TÉMA: Děti a čtení: Děti, volný čas a knížky

HANA FRIEDLAENDEROVÁ hana.friedlaenderova@admosphere.eu

Čtení knih si na rozdíl od řady jiných volnočasových aktivit stále drží vysokou společenskou prestiž, přesto podle řady výzkumných studií nepatří v současné době ani k nejčastějším, ani k nejoblíbenějším volnočasovým aktivitám českých dětí. V konkurenci velké škály jiné mediální nabídky je pro dnešní děti čtení knížek spojeno tak trochu s nudou. Příspěvek je shrnutím poznatků z výzkumů firmy Nielsen Admosphere v této oblasti z konce minulého roku.

„Kids are different today I hear every mother say“ aneb „Děti jsou dnes jiné, slyším říkat všechny matky,“ tak nějak začíná slavný song Mother´s Little Helper ještě slavnější britské kapely The Rolling Stones. Povzdech nad tím, že děti jsou dneska jiné (často s náznakem určitého zhoršení), než byla rodičovská generace, se zdá být i v dnešní době aktuální. Děti jsou pochopitelně vždycky „jiné“. Vyrůstají totiž v jiném prostředí, poslouchají jinou muziku, čtou jiné knížky, ale to už bychom se možná dopouštěli určité nepřesnosti. Dnešní děti totiž ani tolik neformují jiné hudební nebo literární styly a jiní autoři, než tomu bylo u generace jejich rodičů, formuje je zcela jiná kultura a jiná média. Stejně jako všechny předchozí generace i dnešní děti žijí v jiném světě než jejich rodiče, rozdíl je však v tom, že ten dnešní svět se mění velmi rychle.

Důležitou součástí dětského světa po několik generací bývaly knížky. Knižní hrdinové jako Mauglí, Vinnetou, kapitán Nemo, Rychlé šípy, Pipi Dlouhá punčocha, Louisa a Lotka a mnoho dalších formovali a ovlivnili celé generace českých dětí. Jak ukázal poslední výzkum čtenářství českých dětí (České děti jako čtenáři 2013–14, Národní knihovna), knižních hrdinů je však dnes ve srovnání s těmi filmovými poměrně málo. Pokud se občas nějací vyskytnou, často se postupem doby transformují do těch filmových, jako je tomu třeba u Harryho Pottera, kterého nejmladší generace dětí zná více z úspěšných filmových adaptací než prostřednictvím knížky.

Role knížek v dnešním světě

Jakou roli tedy hrají knížky v dnešním světě nabízejícím dětem množství různorodé zábavy na jeden „proklik“ v mobilním telefonu? Nutno říci, že knížky to mají v této konkurenci opravdu těžké. Ve srovnání se sledováním filmů, seriálů a krátkých videí na YouTube vyžadují od dětí určitou dávku soustředění a úsilí, ve srovnání s elektronickými hrami jsou zase málo interaktivní. Není tedy divu, že podle mnoha výzkumných studií nepatří v současné době četba knížek ani k nejčastějším, ani k nejoblíbenějším volnočasovým aktivitám českých dětí. Čtení knížek je u dětí spojeno tak trochu s nudou. Na rozdíl od řady jiných volnočasových aktivit si však stále drží vysokou společenskou prestiž. Většina rodičů vnímá četbu jako hodnotný způsob trávení volného času. Knížky jsou v očích nejen rodičů, ale celé společnosti stále velice úzce spojeny se vzděláním, přestože některé výzkumné studie (LSS/Life Style Survey/děti 2008–2015, ATO, Nielsen Admosphere) ukazují, že díky internetu již v očích dětí dávno ztratily roli nejdůležitějšího zdroje aktuálních informací a vzdělávání.

Informace (nejen do školy) dnešní děti již nejčastěji nehledají v knížkách, ale na internetu. Knížky však stále zůstávají oblíbeným a také častým dárkem ze strany rodičů i dalších příbuzných a výzkumy ukazují, že děti nové knížky stále rády dostávají. Knihovny to tak mají vzhledem k široké nabídce nových knížek všeho druhu, které jsou dostupné v řadě knihkupectví, pochopitelně o poznání těžší. Děti totiž dávají přednost novým a „vonícím“ knížkám před těmi z knihovny, které prošly již rukou mnoha dětských čtenářů a podle toho často také i vypadají. Není proto divu, že řada slabších dětských čtenářů díky pravidelnému přísunu nových knížek ze strany rodičů a příbuzenstva nedostatkem knížek netrpí. Nepřečtené knížky se jim doma spíše hromadí, a knihovny jako další přísun nového čtiva (nebo spíše „nečtiva“) tak nepotřebují.

Jak dnes děti tráví svůj volný čas?

Abychom pochopili poněkud vlažnější vztah dnešních dětí ke čtení knih a potažmo i návštěvě knihoven, měli bychom vědět něco o tom, jak děti tráví svůj volný čas. Na prvním místě je to stále sledování filmů, seriálů a mnoha dalších videí všeho druhu. Pomocí různých technických zařízení a také z různých zdrojů. Televize však stále dominuje, přestože řada zahraničních výzkumů naznačuje, že děti sledují televizi čím dál tím méně ve prospěch dalších zdrojů zábavy dostupných na internetu, v mobilu či ve prospěch komunikace na sociálních sítích.

Aktuální výsledky výzkumné studie Děti a nová média společnosti Nielsen Admopshere však ukázaly, že české děti ve věku 6–11 let stále tráví svůj volný čas nejčastěji sledováním televize. Každý den se věnují této aktivitě zhruba tři čtvrtiny dětí ve výše uvedeném věku. Děti ve věku 12–14 let sledují televizi již méně často (pouze 60 % dětí deklarovalo každodenní sledování), nicméně i v této skupině patří televize stále mezi první tři nejčastější volnočasové aktivity – hned po elektronické komunikaci s kamarády (63 % dětí každý den – Skype, Messenger atd.) a návštěvě sociálních sítí (každodenně 62 % dětí).

Děti na prvním stupni základní školy tráví svůj volný čas jinak než starší děti na druhém stupni. Zatímco děti v první a druhé třídě základní školy ještě věnují poměrně velký díl svého volného času hraní s hračkami, děti ve věku 8–9 let (tj. žáci třetí a čtvrté třídy) si již hrají s hračkami méně často, o to více se věnují sledování videí, pohádek a seriálů a poslouchání písniček. K významným zlomům z hlediska frekvence volnočasových aktivit dětí však dochází zejména mezi jejich 8.–9. a 10.–11. rokem, tedy na rozhraní prvního a druhého stupně základní školy. V této době u dětí roste výrazně frekvence hraní elektronických her (počet dětí, které se denně věnují hraní her na mobilním telefonu, se zdvojnásobuje!). Podíl každodenních uživatelů elektronické komunikace se dokonce ztrojnásobuje, stejně jako podíl dětí, které se denně věnují vyhledávání informací na internetu (obě činnosti stoupnou z cca 10% denní frekvence až na cca 30 %).

Kolem 10.–11. roku života také děti objevují sociální sítě (Facebook, Instagram, Snapchat atd).  Podíl každodenních uživatelů sociálních sítí v tomto období vzrůstá ze 7 % (děti 8–9 let) až na 26 %. Na rozdíl od chlapců, kteří jsou zejména silní hráči elektronických her všeho druhu a na všech typech zařízení, jsou dívky obecně zase silnější v elektronické komunikaci, především v návštěvě sociálních sítí. Podle výsledků studie denně deklarovalo elektronickou komunikaci přes Skype zhruba tři čtvrtiny (74 %) dívek ve věku 12–14 let a 52 % stejně starých chlapců.

Graf č. 1

Graf č. 2

Jak do mediálně nabitého volnočasového programu spadá četba knížek? Čtou dnešní děti vůbec?

Zhruba třetina dětí na úrovni první nebo druhé třídy čte každý den, na druhé straně zhruba 20 % dětí v této věkové skupině uvedlo, že knížky nečte nikdy – to však bylo ovlivněno i tím, že výzkum proběhl na podzim, kdy se řada dětí v první třídě teprve číst učí. Tento podíl „nečtenářů“ tak není alarmující; drtivé většině těchto dětí však čtou knížky (nejčastěji před spaním) rodiče. S rostoucím věkem dětí ale frekvence četby knížek postupně klesá. K největšímu poklesu pak dochází na druhém stupni základní školy (mezi věkovými kategoriemi 10–11 a 12–14 let).  V rámci nejstarších ročníků základní školy čte denně již pouze 14 % českých dětí. V této věkové kategorii se také nejvíce prohlubuje rozdíl ve čtenářství mezi dívkami a chlapci. Dvanáct procent chlapců ve věku 12–14 let dokonce uvedlo, že knížky již vůbec nečtou.

V souladu s výsledky mnoha dalších studií tak i studie Děti a nová média ukázala, že chlapci jsou jednoznačně menšími milovníky knížek než dívky. Nedá se to však lehce zobecnit na čtení jako takové. Výzkum ukázal, že například u deklarované čtenosti časopisů jsou rozdíly mezi frekvencí čtení i počtem dětských čtenářů a čtenářek výrazně nižší než v případě četby knížek. Ukazuje se, že chlapce lákají spíše kratší texty a před romantickými příběhy dávají přednost komiksům a fantasy. Ty starší také na rozdíl od dívek více zajímají technická témata a témata z oblasti popularizace vědy. S rostoucím věkem dětí frekvence čtení knížek klesá. Na druhou stranu však také platí, že pokud se starší děti ze sedmých až devátých tříd ke knize dostanou, věnují se četbě zhruba o dvacet minut déle než děti v první a druhé třídě.

Graf č. 3

Děti a elektronické knížky

Když se na trhu před několika lety objevily elektronické knížky, viděli v tom někteří odborníci – ale i rodiče – cestu k tomu, jak zaujmout a přivést děti, zejména chlapce, zpět ke knížkám. V dnešní době si elektronické knihy již našly své místo na trhu a řada vydavatelství si zvykla vydávat knížky jak tištěné na papíru, tak i v elektronické formě. Vybavenost elektronickými čtečkami roste však v české populaci poměrně pomalu. Výsledky výzkumu Internetoví Češi jako čtenáři (únor 2016) ukázaly, že knihy v elektronické podobě čte sice dnes již více než třetina internetové populace starší 15 let (v případě věkové skupiny 15–24 let je to dokonce více než polovina), ale většina čtenářů se stále dostává k elektronickým knihám prostřednictvím stolních počítačů, smartphonů a tabletů. V současné době deklaruje využívání elektronických čteček knih jen 9 % české internetové populace 15+ (zdroj: Zpravodajství a zpravodajské weby 2016, Nielsen Admosphere).

Elektronické knihy jsou zároveň mnohem lákavější pro mladou generaci a dospělé čtenáře než pro ty dětské. V letech 2013–2014 ve výzkumu České děti jako čtenáři deklarovalo nějakou zkušenost s četbou knihy v elektronické podobě zhruba 12 % dětí ve věku 9–14 let. Stejně jako v případě dospělé populace však většina dětí četla takové knihy na tabletu nebo počítači, a ne na čtečce elektronických knih. Využívání elektronické čtečky tehdy uvedla necelá 3 % dětí. Aktuální studie Děti a nová média sice nepřinesla přímé a srovnatelné odpovědi na otázku, nakolik roste u dětí čtení knížek v elektronické podobě, přesto na základě výsledků obou studií můžeme říci, že k žádnému prudkému nárůstu u dětí v průběhu posledních dvou až tří let rozhodně nedošlo. Elektronické knížky čtou zejména starší děti a silnější čtenáři ve věku 12–14 let. Skupinou nejvíce vybavenou elektronickými čtečkami knih jsou chlapci ve věku 12–14 let.  I v této cílové skupině však využívá čtečku pouze 5 % chlapců. Nezdá se tedy, že by elektronické knížky byly schopny dlouhodobě zvrátit vlažný přístup dětí ke čtení knih.

Jak smysluplně podpořit dětské čtenářství? A je to vůbec možné?

Přestože české děti stále knížky čtou, mnoho rodičů, učitelů i knihovníků by si přálo, aby četly více. Mají tendenci srovnávat sebe jako čtenáře se svými potomky, dnešními dětmi.  Nesmíme však zapomínat na to, že doba se změnila. Jak bychom se zachovali my tváří v tvář dnešní nepřeberné nabídce zábavy „na jeden proklik“? A jak se chováme? Děti nemůžeme k četbě nutit. Výzkumy soustavně ukazují, že jedinou vhodnou cestou k podpoře čtenářství je nechat jim volný výběr knížek, nenaléhat, aby četly za každou cenu tituly, které jim často již vůbec nic neříkají, zejména v mladším věku. Takový přístup (četba z donucení) může děti od čtenářství navždy odradit.  Možná však existuje ještě další způsob podpory čtenářství – vlastní příklad ze strany nás rodičů, učitelů i veřejnosti. Ukažme dětem, že my jsme čtenáři. Povídejme si s dětmi o tom, co čteme, co jsme četli.  Ukažme jim, že knížky rozvíjejí naši fantazii, rozšiřují naše obzory a slovní zásobu, že knížky v sobě ukrývají kouzlo, tajemství, napětí i vzrušení, které v žádných filmech a hrách nelze nalézt.


Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2