Projekt PRALIT: Záchrana a zpřístupnění pražské židovské literatury v Městské knihovně v Praze

MARTA JÍLKOVÁ marta.jilkova@mlp.cz

KATEŘINA ŠÍROVÁ VOJÍŘOVÁ katerina.vojirova@mlp.cz

Logo projektuO projektu PRALIT jsme začali v Městské knihovně v Praze uvažovat v roce 2014, kdy byla v březnu vyhlášena výzva k podání žádostí o grant v programové oblasti Zachování a revitalizace kulturního dědictví v rámci Evropského hospodářského prostoru a Norských fondů. V té době byl již předchozí projekt HISPRA, díky kterému bylo vybudováno v Městské knihovně v Praze oddělení digitalizace, ve fázi udržitelnosti a zařízení pořízené z tohoto projektu začalo být zastaralé. A protože historických a ohrožených dokumentů má Městská knihovna v Praze ve fondu mnoho, začala vznikat myšlenka nového projektu. Žádost o grant byla podána a na sklonku podzimu roku 2014 nám bylo potvrzeno, že projekt v konkurenci uspěl.

Projekt jako takový nese název PRALIT – Záchrana a zpřístupnění pražské židovské literatury a jeho cílem je popularizovat a digitalizovat vybrané dokumenty zaměřené na židovskou tematiku z hudebního úseku, depozitního fondu a fondu vzácných tisků. V rámci projektu jsme si vytyčili čtyři hlavní cíle: navýšení kapacity digitalizačního pracoviště o vybavení a personál, postupnou digitalizaci všech vybraných dokumentů, zpřístupnění dokumentů v digitální knihovně Kramerius a v neposlední řadě medializaci a propagaci projektu. Dokumenty vybrané pro digitalizaci pocházejí především z období od 2. poloviny 19. století do 1. poloviny 20. století. Zastoupeny jsou převážně tisky v češtině, němčině, ve výběru najdeme také dokumenty ve francouzštině, ruštině či angličtině. Hlavním kritériem při výběru předloh byla příslušnost k vymezenému tématu a jejich samotný fyzický stav. Z tohoto pohledu byly z regálů vytaženy dokumenty ohrožené degradací kyselého papíru a ty, jejichž stav je ovlivněn častým čtenářským využíváním. Práce na projektu začaly v lednu roku 2015, během března a dubna téhož roku bylo zajištěno zázemí jak po technické stránce, tak po stránce personální. Oddělení digitalizace tak bylo posíleno o dva nové skenery (CopiBook Cobalt HD a DigiBook Suprascan II), další IT vybavení nutné k zajištění digitalizace a o pět nových úvazků. V květnu jsme si vše vyzkoušeli nanečisto a v červnu mohl být ostrý provoz pracoviště slavnostně zahájen. A digitalizace tak pokračovala až do konce projektu na konci května letošního roku.

Do té doby bylo 165 000 stran naskenováno, zpracováno a zpřístupněno v digitální knihovně Kramerius a dalších 65 000 stran naskenováno a připraveno pro následné zpracování.

Projekt PRALIT je financován z EHP a Norských fondů (dále EHP). EHP se na projektu podílí z 80 % a 20 % je spolufinancováno Magistrátem hlavního města Prahy; celkový rozpočet projektu byl stanoven na 8 568 030 korun.

Digitální knihovna Kramerius – Virtuální sbírka PRALIT

Co se vlastně digitalizuje?

Hlavní tematické zaměření projektu můžeme rozdělit na tři související okruhy – pražskou židovskou literaturu, hudebniny a knihy o hudbě a hudební periodika. Na výběru dokumentů se podíleli odborníci jak z řad zaměstnanců MKP, tak z dalších institucí.

Pražská židovská literatura je zastoupena ve fondu MKP také řadou unikátních dokumentů ve specializovaných úsecích. Do projektu byl vybrán širší okruh děl vydaných koncem 19. století a v průběhu první poloviny 20. století. Podstatnou část tvoří výběr autorů patřících do skupiny německy píšících pražských spisovatelů – Max Brod, Egon Ervín Kisch, Paul Leppin, Hugo Salus, Franz Werfel a další. Samozřejmě není možné opomenout česky píšící autory, jako je Karel Poláček, František Langer nebo Jiří Ornest. Ve výběru také nesmí chybět dokumenty z oddělení vzácných tisků – Geschichte der Juden z roku 1848 či Židé v Čechách z roku 1867.

Druhou skupinu děl tvoří výběr hudebnin a knih o hudbě z hudebního oddělení MKP. Fondy této největší a nejstarší veřejné hudební knihovny v České republice představují samy o sobě jedinečné kulturní bohatství, dokládající bohatý hudební život Prahy a střední Evropy vůbec.

Za zmínku jistě stojí unikátní kolekce hudebnin z konce 19. a první třetiny 20. století obsahující původní předválečná vydání skladeb autorů židovského původu, kteří buď sami byli významnou součástí tehdejší česko-německé pražské intelektuální a umělecké obce, anebo se jejich díla a vystoupení dotýkala Prahy jako tehdejší křižovatky střední, východní i západní Evropy.

Zpřístupněny jsou hudební materiály několika významných, mnohdy však již zaniklých hudebních nakladatelství, působících nejen v Praze, ale také v Liberci, Brně, Vídni, Berlíně, Lipsku, Paříži, Moskvě, Basileji, Jeruzalémě, New Yorku atd. Díky digitalizaci získá veřejnost pohodlný přístup k dílům tzv. terezínských skladatelů, kteří působili v Praze a v Brně a zemřeli v koncentračních táborech; ucelená je zde tvorba přeživších hudebníků. Další hudebniny pocházejí od skladatelů a autorů kabaretní hudby a písniček působících v Praze, Berlíně nebo Vídni, kteří se často zachránili emigrací do USA. Zajímavá vydání dokumentují rovněž tvorbu hudebníků a skladatelů pocházejících původně z Polska, Maďarska, Rakouska, Německa, Litvy, Ruska nebo z Ukrajiny, z nichž někteří svou kariérou přesáhli i do dalších evropských měst a do USA. Kromě hudebnin byla digitálně zpracována řada knih a libret týkajících se tématu židovské hudby.

A poslední skupina, reprezentovaná hudebními časopisy, umožňuje zájemcům vhled nejen do hudebního života, ale poskytuje obraz kultury i dalších společenských souvislostí od poloviny 19. století až do roku 1948. Čtenáři tak mají k dispozici například více než sto let staré výtisky titulů jako Listy hudební matice, Smetana, Dalibor či Hudební revue. Díky příspěvkům známých kulturních osobností, hudebních kritiků, novinářů, ale i dopisovatelů o dění ve světových kulturních metropolích se dochovaná periodika stala součástí širšího, ničím nenahraditelného kulturního dědictví.

Jak se digitalizuje?

Aby byla podoba všech vybraných dokumentů zachována (nejen) pro budoucí generace, musí projít dokumenty poměrně náročným procesem digitalizace, při kterém je stále třeba pečlivě dodržovat postupy. Dokumenty je třeba připravit a řádně zaevidovat. Samozřejmostí je kontrola a srovnání se Souborným katalogem České republiky a Registrem digitalizace. Připravené dokumenty si přebírá oddělení digitalizace, kde jsou předlohy pečlivě naskenovány, výsledný obrázek je ořezán v programech LIMB a Irfanview a opět pečlivě popsán metadaty v produkčním a archivačním systému ProArc, kde nesmějí chybět nejen jména všech autorů, skladatelů, ilustrátorů či vydavatelů, ale i jednotlivá čísla stran a jejich označení (titulní, obálka, obsah). Posledním, nicméně důležitým krokem je potom zpřístupnění digitálních kopií dokumentů v Digitální knihovně MKP Kramerius. Díky textu vyčtenému pomocí OCR je v dokumentech možné fulltextové vyhledávání. Celý proces ukončuje archivace výsledků digitalizace a důležitých mezikroků.

Co se ještě děje?

Výsledkem projektu jsou nejen digitální kopie, zaplňující virtuální regály digitální knihovny, ale také další doprovodné akce a aktivity.

Vyhlášení komiksové soutěže S Golemem po PrazeV listopadu 2015 byla vyhlášena komiksová soutěž S Golemem po Praze pro děti a mladistvé do 18 let. Program komiksové soutěže doplnily v několika knihovnách i komiksové workshopy se známými autory. V knihovně Lužiny a Smíchov s dětmi kreslil Jaromír F. Palme, který komiksový workshop spojil i s povídáním o původu tohoto žánru a s kramářskými písněmi. A protože je zároveň i hudebník, nechyběla ani praktická ukázka, jak kramářské písně zněly. Do knihovny v Bohnicích zase zavítal známý kreslíř Daniel Vydra, v Ústřední knihovně vedl workshop pro veřejnost Jan Smolík. Ve všech případech se děti dozvěděly, co je to komiks, jak se takový komiks kreslí, a pod vedením povolaných autorů poznávaly základy a zásady tvorby tohoto populárního žánru. Došlé soutěžní komiksy byly rozděleny do dvou kategorií (do 13 let a od 13 do 18 let).

Vyvrcholením soutěže bylo slavnostní vyhlášení výsledků, které proběhlo na konci března v prostorách Dílny v Ústřední knihovně. Na vyhlášení se osobně sešli autoři komiksů jednotlivých kategorií a mohli si prohlédnout konkurenční návrhy, vytvořit si placku s komiksovou tematikou a zahrát si na „banánové piano“. Odpoledne vyvrcholilo předáním deskových her prvním třem nejlépe hodnoceným účastníkům v každé kategorii. Ani ostatní nepřišli zkrátka – všechny došlé práce byly oceněny komiksem.

Na začátku března se konal téměř dvouhodinový komponovaný večer Pražské hvězdné nebe. Program večera byl složen z hudebních interpretací vybraných dokumentů a z předčítání vybraných pasáží z digitalizovaných děl. Součástí programu bylo nejen představení jednotlivých děl, ale pomocí komentářů byly do kontextu zasazeny také životní příběhy jejich autorů. Celkem zazněly čtyři hudební skladby významných skladatelů: Antona Rubinsteina, Davida Poppera, Györgye Ligetiho a Alexandra Zemlinského; dále úryvky z básnických i prozaických děl Huga Saluse, Franze Werfela, Franze Kafky, Karla Poláčka, Hanuše Bonna a Jiřího Weila. Programem provázela Táňa Fischerová, Táňa Medvecká a Lukáš Hlavica. O hudební přednes se postaral klavírista Stanislav Gallin, violoncellista Vít Petrášek a houslista David Pokorný.

Během večera také zazněly básně Pavla Kohna, který se jako jeden z posledních přeživších komponovaného večera osobně zúčastnil. Pavel Kohn se jako patnáctiletý vrátil do Prahy z koncentračních táborů, v pozdějších letech působil z exilu v rádiu Svobodná Evropa a v roce 2012 vydal sbírku básní ze svého mládí.

Večeru předcházela výstava Digitalizace aneb cesta knihy, instalovaná během února a března v prostorách Ústřední knihovny MKP. Výstava zprostředkovala návštěvníkům informace jak o projektu, výběru dokumentů a procesu digitalizace, tak o samotných dílech, prezentovaných prostřednictvím obrázků obálek i fyzických dokumentů. Výstava je putovní a bude postupně představovat projekt ve vybraných pobočkách Městské knihovny v Praze.

Výstava Digitalizace aneb cesta knihy Výstava Digitalizace aneb cesta knihy – ukázka využití QR kódů odkazujících do digitální knihovny Kramerius

Další rovinou zpřístupnění výsledků digitalizace je propojení projektu PRALIT s projektem Praha město literatury (dále PML; http://www.prahamestoliteratury.cz/cz/aktivity/pralit/). Do historické mapy přístupné na stránkách PML se přidávají body s informacemi
o autorech, skladatelích a místech, které s projektem PRALIT souvisejí. Body jsou pomocí odkazu propojeny s digitální knihovnou Kramerius a digitalizovanými díly daného autora nebo skladatele. Na základě těchto bodů vznikly dvě literární stezky po stopách významných osobností židovské kultury v Praze. První stezka zavede čtenáře po stopách Egona Erwina Kische, autora fejetonů,reportáží, povídek a románů a zakladatelské osobnosti moderní literární reportáže 20. století. Mezi zastávkami nesmí chybět jeho rodný dům U Dvou zlatých medvědů v Kožné ulici. S oddělením digitalizace je spojena také jedna zastávka na této trase – malý Egon Kisch chodil často navštěvovat svou tetinku Lotynku do jejího bytu v Provaznické ulici na rohu Můstku a ve stejné ulici dnes sídlí digitalizační pracoviště MKP. Druhou stezku tvoří krátká procházka kulturním životem pražských židovských spisovatelů. Jedna z tras se dočká také své tištěné podoby – čtenářům bude k dispozici skládací mapa, se kterou si ji budou moci projít.

Všechny aktivity mají za úkol ukázat uživatelům z řad široké i odborné veřejnosti, co vše přináší spojení moderních technologií, lidské práce a části kulturního dědictví v rámci projektu PRALIT.

Foto archiv knihovny


Diskuze ke článku "Projekt PRALIT: Záchrana a zpřístupnění pražské židovské literatury v Městské knihovně v Praze"

Zatím nebyly vloženy žádné příspěvky. Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2