ROZHOVOR s BLANKOU TAUBEROVOU, ředitelkou Městské knihovny Sedlčany

Házení kamínků do vody

B. TauberováMěstská knihovna Sedlčany byla loni vyhlášena absolutní vítězkou v kategorii Městská knihovna roku 2016. Je mezi veřejnými knihovnami průkopnicí v řadě svých aktivit, mj. při podpoře rozvoje čtenářství a posílení významu čtenářské gramotnosti. V předchozích letech si za to odnesla i řadu ocenění (např. v roce 2009 první místo v soutěži Kamarádka knihovna). Neodolal jsem, abych její ředitelku, paní Blanku Tauberovou, nevyzpovídal.

Blahopřeji k dalšímu ocenění vaší knihovny. Jak vás tyto úspěchy knihovny – napočítal jsem jich od roku 2007 celkem třináct! – posilují a motivují v další práci?

Děkujeme srdečně. Ono je to s těmi úspěchy na obě strany. Na jedné straně určitě motivují a posilují, ale na straně druhé zavazují. Myslím však, že pro kolektiv a sebevědomí zaměstnanců jsou důležité. Ono je fajn, když vám šéf nebo zřizovatel řekne, že jste/jsme dobří a pochválí, ale když to řekne někdo jiný, někdo zvenčí, tak to má daleko větší význam, a to jak pro zaměstnance, tak i pro obyvatele města. A takový úspěch, kterého jsme dosáhli v loňském roce, najednou zasáhl všechny – čtenáře i nečtenáře. Na ulici mi gratulovali lidé, kteří do knihovny chodí, ale i ti, kteří k nám zatím cestu nenašli. A z jejich slov jsem cítila, že jsou na knihovnu pyšní a na Sedlčany také.

Poslední výsledky mezinárodního průzkumu PISA o čtenářské gramotnosti dětí nedopadly pro naši mládež ve srovnání se zahraničím příliš dobře. Myslíte si, že to objektivně vypovídá o vztahu našich dětí ke čtení a čtenářství, o stavu školní výuky?

Podle mého názoru to vypovídá o stavu školní výuky, ale to je na dlouhé povídání a diskuze. Samozřejmě tam však působí aspektů více a je třeba se nad situací zamýšlet, ale hlavně NĚCO DĚLAT. A právě v knihovnách máme mnoho možností. Mnohdy není potřeba ani nic moc složitě vymýšlet a připravovat. Sejde se pár dětí, povídáme o knížkách a najednou si z některé čteme… Takhle jsem to dělávala od roku 1980, kdy jsem do knihovny nastoupila. V posledních letech mi to chybí, protože mne pohlcují stohy zbytečných papírů. A když už stojím za výpůjčním pultem, tak většinou není příležitost. Nicméně chci říci, že tohle opravdu můžeme všichni, nic to nestojí a zvládne to opravdu každý. Někomu se může zdát, že je to málo, ale kdybychom všichni začali od sebe těmito „malými kruhy“, tak ony by se šířily dál a dál, jako když hodíte kamínek do vody.

Letos pořádáte už třináctý ročník projektu Je nám dobře na světě aneb Kniha je náš kamarád, který je právě zaměřen na podporu četby a čtenářství. Jaké hlavní poznatky jste získali z dosavadních ročníků?

Momentka z pečení chleba v knihovně pod vedením paní ředitelky B. Tauberové (Foto: archiv Městské knihovny Sedlčany) Momentka z pečení chleba v knihovně pod vedením paní ředitelky B. Tauberové (Foto: archiv Městské knihovny Sedlčany)

Ono to tak trochu navazuje na vaši předchozí otázku. Samozřejmě nás otázka čtenářské gramotnosti dlouhá léta s kolegyněmi velmi trápí, a tak vznikl tento obsáhlý projekt, ve kterém se skrývají vlastně všechny naše akce, aktivity, programy na podporu čtenářství. Je to projekt komunitní, který propojuje všechny věkové a sociální skupiny obyvatelstva. Je tedy určen malým i velkým, rodinám i svobodným, obyvatelům, kteří jsou ohroženi sociálním vyloučením, i těm, kterým se vede lépe. Čtení a čtenářství podporuje netradičními způsoby – chodíme za lidmi ven, nesedíme „jenom“ v knihovně. Také jej třetím rokem doplňuje další z našich projektů, který je pro změnu zaměřen na gramotnost literární. A jaké máme poznatky? Je jich celá řada, ale tím nejdůležitějším je, že to funguje a lidé si už na řadu akcí z projektu zvykli a těší se na ně. A také si myslím, že podpora čtenářství a hlasitého čtení bude jedním z hlavních úkolů veřejných knihoven budoucnosti.

Letošní ročník, jak jsem se dočetl, hodláte zaměřit na poznávání regionální historie a současnosti a podporu občanského života. Jak se to konkrétně projeví ve vašich akcích?

Tak zcela jistě je pro komunitní projekt potřeba, aby se týkal toho, co naše spoluobčany právě zajímá. V souvislosti s tím každý rok měníme témata v některých programech. V těch, u kterých je to možné... A tím letošním ročníkem se jako nit táhne téma sedlčanských spolků. Je to o poznávání sedlčanské historie, ale i současnosti. V tomto roce tedy tak trochu mapujeme sedlčanský občanský život.

Jakou roli podle vás hraje v působení veřejných knihoven právě oblast posilování významu čtenářské gramotnosti a rozvoj čtenářství jednotlivých věkových skupin? Jak vysoko si v pomyslném žebříčku činností knihoven stojí?

B. Tauberová uvádí akci Růže pro Marii (Foto: archiv Městské knihovny Sedlčany)O roli veřejných knihoven v této oblasti jsem se už zmínila v předešlých odpovědích. S poklesem výpůjček – málo platné čtení se stává jen jednou z mnoha volnočasových aktivit – musíme hledat jiné cesty. Jednou z nich je právě podpora čtenářské gramotnosti. A v mých očích je to pro knihovny ten nejdůležitější úkol, a to napříč generacemi. Vždyť generace rodičů dnešních malých dětí se už se čtením tak trochu „pere“ a děti příliš ke čtení nevychovává. Máme však jedinečnou možnost využít ještě starší generace, které četly rády, a zapojit je do projektů. Také vnímám jako pozitivní fakt, že díky naší dlouholeté práci na tomto poli si nás od letošního roku některé školy zvolily do školních Šablon (projekt Ministerstva školství). Naše knihovnice jezdí do školních družin a vedou tam čtenářské kluby. Knihovna je za tuto činnost z projektu placena a zcela jistě to zvyšuje její prestiž.

Za provozování komunitního Centra Lukáš, které jste otevřeli v roce 2007, jste získali v roce 2009 ocenění. V čem spočívá podstata jeho činnosti?

Centrum Lukáš bude v letošním Týdnu knihoven slavit už deset let od svého otevření. Je to místo setkávání – ať už nejrůznějších klubů, které pod naší knihovnou působí, jako je třeba fotoklub, paličkování, patchwork, klub pro seniory, pletení a háčkování, Literární prádelna, cvičení Qigong, kreslení, nebo i dalších skupin, které o to projeví zájem. Konají se tam však i nejrůznější programy, přednášky – virtuální univerzita třetího věku, některé lekce Informačního vzdělávání uživatelů… Jenom za loňský rok se v centru odehrálo 327 akcí!

Letos si budete připomínat již 135 let existence knihovny. Co speciálního k tomuto výročí pro své čtenáře připravujete a čím je hodláte překvapit?

Ono to letos není jenom 135. výročí založení knihovny, ale právě i deset let od otevření komunitního Centra Lukáš. V září také bude mít 15. narozeniny náš nejstarší knihovnický komunitní projekt – Lukášek. Patnáct let v naší knihovně oslaví krajkářky a deset let fotografové. Je tedy opravdu co slavit. Krajkářky své výročí oslaví už v březnu velkou jarní výstavou svých prací. Fotografové mívají svoji výstavu pravidelně v lednu. A my chystáme oslavu na sobotu 14. října. Program je jasný, ale zatím je tajný. Budete se muset přijet podívat!

Jak jsem studoval jednotlivé akce vaší knihovny, které jsou široce zaměřené na různé kategorie čtenářů, věk, milovníky různých druhů literatury, těžko to můžete zvládnout pouze vlastními silami. Využíváte také pomoc dobrovolníků? Jaké s tím máte zkušenosti?

Ano, využíváme je hojně. Velké akce bychom bez nich ani nezvládli. Vždyť třeba kvalifikovaný odhad účasti na naší největší loňské akci – Dnu pro dětskou knihu na sedlčanském náměstí – byl 1000 lidí. Jsou všichni úžasní! V loňském roce pro naši knihovnu odpracovali 571 hodin, a to je, jak si lehce spočítáte, více než 14 pracovních týdnů.

Sedlčany mají dnes něco přes sedm tisíc obyvatel, konkrétně 7194. Jaký význam a postavení má v kulturním životě vašeho města právě knihovna?

Myslím, že na tomto žebříčku si v našem městečku stojíme vysoko. Vždyť je za námi spousta let dobré práce. Jsme institucí stabilní, o čemž může svědčit i to, že jsem za dobu od profesionalizace knihovny v roce 1952 teprve její třetí ředitelkou. Myslím, že jsme pro naše obyvatele jistotou, ale i tím, za kým přicházejí a ke komu se obracejí, když potřebují.

Jak vidíte do budoucna existenci knihovny, kdy zřejmě nebude pouhým místem půjčování klasických tištěných knih (to už ostatně neplatí ani dnes), ale stále více se budou prosazovat digitální technologie, jiné typy dokumentů, dojde ke změně uživatelských návyků a jiných aspektů vnímání kultury?

S nadsázkou – já už budoucnost naší knihovny vidím tak v horizontu šesti až sedmi let. Ale vážně. Není to ani tak otázka budoucnosti nebo nebudoucnosti knihoven. Je to o tom, jakým způsobem knihovna přistupuje k novým trendům a jak se s nimi vyrovnává. Je třeba reagovat na nové věci okamžitě a nečekat, jak to dopadne. To potom začne zákonitě knihovna zaostávat a zaostávat a zaostávat, až nakonec nemusí být pro komunitu místa vůbec potřebná. Jsem vodnář, tak zrovna s novými trendy jsem nikdy osobně problém neměla.

Děkuji za rozhovor a přeji spoustu nápadů do dalších 135 let existence vaší knihovny, vlastně aspoň do těch zmiňovaných šesti až sedmi let.

JAROSLAV CÍSAŘ ctenar@svkkl.cz

Městská knihovna Sedlčany byla založena roku 1882.

Logo knihovny

Počet pracovních úvazků: 6,75 (z toho 6 úvazků knihovnických)
Velikost fondu: 54 410 knihovních jednotek
Počet čtenářů: 2146 (30 % obyvatel města), z toho 668 dětí do 15 let (73,5 %)
Počet výpůjček: 109 948
Počet akcí: 664 (234 kulturních, 416 vzdělávacích a 14 výstav)
Zavedení Internetu: 1995
WiFi připojení: 2008
Automatizace čtenářského protokolu: 2001 (červen)
Zahájení půjčování e-knih: 2014 (červenec)

(údaje k 31. 12. 2016)


Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2