ROZHOVOR s Mgr. Blankou Konvalinkovou, ředitelkou Krajské vědecké knihovny v Liberci

Knihovna jako symbol česko-německého smíření

Mgr. Blanka KonvalinkováDnešní Krajská vědecká knihovna v Liberci má už od zhruba poloviny 18. století za sebou pohnutou historii, související mimo jiné i s tím, že Liberec byl hlavním městem Sudet. Druhou světovou válku sice přečkala prakticky bez úhony, ale v roce 1954 ji postihl devastující požár, kterému padlo za oběť čtvrtmiliónu svazků knih. Zvláště po listopadu 1989 se ale píší světlé stránky její historie. Nová budova, která stojí na místě bývalé synagogy vypálené v roce 1938 nacisty a která byla pro veřejnost otevřena v roce 2001, symbolizuje jako málokterá stavba u nás smíření mezi Čechy včetně českých Židů a Němci. Budova dnes slouží jak potřebám knihovny, tak obnovené židovské modlitebny.

Jak se vám pracuje a daří rozvíjet činnost v nové budově vaší knihovny, nad jejíž stavbou převzali záštitu tehdejší prezidenti ještě Československa a Německa – Václav Havel a Roman Herzog?

Každý den, když přicházím do knihovny, si uvědomuji, jak je skvělé, že Liberec a Liberecký kraj má knihovnu, která zkrátka „žije“. Je postavena na dobrém místě v centru města, je ideálně dostupná, bezbariérová, stvořená k setkávání. S touto myšlenkou ji architekt Radim Kousal, inspirován vizemi bývalé ředitelky Věry Vohlídalové, navrhoval. A ukázalo se, že opravdu nadčasově. I po zhlédnutí mnoha zahraničních knihoven je ta naše po 16 letech fungování stále moderní. A co je nejdůležitější, prostory knihovny můžeme přizpůsobit dnešním požadavkům poměrně snadno, bez nákladných stavebních úprav.

Při projektování každé nové budovy knihovny se nakonec poněkud odlišují plány a záměry od potřeb provozu knihovny, tvrdí praktici. Bylo to stejné i ve vašem případě?

Stále mám pocit, že budova knihovny byla navržena správně. Samozřejmě, vyskytly se drobnější nedostatky, které bylo třeba vyřešit – například v knihovně chyběly široké dveře pro stěhování rozměrného nákladu. Úplně bez chyby také není systém výtahů. Ten ale architekt navrhoval s ohledem na zasazení budovy do svahu, jiné řešení by asi nebylo možné. Kritickým místem je také světlík, kterým občas za silného deště do knihovny zatéká. Tyto nedostatky jsou ale odstranitelné, s některými jsme se už vypořádali a jiné na řešení čekají.

Vaše knihovna sídlí na specifickém místě a také symbolizuje smíření mezi českým a německým národem. Využíváte ve svých aktivitách také prostředků z Česko-německého fondu budoucnosti?

Ano, o prostředky Česko-německého fondu budoucnosti jsme žádali např. na postupné vydání čtyřdílné edice česko-německých antologií, která veřejnosti přibližuje německé spisovatele a básníky, kteří žili a tvořili v Liberci či jeho okolí. Podařilo se nám přímo využít naše fondy – dědictví bývalé vědecké knihovny Bücherei der Deutschen –, ze kterých kolegové vybrali reprezentativní ukázky beletristické tvorby těchto autorů. Německé texty byly přeloženy do češtiny, veršované ukázky přebásněny a v roce 2008 jsme se mohli pochlubit vydáním Ještědských květů. Po první knize následovaly Jizerské, FrýdlantskéPloučnické květy, které potěšily čtenáře v Čechách i v Německu. Obsahují totiž i ukázky typických krajových nářečí.

Budova Krajské vědecké knihovny v Liberci (Foto: archiv Krajské vědecké knihovny v Liberci)

Můžete se pyšnit fondy cizojazyčné literatury: německé (Goethe-Institut a Rakouská knihovna), anglické (Britská knihovna) nebo francouzské (Francouzská knihovna). Jak k jejich založení došlo?

Rakouská knihovna v dubnu letošního roku slaví neuvěřitelných pětadvacet let existence. Podobně dlouho trvá spolupráce s pražským Goethe-Institutem. Spolupráci tehdy iniciovala paní Vohlídalová podobně, jako byla velmi aktivní v získávání kontaktů ve švýcarském kantonu St. Gallen. V prohlubování vztahů s Rakouskem, Německem a Švýcarskem pokračujeme. Tyto země finančně podporují náš nákup německy psané literatury, ale i studijní pobyty knihovníků v zahraničních knihovnách. British Council nám po celé roky pomáhal s nákupem britské literatury, ale i studijních textů, učebnic a jazykových příruček. S jeho podporou probíhaly v knihovně i zkoušky z angličtiny na různých úrovních. Tato spolupráce, bohužel, v loňském roce ze strany Britské rady skončila. Při založení Francouzské knihovny jsme hodně spolupracovali s Alliance française v Liberci. V počátcích jsme od ní převzali a zpracovali do našeho fondu bezmála 1000 svazků beletrie ve francouzštině. Otevření knihovny v roce 2012 se zúčastnili zástupci Francouzského velvyslanectví, Alliance française Liberec a Francouzského institutu v Praze. Tyto tři instituce se zavázaly k další podpoře akvizice knih a jiných médií ve francouzštině. Spolupracujeme s nimi také na projektech podporujících Francii, francouzštinu a frankofonní země.

Na které z dalších aktivit vaší knihovny byste zvláště ráda upozornila?

Aktivit má knihovna spoustu, během roku uspořádáme kolem tisícovky kulturních či vzdělávacích akcí. Nade všemi ale vyčnívá ples v knihovně, který jsme letos organizovali už pošesté. Neslyšela jsem dosud o žádné knihovně, která by využila svoje vlastní prostory pro skutečný ples. Vstupenky si zakoupí přes tři stovky zájemců, mnozí si přijdou zatančit a pobavit se opakovaně, každý rok. Knihovna se druhou lednovou sobotu promění v taneční parket s veškerým programem a komfortem možná lepším, než je běžné na ostatních plesech. Snažíme se veřejnost oslovit exkluzivní nabídkou moravských vín, kvalitním občerstvením i hudebním a tanečním programem. Organizace takového plesu je náročná, o to více nás však těší a motivují příznivé ohlasy.

V Liberci také sídlí Technická univerzita (TUL), proslulá svou progresivitou. Probíhá mezi vámi nějaká forma spolupráce – např. při poskytování služeb?

Studenti všech vysokých škol, nejen TUL, mohou pro přihlášení použít kartu ISIC, která je opravňuje k využívání našich služeb. S knihovnou TUL se snažíme koordinovat akvizici médií tak, abychom zbytečně nedublovali nákup finančně náročných databází nebo e-knih. Studenti TUL k nám často zavítají, zvláště ti z humanitních oborů. Mnozí studenti historie u nás absolvovali praxi, poskytujeme prostor pro přednášky některých kateder. Už několik let pořádáme spolu s Katedrou českého jazyka Pedagogické fakulty TUL dvoudenní celostátní konferenci Současnost literatury pro děti a mládež. Od loňského roku se společně s Univerzitní knihovnou účastníme česko-saského projektu s názvem Lernraum – Prostor učení. Na tomto projektu spolupracují univerzitní knihovny v Německu: Knihovna Technické univerzity Chemnitz, Hochschule Zittau/ Görlitz a kromě dvou libereckých knihoven ještě Univerzitní knihovna Západočeské univerzity v Plzni. Cílem projektu je získání zahraničních databází, odborných elektronických knih a kromě toho i výměna zkušeností, společné workshopy a zlepšení technického vybavení prostoru knihoven.

Čím je knihovnictví v Libereckém kraji ve srovnání s jinými kraji ČR specifické?

Snad tím, že jsme součástí přeshraničního prostoru. Do německé Žitavy trvá cesta 30 minut, do polské Jelení Hory přes hodinu. S knihovnami obou měst udržujeme aktivní styky už mnoho let. A nejenom s nimi. V rámci Euroregionu Nisa pracuje skupina knihoven EUREX, která sdružuje po pěti knihovnách z polské, německé i české části Euroregionu. Pravidelně se scházíme, vydáváme knihy, pořádáme společné konference. Naposledy se konala společná konference na téma Senioři v knihovnách loni v Semilech, na příští rok ji plánujeme do Jelení Hory. Osobně považuji zkušenosti z návštěv zahraničních knihoven za velmi důležité, stejně jako navazování a prohlubování osobních kontaktů.

V médiích se často propírají politické turbulence na liberecké radnici i ve vedení vašeho kraje. Ovlivňuje to nějakým způsobem fungování a financování vaší knihovny?

Krajská vědecká knihovna v Liberci je zřizována Libereckým krajem, ale zároveň plní funkci městské knihovny. Město Liberec na její provoz rovněž přispívá. Možná ne tolik, kolik bychom si představovali, ale každý rok je příspěvek města vyšší, proběhlo několik jednání a věříme, že se situace bude i nadále zlepšovat. Šest poboček v okrajových částech Liberce by si zasloužilo lepší interiéry i vybavení knihami, delší otevírací dobu i větší množství pořadů pro děti i seniory, kteří služeb našich poboček využívají nejvíce. Zatím nám příspěvek města na financování městské funkce knihovny nestačí. Jsme ale rádi, že v poslední době nás město Liberec vnímá jako pevnou součást kultury ve městě a stále více s námi spolupracuje.

Momentka z vernisáže výstavy Tady jsem doma (Foto: archiv Krajské vědecké knihovny v Liberci)Loni se po tříleté přestávce konal už 10. ročník Veletrhu dětské knihy, který probíhá tradičně právě v Liberci. Vaše knihovna stála u jeho počátků. Jak jste se tentokrát podíleli na jeho doprovodném programu?

Tříletá přestávka byla vyplněna Festivalem dětské knihy, který se celý odehrával právě v prostorách naší knihovny. Proběhlo množství pořadů pro děti, besedy a workshopy se spisovateli a ilustrátory, výtvarné dílny i populární Listování. V loňském roce už se Veletrh dětské knihy opět konal, poprvé v nových prostorách libereckého Kolosea. Knihovna se na programu podílela výstavou ilustrací vyznamenaných Zlatou stuhou IBBY a několika besedami se spisovateli. Jako každý rok jsme se podíleli na vydání zvukové knihy v projektu Děti čtou nevidomým dětem. V pořadí již šestnáctou knihou byla tentokrát Pohoršovna autorky Daniely Fischerové.

Zapojili jste se také do Centrálního portálu knihoven (CPK), jenž byl uveden do provozu na konci října loňského roku. Jak jste s jeho fungováním spokojeni a jak hodnotíte jeho prospěšnost pro knihovny u nás?

Naše knihovna je mezi zakládajícími knihovnami CPK a dá se říci, že jsme byli od počátku u jeho zrodu. Naši pracovníci byli členy přípravných pracovních skupin. Proto nás potěšilo, že se podařilo CPK zprovoznit. Neplní zatím všechny funkce, které jsou plánovány, ale věříme, že se v letošním roce jeho funkčnost opět rozšíří. Připojení knihoven k CPK vyžaduje mnohá komplikovaná technická řešení, která lze realizovat jen díky spolupráci s automatizovaným knihovním systémem, v našem případě ARL. Znamená i  mnoho mravenčí (a téměř neviditelné) práce pracovníků IT. Letos chceme poskytnout uživatelům možnost on-line plateb. Už teď se u nás mohou vzdáleně registrovat a využít jednoznačnou identifikaci přes službu MojeID. Kladně hodnotím hlavně to, že všechny knihovny, jejich katalogy a informace o nich lze nalézt na jednom místě, na jedné adrese. Svou funkci také dobře plní Centrální adresář knihoven, těšíme se na budoucí zjednodušenou MVS.

Děkuji za rozhovor a přeji vám, aby se vám všechny stávající i plánované projekty dařilo realizovat minimálně tak dobře jako doposud.

JAROSLAV CÍSAŘ ctenar@svkkl.cz

Knihovnictví v Libereckém kraji

Počet obyvatel kraje (včetně cizinců): 449 836 (z toho 106 509 v Liberci); zdroj: MV ČR

Počet knihoven v kraji

—   201 veřejných knihoven (1 krajská, 3 pověřené, 33 profesionálních, 164 neprofesionálních a 36 poboček)

—   17 základních knihoven se specializovaným fondem (galerijní, muzejní, archivní, lékařské, univerzitní aj. – zaevidované na MK ČR)

Pozn.: Tyto knihovny neodevzdávají roční statistické výkazy, takže bližší údaje o jejich činnosti nejsou známé a nejsou zahrnuty do následujícího výčtu.

Počet pracovníků veřejných knihoven: 184,8 (přepočtený stav úvazků)

Počet čtenářů veřejných knihoven: 51 367

Počet výpůjček veřejných knihoven: 1 846 915

Objem prostředků na nákup nové literatury (za poslední tři roky)

—   2016: 11 534 056 Kč, z toho 1 164 648 Kč na periodika

—   2015: 10 716 157 Kč, z toho 1 158 515 Kč na periodika

—   2014: 11 669 262 Kč, z toho 1 138 088 Kč na periodika

Počet akcí pro veřejnost (čtenáře, děti apod.):

—   kulturní akce: 2600

—   vzdělávací akce: 1742

(údaje za rok 2016)

 

Krajská vědecká knihovna V Liberci – základní fakta z její historie

1759  knihovna děkana P. Antona Kopsche

1846  první veřejná půjčovna knih

1863  knihovna spolku Česká beseda

1885  Deutsche Volksbibliothek

1901  první německá veřejná knihovna

1904  první česká veřejná knihovna

1924  Bücherei der Deutschen

1938  uzavření české veřejné knihovny

1945  Státní studijní knihovna (sloučení českých a německých fondů)

1947  právo povinného výtisku (do roku 1995)

1954  požár, 250 000 svazků zničeno

1959  sloučení veřejné a vědecké knihovny

1990  vznik Státní vědecké knihovny

1995  projekt novostavby knihovny pod záštitou prezidentů V. Havla a R. Herzoga

1996  zahájení stavby

1997  položení základního kamene

2000  9. 11. slavnostní otevření nové knihovny

2001  8. 3. otevření knihovny pro veřejnost

2001  vznik Krajské vědecké knihovny, zřizovatelem se stává Liberecký kraj

2016  8. 3. instalace Lavičky Václava Havla před libereckou knihovnou (15 let od otevření)

Údaje o činnosti za rok 2016

—   počet pracovníků: 77,07 úvazků

—   velikost fondu: 1 351 044 knihovních jednotek

—   počet čtenářů: 21 248, z toho děti do 15 let – 4827

—   počet výpůjček: 701 439

—   počet akcí: 434 kulturních a 686 vzdělávacích akcí (pro veřejnost); vzdělávání pro knihovníky v kraji: 27 akcí

—   počet fyzických návštěvníků: 368 505

—   počet návštěvníků on-line služeb: 457 535

—   vlastní specializované databáze: 3

—   licencované EIZ: 12

—   počet vstupů do EIZ z prostoru knihovny: 3285

—   počet vstupů do EIZ z prostoru mimo knihovnu: 7668

—   počet zobrazených (stažených) digitálních dokumentů: 11 825

—   počet e-výpůjček e-dokumentů: 1399

Pozn.: Více informací naleznete na http://www.kvkli.cz.


Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2