ROZHOVOR s Mgr. Kateřinou Valachovou, Ph.D., ministryní školství, mládeže a tělovýchovy

Nezastupitelnost knih

Ministryně školství Kateřina Valachová, absolventka Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, patřila po listopadu 1989 k nejdéle působícím osobám v čele tohoto komplikovaného a důležitého resortu. V červnu letošního roku by si připomněla již dva roky od svého jmenování. Redakce ji požádala především o vyjádření k problematice působení knihoven ve společnosti a také k tématu čtenářské gramotnosti. Text rozhovoru vznikl v průběhu března a dubna, byl autorizován 13. 4. 2017.

Kateřina Valachová (Foto: archiv MŠMT)

Paní ministryně, využíváte, nebo jste v minulosti využívala nějaké služby knihoven?

Samozřejmě, zejména jako dítě, často. Já četla ráda, ke knihovnám mám krásný vztah, samozřejmě i díky rodičům, ale zejména svému dědečkovi, který mi předčítal.

Pojem knihovna se vůbec nevyskytuje ve školském zákonu. Považujete to za adekvátní současné situaci ve vzdělávání? Nemělo by se to zohlednit při případné novele tohoto zákona?

Není to až tak úplně pravda. Školský zákon totiž definuje školská účelová zařízení, kam se řadí i knihovnické a informační služby pro žáky, studenty, popřípadě zaměstnance. Ve škole ale nemusí být jen samostatná knihovna jako školské zařízení, ale také školní knihovny ve smyslu volného prostoru s knihami pro potřeby žáků školy.

V čem vidíte hlavní smysluplnost a přínos knihoven pro společnost 21. století? A uvítala byste nějaké nové knihovní služby?

V době internetu, čteček, zrychleného přístupu k životu poskytují klid, oázu ticha doprovázenou jen četbou, listováním v knihách, které voní.

V současnosti funguje na českých školách téměř 4000 školních knihoven1, což je jedna z nejpočetnějších knihovnických sítí u nás. Podle průzkumu dětí ve věku 6–14 let, který prováděli v Národní knihovně v letech 2013–14, ale 55 % dětí nikdy ve školní knihovně nebylo. Proč myslíte, že tomu tak je?

Důvodů je určitě více. Jednak to bude rozvoj moderních technologií, dnešní děti a mládež mají pocit, že na internetu najdou vše, co potřebují. Je to samozřejmě také o přístupu rodičů a pedagogů.

Knihovny se specializují i na oblast celoživotního a neformálního vzdělávání. Vnímá vaše ministerstvo a vy sama knihovny jako součást vzdělávacího systému?

Zcela určitě. Přes obrovský rozsah informací na internetu existují stále věci, které lze dohledat jen při studiu literatury. Knihy jsou dodnes, co se týče studia, nezastupitelné.

Podle výsledků posledního průzkumu PISA nedopadli z hlediska čtenářské gramotnosti čeští školáci ve srovnání se zahraničím zrovna dobře. Neuvažujete proto o nějakých změnách ve výuce literatury a čtení, resp. o inspiraci zahraničními zkušenostmi ze zemí, které si v tomto směru vedou výrazně lépe než Česko?

V současné době se pracuje na revizi Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, jehož součástí bude i úprava oboru Český jazyk a literatura s větší podporou čtenářské gramotnosti. Tou se v resortu školství intenzivně zabývá také Pedagogická knihovna J. A. Komenského, která například realizovala projekt Podporujeme čtenářskou gramotnost.

Zástupci profesních organizací knihovníků a informačních pracovníků ČR se v posledních letech snažili na MŠMT vícekrát jednat o spolupráci knihoven a škol, ale základním problémem bylo, že neměli partnera. Otázkou jak školních, tak i vysokoškolských knihoven se prý na ministerstvu v současnosti nikdo nezabývá. Dojde v tomto směru k nějaké změně?

Není to pravda. Na ministerstvu jsou zaměstnanci, kteří mají ve své gesci mimo jiné i školská účelová zařízení, tedy i knihovny. Debatě na toto téma se ale samozřejmě nebráníme.

Doposud neexistují ani nějaké dotační programy, které by podporovaly spolupráci knihoven a škol, například při zvyšování již výše připomínané čtenářské gramotnosti. Je v tomto směru nějaká šance např. na dohodu mezi Ministerstvem školství a Ministerstvem kultury?

Podpora čtenářské gramotnosti je jednou z priorit Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Byla podpořena řada projektů rozvoje čtenářské gramotnosti, která samozřejmě zahrnuje spolupráci s místními knihovnami. Patří sem i podpora čtenářských klubů, které budou probíhat na 1. stupních základních škol jako mimoškolní aktivita, jejímž cílem je motivovat žáky ohrožené nízkou úrovní čtenářské gramotnosti. Podporujeme také různé akce na rozvoj čtenářské gramotnosti, a to formou udělení záštity nebo formou mimořádné dotace.

Na začátku vysokoškolského studia se zjišťuje, že studenti mají velmi nízkou úroveň informační gramotnosti, neumí si najít potřebnou literaturu, neumí ji vyhodnotit, neumí používat knihovnu. Nebylo by užitečné, aby základní a střední školy aktivně spolupracovaly s knihovnami při výuce informační gramotnosti?

Určitě ano. Pokud vím, řada škol v regionech s knihovnami aktivně spolupracuje a knihovny mají ve své nabídce programy určené právě pro žáky základních či středních škol.

Jak jste spokojena se současnou grafickou úpravou a výtvarnou stránkou učebnic? Má Ministerstvo školství zájem na podpoře vydávání progresivních, zajímavých a přitažlivých učebnic? Např. odborná porota tradiční soutěže Nejkrásnější české knihy často kritizuje stav učebnic z estetického hlediska a mívá problém s jejich oceňováním…

Ministerstvo školství při udílení schvalovacích doložek k učebnicím dbá primárně o jejich věcnou správnost a vhodnost k výuce. Grafické zpracování je spíše na vydavateli, jehož zájmem by mělo být, aby se právě jeho učebnice líbila a aby obstála v konkurenci těch dalších.

Pokud vím, v současnosti u nás není možné vystudovat na vysokoškolské úrovni profesi nakladatele či vydavatele – s výjimkou její specializace z hlediska polygrafie. Uvažujete v tomto směru o nějaké změně struktury či doplnění studijních oborů?

Vzhledem k autonomnímu postavení vysokých škol v České republice nemá ministerstvo možnost jejich studijní nabídku ovlivňovat. Jedinou institucí zainteresovanou na procesu vzniku, respektive provozování určitého studijního programu, je Národní akreditační úřad pro vysoké školy, od kterého musí každá vysoká škola získat na každý studijní program akreditaci. V současnosti nemáme informaci o tom, že by některá vysoká škola připravovala studijní program, který by absolventy k výkonu takových profesí připravoval.

Jakou literaturu vy osobně upřednostňujete a jaká kniha vás v poslední době zaujala?

Dnes asi sbírku zákonů. Upřímně? Právě teď čtu zejména podklady nutné pro svoji práci. Čtu ale s dětmi a vím, jak moc je četba pro zdravý rozvoj dětí důležitá. Jak krásný emocionální zážitek v dítěti nechává. Já dodneška s láskou vzpomínám na to, jak mi už vzpomínaný dědeček předčítal nahlas z knihy Birlibán. Fascinovaly mě další a další kapitoly ze života malého kluka, který tak trochu zlobil. A tomu také odpovídaly určité pasáže z Bonbónovic, Neposluchova či Lenošindy. Kniha krásně ukazuje různé vlastnosti, které jsou ty dobré a které ne. Takže jako máma moc ráda svým malým holkám čtu.

Děkuji vám za odpovědi i čas, který jste si udělala k poskytnutí rozhovoru.

JAROSLAV CÍSAŘ ctenar@svkkl.cz



Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2