ZE SVĚTA

Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR

Turbulentní změny v ekonomické i společenské oblasti mají nevyhnutelný vliv i na knihovny a jejich manažery. Na ty jsou stále důrazněji kladeny nové úkoly ze strany zřizovatelů a klientů. Nové dovednosti musí získat v oblasti financí, fundraisingu, v organizační politice a hodnocení činnosti své organizace a pracovníků. Důležité je také pochopit svoji vedoucí roli jako strategického myslitele, vizionáře a motivátora, který inspiruje tým. Knihovny bojují s personálními problémy, zkušení vedoucí odcházejí do penze a kvalitních lídrů je stále méně. Jednotlivé role lídra se pochopitelně mění podle velikosti a typu organizace, vedle tradičních metod vedení lidí je třeba uplatňovat také zdravý úsudek. V současných turbulentních časech musí vedoucí knihoven přehodnotit organizační strukturu a nabídku informačních služeb srovnávat s konkurencí. Důležité je nabízet ve všech typech knihoven kvalitní a důvěryhodné informace a propagovat jejich hodnotu. Není vhodná doba pro odpočívání na vavřínech, vedoucí pracovníci musí definovat dlouhodobé strategie rozvoje svých organizací, zajistit jejich udržitelnost. V knihovnách musí pracovat kvalifikovaní informační specialisté, kteří budou flexibilně reagovat na rychlé změny požadavků uživatelů. Nejdůležitější je pochopitelně úzká spolupráce se zřizovatelem knihovny a průběžná komunikace oběma směry. Neexistuje pouze jediný správný model poskytování informačních služeb a zajištění udržitelnosti organizace; vedoucí pracovník musí využívat metody fundraisingu, v oblasti zajištění financování činností knihovny musí být kreativní a zaměřit se na vícezdrojové financování.

(IFLA Journal – Volume 42, Number 3/October 2016, s. 162–178)

V roce 1996 byla ve Švédsku dokončena rozsáhlá studie na téma: Jak budou vypadat knihovny v roce 2045. Studii připravila Švédská národní knihovna ve spolupráci se studenty. Tato studie popisuje a analyzuje vývoj vědeckých a akademických knihoven ve Švédsku od roku 1990 a jejím cílem bylo poskytnout podklady pro politická rozhodnutí týkající se knihoven. Organizátoři studie chtěli popsat výzkumnou knihovnu v letech 2000–2045. Předpokládali, že v názvu této organizace bude i v roce 2045 slovo „knihovna“. Studenti předpokládali, že knihovny budou patřit mezi nejvýznamnější společenské instituce a budou při své činnosti využívat roboty, dále že v této době budou knihy a další dokumenty ukryty v podzemních archivech a většinu prostoru knihovny budou využívat návštěvníci ke studiu. Přístup k archivním materiálům budou studentům zprostředkovávat právě roboti. Účastníci studie předvídají, že v roce 2045 budou vědecké knihovny centry univerzit, kolem kterých se bude točit výzkum, a knihovny budou patřit mezi nejdůležitější instituce společnosti. Studenti mají zájem, aby byly knihovny otevřeny nepřetržitě a podílely se na tvorbě mezinárodních vědeckých publikací. Prezident Asociace švédských knihoven Calle Nathanson si myslí, že vědecké knihovny budou i v roce 2045 nedílnou součástí výzkumné struktury univerzit. Knihovny budou v budoucnu také více místem setkávání dané studentské komunity a budou reagovat na aktuální požadavky akademické obce.

(Scandinavian Library Quarterly – Volume 49, No. 4/2016, s. 10–14)

Německé knihovny musí čím dál více reagovat na silný příliv imigrantů. Imigranti potřebují internetové připojení, aby mohli kontaktovat své blízké a zorientovat se v novém prostředí. Veřejné knihovny mohou být výchozím bodem této orientace, ale velkým problémem je jazyková bariéra (málo knihovníků ovládá např. arabštinu). Německo musí v posledních měsících obrovský příliv imigrantů regulovat; ukazuje se, že počáteční otevřenost přinesla velké sociální problémy. Knihovny samozřejmě nabízejí imigrantům jazykové vzdělávání a snaží se o zpřístupnění informací i v jazycích přistěhovalců. Staví most mezi kulturami a snaží se nově příchozí imigranty integrovat do komunity. Ke vzájemnému porozumění přispívají nejen veřejná čtení z národních literatur imigrantů, ale také projekty tvůrčího psaní. Soužití lidí vyžaduje vzájemnou empatii a pochopení kulturních a společenských odlišností. Knihovny vždy sloužily k poznávání kulturních rozmanitostí a také nyní jsou pro imigranty příjemnými místy, která jim pomáhají objevovat novou společnost.

(Das Magazin der Bibliotheken in Sachsen – Jahrgang 9, Nr. 2/2016, s. 68–69)

Připravil ROMAN GIEBISCH


Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2