UDÁLOSTI: Od Teplic do Hradce Králové (1973–2016): Čtyřicet let setkávání knihovníků muzeí a galerií ČR

ALENA PETRUŽELKOVÁ petruzelkova@pamatnik-np.cz

ŠTĚPÁNKA BĚHALOVÁ behalova@mjh.cz

Čtyřicáté výročí organizované spolupráce knihovníků muzeí a galerií, které jsme si připomněli v roce 2016, jen potvrdilo, že potřeba sdílet zkušenosti a informace v oblasti činnosti knihoven muzeí a galerií má relativně dávné kořeny. Příspěvek o třech částech připomíná historii vzniku, pořádání odborných seminářů s důrazem na ten poslední, který proběhl loni, a představuje činnost Knihovnické komise Asociace muzeí a galerií (AMG) za poslední desetiletí.

Z počátků spolupráce knihovníků muzeí a galerií

Již naši předchůdci v minulém století – Zdeněk Tobolka, první docent knihovědy na Univerzitě Karlově, Jan Thon, Flora Kleischnitzová a řada dalších – založili 15. ledna 1930 Československou společnost knihovědnou. Lišila se od jiných sdružení, která se spíše orientovala na knihovnickou profesi jako takovou, zaměřením na péči a studium historických knižních fondů. Vyplývalo to z kvalifikace tehdejších „otců zakladatelů“. Většina z nich byli specialisté v oborech historie, literatury, jazyků, archivnictví aj. Nejednalo se v žádném případě o nějaký izolovaný spolek. Knihovědná společnost se stala členem Mezinárodní federace knihovnických spolků a její členové reprezentovali na mezinárodních konferencích domácí knihovědu.

Ze zaměření tehdejší knihovědné společnosti jsou patrná mnohá společná témata, která celé generace knihovníků pečující o historické knižní fondy rozvíjejí a inovují podle aktuálních poznatků a úrovně sdílených technologií. Dějiny knižní kultury se během posledních třiceti let posunuly od historie knihy směrem ke studiu vzájemných vztahů mezi knihou a společností. Avšak zodpovědět otázky, jako např. jakým způsobem kniha ovlivňuje kulturní a intelektuální změny ve společnosti, nebo jak společnost působí na knihu, není možné bez rigorózního popisu fyzických aspektů knihy a proveniencí, které umožňují sledovat trajektorii exempláře v síti autorů, mecenášů, výrobců, distributorů a nakonec i čtenářů. Takto široce pojatá disciplína, zasazená do společenských, ekonomických a intelektuálních souvislostí, začala hrát významnou roli při rekonstrukci procesů, během nichž vznikají texty, které jsou přijímány a nakonec i společností přivlastněny jako zdroj elementární lidské zkušenosti.

Z toho, co zde již bylo uvedeno, vyplývá, že vykonávání tak náročných činností v muzejních knihovnách se již neobejde bez spolupráce, a to jak na úrovni domácí, tak zahraniční. Knihovnická komise AMG v dnešní podobě funguje jako profesní sdružení na podporu všech těchto činností. Jednou za rok se ve velkém počtu scházejí členové této komise na třídenním semináři, aby si vyměnili zkušenosti, konzultovali problémy, získali nové informace o dění v oboru a také, aby se vzájemně poznali a navázali profesní a přátelské kontakty.

Jedním z témat, které se opakovaně objevuje na programu seminářů, je téma péče o knihu. Obrázky zdevastovaných vazeb i celých svazků, které se na konci restaurátorského procesu proměňují na elegantní svědky minulosti, přinášejí satisfakci knihovníkům i specialistům. Exkluzivita starých tisků a rukopisů kromě jedinečnosti často ještě odkazuje k skrytému tajemství, k něčemu, co musí být rozluštěno, aby naše poznání nezůstávalo jen u holých faktů. Historii vzájemné spolupráce skupiny knihovníků z muzeí a galerií zpracovali při příležitosti 30. semináře knihovníků muzeí a galerií, který se konal v roce 2006 v Národním muzeu v Praze, zakladatel činnosti komise a její první předseda PhDr. Jaroslav Vrchotka (předsedou v letech 1973–1990) s tehdejší předsedkyní komise Jarmilou Okrouhlíkovou do třídílného seriálu o historii činnosti komise do měsíčníku Čtenář.1

Počátky samostatné činnosti muzejních knihoven se datují již od poloviny 50. let minulého století, kdy byla založena Sekce muzejních knihoven při Ústřední knihovnické radě. Díky tomu byla v knihovnickém zákoně č. 53/1959 Sb. kodifikována samostatná síť muzejních knihoven. K další aktivaci muzejních knihovníků pak došlo v souvislosti s chystaným vyhlášením sítě muzeí a galerií v roce 1973, kdy se ve dnech 4.–6. dubna konalo v Teplicích historicky první setkání muzejních knihovníků. Svolal jej tehdy ředitel Knihovny Národního muzea Jaroslav Vrchotka a jako hlavní témata pro společnou práci knihovníků muzeí a galerií byly vytčeny: zajištění organizační platformy pro spolupráci a metodickou činnost, organizační začlenění knihoven v mateřských ústavech a vypracování písemných pokynů pro správu, evidenci a využití knihy v muzejních a galerijních knihovnách.

Předsedové KK AMG; J. Vrchotka (1926–2013), první předseda KK AMG v letech 1973–1990 (Foto: archiv Knihovnické komise AMG)Předsedové KK AMG; H. Turková – 1990–2011 (Foto: archiv Knihovnické komise AMG)Předsedové KK AMG; J. Okrouhlíková – 2001–2010 (Foto: archiv Knihovnické komise AMG)

S cílem naplnění těchto úkolů byla při Ústředním muzeologickém kabinetu Národního muzea založena knihovnická komise, která uspořádala další setkání v roce 1976 ve Žďáře nad Sázavou. Od tohoto roku se komise scházela na seminářích pravidelně až do října roku 1990, kdy se na 15. semináři uspořádaném Krajským muzeem východních Čech ve dnech 23. a 24. října 1990 v Opočně řešila další existence komise, která pracovala pod Ústředním muzeologickým kabinetem až do jeho zrušení v roce 1991. Poté byla činnost na návrh tehdejší nové předsedkyně PhDr. Helgy Turkové (předsedkyní v letech 1990–2001), ředitelky Knihovny Národního muzea, převedena pod Knihovnu Národního muzea. Od roku 1997 je komise řádnou oborovou komisí AMG. V letech 2001–2010 byla její předsedkyní PhDr. Jarmila Okrouhlíková, ředitelka knihovny Uměleckoprůmyslového muzea. V tomto období se většina knihoven muzeí a galerií zapsala do evidence knihoven na Ministerstvu kultury ČR.

 

ŠTĚPÁNKA BĚHALOVÁ behalova@mjh.cz

Z činnosti komise v letech 2006–2016

V posledních deseti letech činnosti komise organizoval výbor spolu s některou členskou institucí každý rok seminář s valnou hromadou. V roce 2006 byla kromě již zmíněného zpracování historie komise věnována pozornost přípravě adresáře knihoven muzeí a galerií, který vyšel o rok později tiskem.2 Zásadní příspěvky týkající se zákona o knihovnách a zákona o sbírkách muzejní povahy přednesli na konferenci Knihovny současnosti tehdejší předsedkyně komise Jarmila Okrouhlíková3 a místopředseda Ila Šedo.4 V roce 2008 se začal úspěšně rozvíjet projekt oborové brány ART jako nástupce dosud existující Virtuální umělecké knihovny. Oddělení souborných katalogů z Národní knihovny ČR a Knihovnická komise AMG připravily třídenní školení v katalogizaci v Památníku národního písemnictví v Praze. Značná pozornost se soustředila na sbírkové a speciální fondy knihoven, a to i v souvislosti s aplikací katalogizačních pravidel, se soubory jmenných a věcných autorit a digitalizací. Důraz se kladl na představení grantových projektů digitalizace a budování digitálních knihoven a na účast knihoven muzeí a galerií v knihovnách Manuscriptorium a Kramerius. Právě digitalizace a její využití v knihovnách muzeí a galerií posílila jejich postavení mezi ostatními knihovnami a paměťovými institucemi, ale též jejich místo v mateřských institucích. Muzejní knihovny jako propojení dvou typů paměťových institucí – muzeí a knihoven – se prezentovaly na konferenci Karel Jaromír Erben a úloha paměťových institucí v historických proměnách.5

V roce 2012 byla věnována pozornost implementaci nové Koncepce rozvoje knihoven na léta 2011–2015 a portálu Europeana. Stránky komise byly převedeny na web AMG a konstituovala se jejich nová podoba.6 Zároveň byl převeden i do elektronické podoby adresář knihoven; v současné době si jednotlivé knihovny údaje aktualizují v nově zřízené složce Knihovna v Celostátním adresáři muzeí a galerií provozovaném na témže webu7 a dále v Celostátním adresáři knihoven.8

V letech 2013 a 2014 se výbor komise soustředil na prezentaci knihoven muzeí a galerií knihovníkům dalších typů knihoven i veřejnosti. Na valnou hromadu SKIP v roce 2013 připravili členové výboru propagační panely o muzejních knihovnách, příspěvek o knihovnách muzeí a galerií byl zařazen do hlavního odborného programu9 a do tištěné i internetové verze knihovnického periodika Duha.10 Při této příležitosti byl také navržen a valnou hromadou přijat dokument s názvem Hlavní programové linie činnosti Knihovnické komise AMG. Na základě dosavadní spolupráce Knihovnické komise a vedení AMG se SKIP byla v programovém prohlášení profesní organizace ukotvena formulace, že Svaz považuje Knihovnickou komisi za jednu ze svých sekcí a bude s AMG spolupracovat. Hned v následujícím roce 2014 se celostátní akce pořádaná každoročně SKIP oficiálně zaměřila na knihovny muzeí a galerií.11 Při této příležitosti publikovali členové výboru seriál o muzejních knihovnách pro knihovnický měsíčník Čtenář.12 Se záměrem propagovat práci knihoven muzeí a galerií byla v roce 2014 připravena též virtuální výstava z fondů knihoven muzeí a galerií na portálu Europeana Co se vydávalo a četlo na bojištích 1. světové války.13

V roce 2015 bylo při Památníku národního písemnictví založeno Metodické centrum pro knižní kulturu a literární muzea, výbor komise věnoval značnou pozornost práci na Koncepci rozvoje knihoven a její implementaci. Od počátku roku 2016 se intenzivně účastní připomínkového řízení k novele knihovního zákona. Činnost komise tak směřuje k naplňování programové linie své činnosti, kterou si stanovila v roce 2013.

Hlavní programové linie

K hlavním úkolům komise patří:

1. podpora činnosti knihoven muzeí a galerií (poskytování etického a odborného zázemí knihovníkům muzeí a galerií a upevňování postavení muzejních knihoven uvnitř vlastních institucí);

2. spolupráce s ostatními paměťovými institucemi (muzea, galerie, knihovny a památkové ústavy);

3. spolupráce se samostatným oddělením knihoven MK ČR, Ústřední knihovnickou radou, Svazem knihovníků a informačních pracovníků ČR, Sdružením knihoven ČR a Souborným katalogem ČR (podílení se na uskutečňování Koncepce rozvoje knihoven, posilování postavení muzejních knihoven mezi ostatními veřejnými knihovnami, zohledňování specifik muzejních knihoven při tvorbě zákonů a vyhlášek);

4. vzdělávání knihovníků muzeí a galerií (příprava a realizace pravidelných seminářů knihovnické komise AMG, školení pro knihovníky);

5. prezentace a propagace činnosti muzejních a galerijních knihoven odborné i laické veřejnosti (prostřednictvím médií, výstav apod.).

 

ŠTĚPÁNKA BĚHALOVÁ behalova@mjh.cz

Jubilejní 40. seminář

Předsednický stůl 40. semináře, zleva: R. Giebisch, B. Skučková, O. Dostál, Š. Běhalová a N. Machková Prajzová (Foto: Miroslav Beneš – Muzeum východních Čech v Hradci Králové)Ve dnech 13.–15. září 2016 se uskutečnil v Muzeu východních Čech v Hradci Králové čtyřicátý seminář knihovníků muzeí a galerií České republiky. Setkání zahájila ředitelka hostitelské instituce Naďa Machková Prajzová. Předsedkyně Knihovnické komise AMG Štěpánka Běhalová přivítala oficiální a čestné hosty semináře. Zazněly také zdravice oficiálních hostů: Blanky Skučkové, vedoucí oddělení knihoven MK ČR, Romana Giebische, předsedy profesní organizace SKIP ČR, a Ondřeje Dostála, předsedy AMG ČR.

Při příležitosti výročního 40. semináře knihovníků muzeí a galerií byly vydány pamětní listy, které připomínaly mapkou i výčtem pořádajících institucí semináře organizované v letech 1973 až 2016, a jubilejní magnetická knižní záložka. Pamětní listy spolu se záložkou a knihou Osobnosti královéhradeckých kancionálů vydanou Muzeem východních Čech v Hradci Králové byly slavnostně předány jmenovaným oficiálním hostům semináře, dále přítomným čestným hostům komise, zástupcům institucí spolupracujících s komisí a zástupcům firem, které setkání knihovníků muzeí a galerií finančně podpořily. Mezi zástupci spolupracujících a spřátelených institucí to byli: Eva Svobodová, ředitelka Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové, její jmenovkyně Eva Svobodová, vedoucí Souborného katalogu ČR z Národní knihovny ČR, Jindra Pavelková, zástupkyně ředitele Moravské zemské knihovny, Lenka Veselá, vedoucí knihovědného oddělení Knihovny Akademie věd ČR, a ředitel Knihovny Národního muzea Martin Sekera. Výbor komise navrhl jmenování jejích nových čestných hostů. Pamětní listy a knihy byly s poděkováním oficiálně předány též zástupcům firem, které seminář podpořily i finančním příspěvkem.

Exkurze do Hospitálu Kuks a jeho nově uložené knihovny (Foto: Miroslav Beneš – Muzeum východních Čech v Hradci Králové)Úvodní oficiální blok semináře byl věnován jeho 40. výročí. Hlavní příspěvek s názvem Knihovnická komise ve 21. století – tradice a perspektiva obsahoval teoretické zamyšlení nad její činností, krátký historický úvod, připomenul významné představitele komise a jejich hlavní zásluhy, zhodnotil práci v uplynulých deseti letech a nastínil možnosti budoucího rozvoje. Do kontextu veřejných knihoven uvedl knihovny muzeí a galerií svou přednáškou Koncepce rozvoje knihoven a novela knihovního zákona Vít Richter. Následovala valná hromada, na které byl zvolen výbor komise na další období a ve funkcích opětovně potvrzeny předsedkyně Štěpánka Běhalová z Muzea Jindřichohradecka, místopředsedkyně Alena Petruželková z Památníku národního písemnictví a tajemnice Iveta Mátlová ze Slováckého muzea v Uherském Hradišti.

Slavnostní večerní společenské setkání uvedl blok vzpomínkových příspěvků nazvaný Od Teplic do Hradce Králové (1973–2016). Svěží prezentaci, v níž byly připomenuty všechny instituce a místa, kde se semináře pořádaly, doplnily autentické vzpomínky pamětníků na kolegy a osobnosti komise. Navozená slavnostní a zároveň přátelská atmosféra večera pokračovala i během večerní prohlídky expozic a výstav v hlavní budově Muzea východních Čech v Hradci Králové.

Odborný program byl věnován aktuální knihovnické problematice – zavádění nových katalogizačních pravidel RDA, nové podobě Centrálního adresáře knihoven CADR, oborové bráně ART, projektu Provenio a odborným stážím pro pracovníky muzeí a galerií v Národním muzeu. Novinky představili též zástupci sponzorských firem LANius, KP-SYS, AIP Beroun a Cosmotron Bohemia.

 

Účastníci 40. semináře, který proběhl v Hradci Králové (Foto: Miroslav Beneš – Muzeum východních Čech v Hradci Králové)

V bloku Restaurování a konzervace fondů v knihovnách muzeí a galerií zaznělo celkem sedm fundovaných příspěvků našich předních odborníků na danou problematiku a doplnily je praktické ukázky drobných oprav tisků. Následovaly komentované prohlídky historického jádra Hradce Králové a odborná exkurze do Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové. Program zakončila čtvrteční návštěva Knihovny města Hradce Králové a Hospitálu Kuks a jeho nově uložené knihovny.

1 VRCHOTKA, Jaroslav.Semináře pro muzejní knihovníky. Část 1. Čtenář, 58, 2006, č. 7–8, s. 248. Týž. Semináře pro muzejní knihovníky. Část 2. Čtenář, 58, 2006, č. 9, s. 296–298. OKROUHLÍKOVÁ, Jarmila. Semináře pro muzejní knihovníky. Část 3. Čtenář, 58, 2006, č. 11, 2006, s. 373–375.

2 Adresář knihoven muzeí a galerií ČR. Praha: Národní knihovna, 2007. 239 s.

3 OKROUHLÍKOVÁ, Jarmila. Jsou muzejní knihovny knihovnami veřejnými? In: Knihovny současnosti 2006. Sborník z 14. konference, konané ve dnech 12.–14. září 2006 v Seči u Chrudimi. Brno, 2006, s. 285–388.

4 ŠEDO, Ila. Knihovny a zákon o sbírkách. In: Knihovny současnosti 2006: sborník z 14. konference, konané ve dnech 12.–14. září 2006 v Seči u Chrudimi. Brno, 2006, s. 389–394.

5 BĚHALOVÁ, Štěpánka. Muzejní knihovny současnosti a budoucnosti a uchování významných odkazů osobností. In: Karel Jaromír Erben a úloha paměťových institucí v historických proměnách. Semily; Turnov: 2011, s. 313–321.

6 http://www.cz-museums.cz/web/amg/organy-amg/komise/knihovnicka-komise

7 http://www.cz-museums.cz/adresar/

8 http://new.caslin.cz/caslin/databaze-pro-vyhledavani/adresar

9 BĚHALOVÁ, Štěpánka. Jistoty a nejistoty knihoven muzeí a galerií. Asociace muzeí a galerií [online]. [cit. 2017-02-06] Dostupné z: http://www.cz-museums.cz/UserFiles/file/SKIP%202013%20BRNO.pdf.

10 BĚHALOVÁ, Štěpánka. Knihovny muzeí a galerií. Duha: informace o knihách a knihovnách z Moravy [online], 2013, 27(2) [cit. 2015-04-13]. ISSN 0862-1985. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/knihovny-muzei-galerii.

11 BĚHALOVÁ, Štěpánka. Knihovny muzeí a galerií ČR pro 18. Týden knihoven. Bulletin SKIP, 23, 2014, č. 3, s. 14–15; Táž, Týden knihoven 2014 a knihovny muzeí a galerií ČR. Čtenář, 66, 2014, č. 9, s. 312.

12 BĚHALOVÁ, Štěpánka. Knihovny muzeí a galerií v České republice. Čtenář, 66, 2014, č. 9, s. 312–315; CHRÁSTOVÁ, Lucie. Moderní technologie v knihovnách muzeí a galerií. Čtenář, 67, 2015, č. 1, s. 9–11; KUČEROVÁ, Jarmila. Knihovna Národního muzea a vědecko-výzkumné projekty. Čtenář, 66, 2014, č. 12, s. 438–440, 3. str. obálky; OKROUHLÍKOVÁ, Jarmila. Speciální sbírky v muzejních knihovnách. Čtenář, 66, 2014, č. 11, s. 401–402, 3. str. obálky; PETRUŽELKOVÁ, Alena. Sbírkové fondy v knihovnách muzeí a galerií. Čtenář, 66, 2014, č. 10, s. 361–362, 3. str. obálky.

13 PETRUŽELKOVÁ, Alena. Co se vydávalo a četlo na bojištích 1. světové války: příspěvek muzejních knihoven k Velké válce na E-sbírkách a Europeaně. Bulletin SKIP, 2014, 23(3), s. 15-16. ISSN 1210-0927. Dostupné také z: http://bulletin.skipcr.cz/bulletin/Bull14_309.htm#ti.


Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2