Z POKLADŮ… Knihovny Archivu hlavního města Prahy

MARKÉTA KREJČOVÁ Marketa.Krejcova@praha.eu

Počátky knihovny Archivu hlavního města Prahy (AMP) sahají do prvního desetiletí 19. století. Roku 1851, kdy archiv získal status samostatného úřadu pražské městské správy, byla již jeho nedílnou součástí. Zaměření knihovny vyplývalo z poslání archivu shromažďovat, zpracovávat a zprostředkovávat dokumenty svědčící o minulém i přítomném životě města Prahy. Sloužila jak k úřední potřebě magistrátu, tak i k účelům vědeckého bádání. Shromažďovala publikace státní správy a pražské obce, spisy potřebné k provozu úřadu, pragensionální literaturu, tituly k dějinám měst, městskému právu, českým dějinám i pomocným vědám historickým. Systematicky budovala sbírku periodického tisku. Tato vědecky cenná knihovna o rozsahu asi 70 000 svazků shořela při požáru Staroměstské radnice 8. května 1945 i se svými katalogy a zpracovanými pomůckami. Zachovaly se pouze staré a vzácné tisky, které byly evakuovány mimo Prahu.

Po válce byl AMP umístěn v prostorách Clam-Gallasova paláce na Starém Městě pražském. Bezprostředně se započalo i s obnovou knihovny – jednak nákupy a svozem knižních fondů ze zrušených úřadů, ale zejména díky darům jednotlivců a různých institucí, v neposlední řadě pak z poválečných konfiskátů. Na základě rozhodnutí Národní kulturní komise převzala knihovna část (asi 45 000 svazků) knihovny zaniklého Spolku pro dějiny Němců v Čechách, část zámeckých knihoven z Mníšku a Vinoře a knihovnu pražského velitelství SS. Do fondu byly včleněny také osobní knihovny některých význačných historiků německé univerzity, například Eduarda Wintera, Josefa Pfitznera, Otto Peterky či Rudolfa Schreibera. Tyto akvizice svým složením neodpovídaly původnímu zaměření knihovny, takže válečné ztráty nemohly plně nahradit. Knihovní fond byl však obohacen o literaturu dokládající život Němců v Čechách, četné publikace o německé historii a kultuře i o předválečnou, resp. válečnou německou propagandu. V padesátých letech byly fondy doplněny převzetím odborné literatury vyřazené z Městské knihovny v Praze.

Od roku 1998 sídlí knihovna AMP v nové budově archivu v Praze 4-Chodově. Působí jako odborná knihovna konzervačního charakteru. Její informační gesce zahrnuje českou i cizojazyčnou literaturu zaměřenou především na historii a současnost Prahy, dějiny měst, městského zřízení a obecní správy, archivnictví a pomocné vědy historické, správní právo, české a hospodářské dějiny a jiné společenské vědy. Shromažďuje i publikace vydané magistrátem nebo institucemi spravovanými městem – například příležitostné tisky pražských škol, závodů, zdravotnických zařízení, divadel, muzeí a galerií, dále pak průvodce po archivech a inventáře. Nalezneme zde i základní příručkovou literaturu, encyklopedie a jazykové slovníky.

V archivní knihovně si zvlášť ceníme dokumentů, které asi každého na pohled neoslní, ale jako důležitý historický pramen doplňují bádání v archivních materiálech. Patří mezi ně normativní písemnosti, např. sněmovní artikuly, sbírky zákonů, nařízení a právních předpisů, dále rozličné prameny vnitroinstitucionální: kancelářské správní řády, instrukce, jednací a organizační řády, seznamy osob či schematismy, které zachycují agendu i personální obsazení různých institucí, výroční zprávy, protokoly z plenárních zasedání, věstníky a ročenky. Jiným typem dokumentů jsou například statistické a administrační zprávy, soupisy obyvatelstva, lexikony a seznamy míst, almanachy, adresáře a telefonní seznamy, ukazatele domů apod.

Vedle nákupů a darů rozšiřujeme sbírku i výměnami mezi českými a zahraničními institucemi. Knihovna dnes spravuje více než 114 325 knižních jednotek, což představuje rozsah 2722 metrů.

Soubor monografií v knihovně AMP obsahuje asi 53 000 knižních jednotek. Pod zvláštní signaturou jsou vyčleněna pragensia, sbírka téměř 5000 titulů odborné i populární literatury, obrazových a informačních publikací k dějinám i současnosti Prahy.

Oddělení novin shromažďuje 342 titulů především pražských vydání novin (deníků) a zpravodajů jak v českém, tak i v německém jazyce. Nejstarším titulem je Prager Oberpostamtszeitung, který vycházel od roku 1783, dále z německých listů např. Bohemia (1828–1938), Tagesbote aus Böhmen (1852–1879), Prager Tagblatt (1877–1939), Constitutionelles Blatt aus Böhmen (1848–1852), Deutsche Zeitung aus Böhmen (1849–1851), Montagsblatt aus Böhmen (1896–1939), Politik (1862–1907) či Prager Abendblatt (1867–1926), z českých pak Pražské noviny (1847–1938), Národní listy (1861–1941), Národ (1863–1938), Národní politika (1884–1945) nebo Posel z Prahy (1868–1879).

V časopiseckém oddělení se nachází více než 4400 titulů především společenskovědného zaměření, odborná periodika týkající se historie a archivnictví, kulturní a regionální historie, oblasti veřejné správy a práva, dále populárně naučné i zábavné časopisy, dokumentující společenský a kulturní obraz doby od počátku 19. století až do současnosti. Široká škála zahrnuje zpravodaje pražských městských částí, sborníky muzeí a galerií, úřední věstníky, zákoníky a statistiky, genealogické almanachy, časopisy věnované výtvarnému umění, humoristické časopisy, módy či kalendáře. Mezi nejstarší periodika u nás patří např. Gothajské almanachy (od roku 1770), Der Kinderfreund (1780–1782), Kaiserlich königlicher Titular und Familienkalender des Königreichs Böhmen (1786–1787), Provinzialnachrichten aus den Kaiser. königl. Staaten und Erbländer (1783–1787), Apollo (1793), Prager Theater Almanach (od roku 1808). Výměna se zahraničními institucemi nám umožňuje získávat podobně zaměřené tituly i z Německa, Slovenska, Polska, Rakouska a Slovinska.

Sbírka výročních zpráv ve své základní, pragensionální řadě zahrnuje unikátní soubor asi 1750 svazků: zprávy pražských škol, především gymnázií a reálek (nejstarší je Juventus staroměstského gymnázia z roku 1788 a zprávy Staroměstského akademického gymnázia z let 1814–1845, malostranského a 21 nejstarších gymnázií), jednatelské a účetní zprávy různých spolků, svazů a jiných společenstev, fondů, jednot, klubů, komisí, divadel, muzeí, nemocnic, pojišťoven, záložen a bank. Sbírka obsahuje také téměř tisíc fasciklů výročních zpráv škol a dalších institucí z 265 měst bývalého Československa.

Součástí knihovny byla původně i sbírka starých a vzácných tisků, která dnes tvoří samostatnou archivní sbírku v rámci oddělení historických sbírek a depozit. Veřejnosti je stejně jako knihovna přístupná prezenčně přes badatelnu archivu.

Staré a vzácné tisky obsahují zhruba 5800 titulů, tematicky velmi pestrých, vydaných od poloviny 15. až po 20. století. Jsou tu díla teologická, filozofická, historická, místopisná, jazykovědná, ekonomická i populárně naučná. Zajímavé jsou řady kalendářů, které téměř souvisle pokrývají období od počátku 17. do druhé poloviny 18. století, řady sněmovních artikulů od 16. do 18. století, brožury a letáky z doby třicetileté války a dokumentace k politickým událostem roku 1848. Mimo jiné sbírka zahrnuje dvě vydání Kosmografie Sebastiana Münstera vydané v Basileji v letech 1564 a 1592 a její české vydání v překladu Zikmunda z Púchova, uherskou kroniku Antonia Bonfiniho vydanou v Basileji roku 1568, tureckou historii Heinricha Müllera, Merianovu Topographii Bohemiae, Moraviae et Silesiae nebo Theatrum Europaeum. Z dílny melantrišsko-veleslavínské, která je ve sbírce pěkně zastoupená, jmenujme například dvě vydání Bible české (1556–1557 a 1560–1561), Rvačovského Masopust, německé vydání Mattioliho Herbáře z roku 1563 nebo učebnici Ondřeje Klatovského Knížka v Cžeském a Německém Jazyku složená, kterakby Cžech německy, a Němec Cžesky čísti, psáti, y mluwiti, učiti se měl z roku 1603. Pozoruhodný je Veleslavínův Kalendář historický z vlastnictví rodiny Dvorských z Gryfí Hory.

K pokladům sbírky patří i 39 prvotisků, z nichž můžeme zmínit Codex Iustiniani od basilejského tiskaře Michaela Wensslera či biblický komentář Mikuláše z Lyry, vydaný Antonínem Kobergerem roku 1498. Populární Schedelovu kroniku s nejstarším vyobrazením Prahy najdeme ve třech exemplářích. Jde o Kobergerovo německé i latinské vydání z let 1493 a 1494 a augspurské latinské vydání Hanse Schönspergera z roku 1500.

Zvlášť je vydělen malý soubor publikací s cenným nebo dokumentačně zajímavým obrazovým doprovodem. Jedná se především o průvodce městy, publikace s popisy míst, historických událostí nebo s portréty význačných osob. Jsou mezi nimi například i Civitates orbis terrarum George Brauna z let 1572–1618.

Knihovní fondy slouží pracovníkům archivu, kteří využívají knihovnu jako příručku ke své práci, i veřejnosti. Na internetových stánkách AMP je přístupný knihovní katalog. Vyhledanou knihu si může čtenář objednat do studovny k prezenčnímu studiu.

Pražský průvodce z roku 1817 Gothajský almanach na rok 1818

Pařížské módy z roku 1864–1865

Österreichischer Militär-Almanach pro rok 1803 Taschenbuch zur Verbreitung geographischer Kenntnisse. Praha 1824


Diskuze ke článku "Z POKLADŮ… Knihovny Archivu hlavního města Prahy"

Zatím nebyly vloženy žádné příspěvky. Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2