu obratu u B. Stoklasové, není známo, v každém případě po vyvolaných jednáních v Národní technické knihovně se zástupci všech oborových bran byla přislíbena jistá tolerance k jejich další existenci.

Urychlené pokračování projektu CPK však vedlo jeho zainteresované instituce k velmi překvapivému jednání grantové komise pro projekty na rok 2016 skupiny VISK 8/B. Přes upozornění, že je dostatek finančních prostředků na pokrytí všech předložených projektů, se členové komise rozhodli zlikvidovat jednu (pro ně) nepříjemnou záležitost – Oborovou bránu ART. V závěrečné zprávě komise je v odůvodnění uvedeno, že „k projektu nebyly přiloženy aktuální statistiky využití a nabídka služeb“. Předložení aktuálních statistik vůbec není v podmínkách pro předložení projektu a nabídka kompletních služeb byla v projektu popsána. Tedy ani jedno z tvrzení komise se nezakládá na pravdě. Naproti tomu si komise vymohla 100% dotaci pro tři své projekty a v podstatě pouze projekty realizující CPK, případně podporující spolupráci na CPK měly naději na úspěch. Celé to navozuje dojem, že nic jiného již české knihovnictví nebude dělat, nic jiného není správně – pouze CPK, a všechno ostatní je zbytečné. A o těchto rozhodnutích hlasovali členové komise, kteří jsou přímo na projekt CPK napojeni buď osobními prebendami, či štědrými dotacemi svým institucím. Jak je možné, že komise v takovém složení mohla vůbec rozhodovat? Jak je možné, že členové komise se mohou vyslovovat k projektům, na nichž jsou osobně zainteresováni? Jak je možné, že komise v zápise z jednání k našemu projektu píše „Komise doporučuje, aby se jednotlivé knihovny sdružené v OIB ART zapojily do CPK“, čili navrhuje rozpuštění oborové brány, když přímo v podprogramu VISK 8/B je uvedena jako jedna z hlavních priorit „koordinovaná tvorba oborových informačních bran – provoz existujících oborových informačních bran“? Krom toho i v aktuálním materiálu Koncepce rozvoje knihoven na léta 2016–2020 s výhledem do roku 2025 se píše v odstavci 1.1.4 o podpoře oborových nebo regionálních portálů. A v neposlední řadě se musím ptát po kompetenci členů této komise, zda jsou si vědomi porušování knihovního zákona tím, že nám znemožňují jeho naplnění? Je mi známo, že se v podmínkách pro udělení dotace píše o tom, že proti rozhodnutí se nelze odvolat a je vyloučeno jeho soudní přezkoumání. Přesto se odvolávám a budu se odvolávat. Jsem přesvědčen, že je to přesně ten případ, kdy veřejnost nesmí mlčet.

Oborová brána ART nemá souborný katalog duplicitní ani s Caslinem, ani s CPK, jak jsem již dokázal výše. Poskytuje vedle této databáze další různé služby, využívané veřejností. Přispívá tak k pestrosti služeb, které si čtenář může nalézt a z kterých si může vybrat. Až budeme muset svoji činnost ukončit, jak rozhodli nejvyšší rádcové, zůstane jen CPK. Bude to smutná, velmi smutná a nudná budoucnost.

V témže roce získal projekt na konferenci Inforum 2002 ocenění.

Oborové brány / kolektiv autorů pod vedením B. Stoklasové – 1. vyd. – Praha: Národní knihovna, 2008.ISBN 978-80-7050-555-7 (brož.)

Tyto tři záznamy byly vybrány zcela náhodně, stejně tak mohou být předloženy desítky dalších podobných záznamů.

Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon).

 



 

PETR ŽABIČKA, předseda komise

Redakční rada časopisu Čtenář mě požádala, abych se jako předseda grantové komise VISK 8 vyjádřil ke článku I. Šeda Oborová brána ART a CPK. Autor v něm uvádí, že „se členové komise rozhodli zlikvidovat (…) oborovou bránu ART“ a v závěru vyslovuje myšlenku, že cílem komise je likvidace všech oborových bran. V článku se již neuvádí, že dotace ze státního rozpočtu na projekt Provoz a rozvoj oborové brány Umění a architektura (ART) poskytnuta byla, nebyla však poskytnuta v plné výši: místo požadovaných 390 000 Kč bylo komisí doporučeno poskytnout pouze 90 000 Kč na ostatní osobní náklady, určené na knihovnické činnosti spojené s provozem a rozvojem oborové brány ART, zajišťované pracovníky devíti do brány zapojených knihoven. Musím proto na tomto místě důrazně upozornit, že jednání komise nebylo vedeno snahou o, jak autor uvádí, likvidaci nepohodlné brány, ale snahou o co nejúčelnější využití prostředků státního rozpočtu. Musím také připomenout, že na získání státní dotace není nárok a s neposkytnutím prostředků nebo jejich redukcí se pravidelně setkávají uchazeči u všech komisí programu VISK nebo jakýchkoli jiných dotačních titulů. Navíc je třeba poukázat na to, že komise podpořila všechny podané projekty oborových bran.

V první části svého článku autor na příkladech ukazuje rozdíly mezi prezentací údajů o dokumentech z fondů specializovaných knihoven v Souborném katalogu ČR a dokazuje, že údaje v Souborném katalogu ČR jsou mnohdy stručnější a neúplnější ve srovnání se záznamy stejných děl ve specializovaných knihovnách. Souborný katalog ČR je však jen agregátorem do něj zaslaných záznamů a je proto škoda, že si autor pro své srovnání zvolil záznamy, které knihovna Západočeského muzea do Souborného katalogu nezaslala. To, že je v Souborném katalogu ČR jen asi čtvrtina záznamů oproti katalogu knihovny ZČM, může mít řadu příčin, jejichž rozbor ale není cílem tohoto textu. Portály typu JIB/OIB nebo CPK však mohou tento problém řešit, protože nenechávají zaslání záznamů na správcích katalogů a nenastavují omezení příjmu nekvalitních záznamů. A právě způsobem technického řešení se jednotlivé portály liší.

Oborová brána ART, podobně jako ostatní oborové brány (KIV, iREL, MUS, LAW a TECH), je nyní založena na principu paralelního prohledávání informačních zdrojů a k zajištění tohoto vyhledávání je využíván Metalib doplněný o nástroj SFX, který usnadňuje uživatelům přístup k plným textům nalezených dokumentů a dalším informacím a službám. Náklady na podporu těchto nástrojů jsou pravidelně nejvýznamnější nákladovou položkou informačních bran podporovaných z grantů VISK 8/B. Knihovny podílející se na budování brány ART získaly v loňském roce mimo jiné dotaci na zakoupení licencí OAI, které byly podle projektu určeny k přípravě na případný přechod na discovery systém a pro budoucí včlenění OB ART do Centrálního portálu knihoven.

Vzhledem k tomu, že se I. Šedo ve svém příspěvku odvolává na stanoviska dr. Stoklasové, požádal jsem ji o vyjádření k tomuto tvrzení:

„Prvním varováním bylo oznámení B. Stoklasové, že projekt CPK s něčím takovým, jako jsou oborové brány, nepočítá. Co vedlo k tak razantnímu obratu u B. Stoklasové, není známo, v každém případě po vyvolaných jednáních v Národní technické knihovně se zástupci všech oborových bran byla přislíbena jistá tolerance k jejich další existenci.“

Stanovisko B. Stoklasové cituji:

„Na setkání správců oborových bran jsme v souvislosti s budováním CPK opakovaně diskutovali o tom, které funkce oborových bran CPK může a nemůže nahradit. Všechny oborové brány byly postaveny na jednotném základě. Na jednání správců oborových bran jsem hovořila o tom, že CPK může pro potřeby oborových bran v budoucnu nahradit funkci MetaLibu ve funkci metavyhledávače a zajistit integraci a administraci informačních zdrojů. S ohledem na velmi specifické požadavky oborových bran na linkování a linkserver jsem hovořila o tom, že pro CPK je plánován základní linkserver, používaný nyní v Jednotné informační bráně, který pokryje potřeby knihoven s víceméně podobnými zdroji (s malými odchylkami) a pravděpodobně nepokryje specifické potřeby oborových knihoven ani oborových bran. S ohledem na specifické požadavky na webové rozhraní jsem doporučila pokračovat stávajícím způsobem a vyčkat, až budou v rámci CPK k dispozici nástroje pro parametrizaci rozhraní pro jednotlivé knihovny, a posoudit možnost jejich využití. V článku zmiňovanou tolerancí má pak pan Šedo patrně na mysli na jednání potvrzenou nutnost financování všeho, co nemůže pro oborové brány pokrýt CPK, i nadále z VISK 8/B.“

Komise si na svém letošním zasedání vytkla zásady, podle kterých bude přistupovat k hodnocení projektů. Jednou z těchto priorit bylo podpoření provozu existujících oborových informačních bran a přípravy jejich integrace do CPK. V té souvislosti musím upozornit, že autor ve svém článku neuvádí klíčovou informaci, totiž že cílem letošního projektu brány ART bylo její kompletní přebudování a přechod z platformy Metalib/SFX/Plone na systém Portaro, čili naprosté odchýlení od jednotného základu pro české oborové brány, který I. Šedo zmiňuje v úvodu svého článku. Jádrem nového řešení má pak být souborný katalog devíti knihoven, podílejících se na budování brány ART, což je ale funkcionalita, kterou může pro oborové brány zajistit vznikající CPK, v jehož rámci je možné omezit vyhledávání jen na katalogy vybraných institucí.

V projektové žádosti na rok 2016 je dále uvedeno, že z důvodu poklesu finančních prostředků na nákup přístupů do placených oborových databází dojde ke zrušení možnosti vzdáleného přístupu prostřednictvím EZ Proxy, což velmi pravděpodobně povede k dalšímu snižování využití těchto databází a naznačuje to, že i celkově je zájem uživatelů o tyto zdroje malý. Toto tvrzení, podobně jako tvrzení o využívanosti a oblíbenosti brány ART uživateli bez poskytnutí jakýchkoli podrobnějších statistických podkladů, vedlo komisi k požadavku, aby do zadávací dokumentace VISK 8/B pro příští roky bylo doplněno, že projekty žádající dotaci na provoz informačních bran musí povinně dokládat statistiky využití, což v příštích letech umožní komisi lépe posoudit účelnost jednotlivými branami požadovaných prostředků a srovnat návštěvnost jednotlivých portálů. Zde je nutno též zmínit, že na portálu brány ART je v současnosti v sekci knižní novinky jako nejnovější uvedena kniha vydaná v roce 2015 (taková je tam jediná, ostatní prezentované svazky byly vydány v roce 2014 – 16 svazků, nebo ještě dříve), sekce novinky obsahuje z roku 2015 jedinou zprávu, sekce akce dvě položky oproti cca 19 z roku 2014 a sekce výstavy dokonce nyní neobsahuje žádnou probíhající výstavu (v roce 2015 bylo vloženo jen 19 výstav), což je s podivem vzhledem k zaměření brány a počtu do ní zapojených institucí.

Výše uvedené skutečnosti vyvolaly u členů komise pochybnosti o účelnosti realizace projektu v navrhované podobě. Bohužel, procesní pravidla grantového programu neumožňují realizovat pohovory s předkladateli projektových žádostí ani přidělování finančních prostředků na jiné než v projektu uvedené činnosti. Komise tak musela vycházet jen z jí dostupných informací. Vzhledem k tomu, že zatím neexistují koncepční materiály, které by řešily další směrování JIB a oborových bran, nemohla komise kladně rozhodnout o tak zásadní změně, podpořila však alespoň ty části projektu, které podle jejího mínění umožní zachovat provoz portálu. Dotace společně s deklarovanou spoluúčastí na knihovnické činnosti je dostatečná částka na zachování provozu brány, kdy už se nepočítá s provozem EZProxy ani s úhradou poplatků za SFX, přestože se nadále počítá s nabízením služeb  SFX JIB.

Při té příležitosti musím také upozornit, že pravidla programu VISK zamezují střetu zájmů tím, že se členové komise neúčastní projednávání svých projektů. V případě CPK, na jehož budování se podílejí všechny velké české knihovny, je samozřejmě problém (podobně jako například v případě Souborného katalogu ČR) v tom, že by nebylo možné sestavit komisi z odborníků na danou problematiku, kteří by zároveň byli zcela nezúčastnění. Koncepčním řešením tohoto problému by byla změna financování CPK z grantového na institucionální, o což MZK dlouhodobě usiluje.

Uznávám, že zdůvodnění komise o neposkytnutí části prostředků bylo až příliš stručné, a proto možná pro nezúčastněné zavádějící. Zapojením knihoven brány ART do CPK nedojde k zrušení brány ART jako takové, CPK jí jen poskytne některé služby tak, aby mohlo dojít k celkovému snížení nákladů na provoz brány. Toto však musí být realizováno koordinovaně, aby nedošlo k ohrožení služeb poskytovaných jednotlivými branami. V žádném případě nebylo rozhodnutí komise motivované nějakými skrytými zájmy a vycházelo z přesvědčení jednotlivých členů komise o tom, že rozhodují správně. Jak autor jistě ví, třetina členů komise se každoročně obměňuje, což samo o sobě zajišťuje, že se komise nestane monolitickým tělesem bránícím pokroku. Zavádějící je i tvrzení autora, že komise brání knihovnám naplňovat knihovní zákon, protože ten se problematikou oborových bran vůbec nezabývá – autorem citovaný odstavec zákona definuje druhy knihoven podle činností, ale neukládá nikomu, aby uvedené činnosti prováděl, natož aby uváděl způsob, jak je provádět.


Diskuze ke článku "POSTŘEHY – NÁZORY: Oborová brána ART a Centrální portál knihoven"

Zatím nebyly vloženy žádné příspěvky. Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2